MF Dnes: Dobývání štěrkopísku se rozšiřuje
23.11.2005 | JAMNÉ | MF Dnes | Antonín Pelíšek |
Firma Budějovické štěrkopísky překonala první překážku v cestě za rozšířením těžby v lokalitách Vrábče a Jamné. Dostala povolení od odboru životního prostředí Jihočeského krajského úřadu. Místním obyvatelům se to nelíbí.
Ačkoliv si vedení firmy myslí, že lidem vše vysvětlila na veřejném jednání před měsícem v hospodě ve Vrábči, u obyvatel dál převládá nesouhlas s rozšířením těžby. Kromě hluku jim vadí i to, že soukromý podnikatel jim devastuje krajinu. Také, že jim zakázal přístup do lesa.
„Když jsem tam šla v létě se známou na oblíbenou procházku, hnali nás hlídači od závory a ještě byli sprostí,“ tvrdí obyvatelka osady Kroclov Jiřina Holubová.
Firma vykoupila i cesty
Dvaasedmdesátiletý důchodce František Duda z Jamného vzpomíná, že ložisko štěrkopísku využívalo před rokem 1990 jen místní zemědělské družstvo a pro materiál se jezdilo s koňskými potahy. Potom od obce i soukromníků vykoupila pozemky firma, která ložisko odkryla ve velkém.
„Vykoupila je i s obecními cestami. Nikdo se už do lesa nedostane. Navíc tu celý týden slyšíme hluk a těžba postupuje k nám,“ uvedl Duda.
Společnost Budějovické štěrkopísky čelila při povolování těžby na další dvanáctihektarové lokalitě připomínkám od ekologických sdružení, obcí a jednotlivých obyvatel. Krajský odbor životního prostředí proto povolil těžbu s více než padesáti podmínkami pro fázi přípravy, realizace i provozu s termínem dobývání do roku 2023. Lidé v okolí přitom byli ještě nedávno přesvědčeni, že těžba končí a teď čeká krajinu kolem jejich domovů jen zacelení ran po těžkých strojích.
„Slibovali, že do roku 2014 bude po těžebních jamách koupaliště a rekreační zóna. Místo toho tu teče z odkališť po promývání písku špinavá voda do potoka. Nadávají na ni chataři v osaděURybů na Vltavě,“ poznamenal Duda.
Firma chce podmínky splnit. „Budeme se snažit všechny podmínky splnit, i když je jich podle mě až dost a některé jsou hodně tvrdé,“ míní jednatel společnosti Budějovické štěrkopísky Petr Zemánek.
Krajský úřad například firmě uložil vybudovat ve směru k zástavbě protihlukové valy, zaplatit obci Vrábče chodník podél silnice a vybudovat trvalé vrty mezi osadami Kroclov a Jamné, které budou sledovat kvalitu podzemních vod.
„Pro nás je pokračování těžby důležité. Už příští rok chceme ve staré lokalitě končit. Mám dojem, že jsme si na jednání s obyvateli vyšli vstříc,“ míní Zemánek.
Obyvatele ale dál děsí velikost těžebního prostoru. Firma chce získávat ročně 187 tisíc tun suroviny. Hrubší kámen po promývání štěrkopísku vozí do Německa, odkud pochází také spolumajitel firmy. Dvouprocentním podílníkem společnosti je přitom obec Vrábče. Obyvatelé tvrdí, že jí po těžbě zbude devastovaná krajina, navíc už teď má obec potíže s rozvojem, protože nikdo nedaleko těžebních jam bydlet nechce.
Obec s těžbou souhlasí
„Obec s další těžbou za daných podmínek souhlasí. Je v nich daný rekultivační plán,“ připomněl starosta Vrábče František Ohrazda. Domnívá se, že tak velká firma po sobě dokáže zamést stopy.
„Po ukončení těžby pozemky prodáme soukromníkům nebo obci,“ míní Zemánek.
Místní obyvatele ale straší hlavně chování mocných, proti němuž není obrany. Firma si podle nich zavázala obecní zastupitele. Konečné povolení těžby už závisí jen na vůli báňského úřadu.
„Vadí mi i spěch, jakým se dnes těží naše suroviny. V poměrně krátkém čase se mohou vyvolat dlouhodobé negativní důsledky, které pocítí příští generace,“ poznamenala Pavla Novotná z osady Kroclov.
reklama
„Když jsem tam šla v létě se známou na oblíbenou procházku, hnali nás hlídači od závory a ještě byli sprostí,“ tvrdí obyvatelka osady Kroclov Jiřina Holubová.
Firma vykoupila i cesty
Dvaasedmdesátiletý důchodce František Duda z Jamného vzpomíná, že ložisko štěrkopísku využívalo před rokem 1990 jen místní zemědělské družstvo a pro materiál se jezdilo s koňskými potahy. Potom od obce i soukromníků vykoupila pozemky firma, která ložisko odkryla ve velkém.
„Vykoupila je i s obecními cestami. Nikdo se už do lesa nedostane. Navíc tu celý týden slyšíme hluk a těžba postupuje k nám,“ uvedl Duda.
Společnost Budějovické štěrkopísky čelila při povolování těžby na další dvanáctihektarové lokalitě připomínkám od ekologických sdružení, obcí a jednotlivých obyvatel. Krajský odbor životního prostředí proto povolil těžbu s více než padesáti podmínkami pro fázi přípravy, realizace i provozu s termínem dobývání do roku 2023. Lidé v okolí přitom byli ještě nedávno přesvědčeni, že těžba končí a teď čeká krajinu kolem jejich domovů jen zacelení ran po těžkých strojích.
„Slibovali, že do roku 2014 bude po těžebních jamách koupaliště a rekreační zóna. Místo toho tu teče z odkališť po promývání písku špinavá voda do potoka. Nadávají na ni chataři v osaděURybů na Vltavě,“ poznamenal Duda.
Firma chce podmínky splnit. „Budeme se snažit všechny podmínky splnit, i když je jich podle mě až dost a některé jsou hodně tvrdé,“ míní jednatel společnosti Budějovické štěrkopísky Petr Zemánek.
Krajský úřad například firmě uložil vybudovat ve směru k zástavbě protihlukové valy, zaplatit obci Vrábče chodník podél silnice a vybudovat trvalé vrty mezi osadami Kroclov a Jamné, které budou sledovat kvalitu podzemních vod.
„Pro nás je pokračování těžby důležité. Už příští rok chceme ve staré lokalitě končit. Mám dojem, že jsme si na jednání s obyvateli vyšli vstříc,“ míní Zemánek.
Obyvatele ale dál děsí velikost těžebního prostoru. Firma chce získávat ročně 187 tisíc tun suroviny. Hrubší kámen po promývání štěrkopísku vozí do Německa, odkud pochází také spolumajitel firmy. Dvouprocentním podílníkem společnosti je přitom obec Vrábče. Obyvatelé tvrdí, že jí po těžbě zbude devastovaná krajina, navíc už teď má obec potíže s rozvojem, protože nikdo nedaleko těžebních jam bydlet nechce.
Obec s těžbou souhlasí
„Obec s další těžbou za daných podmínek souhlasí. Je v nich daný rekultivační plán,“ připomněl starosta Vrábče František Ohrazda. Domnívá se, že tak velká firma po sobě dokáže zamést stopy.
„Po ukončení těžby pozemky prodáme soukromníkům nebo obci,“ míní Zemánek.
Místní obyvatele ale straší hlavně chování mocných, proti němuž není obrany. Firma si podle nich zavázala obecní zastupitele. Konečné povolení těžby už závisí jen na vůli báňského úřadu.
„Vadí mi i spěch, jakým se dnes těží naše suroviny. V poměrně krátkém čase se mohou vyvolat dlouhodobé negativní důsledky, které pocítí příští generace,“ poznamenala Pavla Novotná z osady Kroclov.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
