MF Dnes: Doly: třicet let těžba, třicet let očista
22.11.2004 | STRÁŽ POD RALSKEM | MF Dnes | Jan Sůra |
Hodně draho přijde ještě daňové poplatníky likvidace následků po těžbě uranu ve Stráži pod Ralskem. Nejméně dvacet pět let ještě potrvá, než nebude pod Ralskem poznat, že se tu někdy těžila hodně nešetrným způsobem uranová ruda.
Likvidace přijde státní kasu na čtyřicet pět miliard korun.
Pokud se vše podaří podle představ státního podniku Diamo, v roce 2030 už budou lidé moci čerpat z podzemí pitnou vodu.
Ve Stráži se uran přestal těžit v roce 1996. "Teď se zabýváme hlavně likvidací následků těžby," řekl ředitel odštěpného závodu státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík. Uran se dobýval ve Stráži jak mechanicky, tak chemicky. Právě tato těžba napáchala největší škody.
V zemi jsou miliony tun jedů, voda je zamořená
Těžaři totiž do podzemí vtlačovali chemikálie, které uran v hornině rozpouštěly. Podzemní vody a horniny tak jsou kontaminovány bezmála pěti miliony tun jedovatých látek. Nejvíce kyselinou sírovou, dusičnou, fluorovodíkovou a čpavkem. "Množství chemikálií se od konce těžby prakticky nesnížilo. Zařízení na likvidaci škod nejsou ještě většinou dostavěna," vysvětlil Rychtařík.
Zamořeno je zhruba 24 kilometrů čtverečních. Postižená je oblast mezi Novinami pod Ralskem, Hamrem na Jezeře a Strážem pod Ralskem. Chemikálie kontaminovaly 270 milionů metrů krychlových podzemní vody. Nebezpečné látky jsou přitom až do hloubky 350 metrů.
Zamořena je přitom okrajová část Severočeské křídy, která patří mezi největší zásobárny pitné vody ve střední Evropě. "Jedy se díky použitým technologiím dál nerozlévají, zamoření mimo současnou oblast nehrozí," podotkl Rychtařík.
Diamo zatím kyselé roztoky, které po těžbě zbyly, zpracovává takzvanou odparkou. Z ní vzniká kamenec, z kterého nově vyrábí síran hlinitý. Ten pak dodává švédské firmě, která ho prodává papírnám nebo úpravnám vody.
I když Diamo už dál do podzemí chemikálie nevtlačuje, díky dlouhodobým procesům ještě dodává uranový polotovar pro jaderné elektrárny. "Ročně ho vyrobíme asi devadesát tun. Budeme ho těžit tak dlouho, dokud bude co upravovat," podotkl Rychtařík. Dříve končil uran jen v Sovětském svazu.
Podle jeho slov ale není rekultivace dolů samofinancovatelná. V podzemí zůstává ještě více než třetina zásob uranu. Vláda však rozhodla o útlumu těžby. "Naše produkce stačí asi pro třetinu jaderné elektrárny, zbytek se musí dovážet," dodala náměstkyně ředitele Diama Kamila Trojáčková.
Stát zatím dal na likvidaci následků těžby v uranových dolech ve Stráži zhruba 18 miliard korun. Celkem přijde likvidace na 45 miliard korun. Sanace chemické těžby potrvá do roku 2030, následná likvidace vrtů, zařízení a rekultivace potrvá ještě deset let déle.
Ještě před útlumem zaměstnávalo Diamo ve Stráži přes šest tisíc lidí, v současnosti jen asi třináct stovek.
reklama
Pokud se vše podaří podle představ státního podniku Diamo, v roce 2030 už budou lidé moci čerpat z podzemí pitnou vodu.
Ve Stráži se uran přestal těžit v roce 1996. "Teď se zabýváme hlavně likvidací následků těžby," řekl ředitel odštěpného závodu státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík. Uran se dobýval ve Stráži jak mechanicky, tak chemicky. Právě tato těžba napáchala největší škody.
V zemi jsou miliony tun jedů, voda je zamořená
Těžaři totiž do podzemí vtlačovali chemikálie, které uran v hornině rozpouštěly. Podzemní vody a horniny tak jsou kontaminovány bezmála pěti miliony tun jedovatých látek. Nejvíce kyselinou sírovou, dusičnou, fluorovodíkovou a čpavkem. "Množství chemikálií se od konce těžby prakticky nesnížilo. Zařízení na likvidaci škod nejsou ještě většinou dostavěna," vysvětlil Rychtařík.
Zamořeno je zhruba 24 kilometrů čtverečních. Postižená je oblast mezi Novinami pod Ralskem, Hamrem na Jezeře a Strážem pod Ralskem. Chemikálie kontaminovaly 270 milionů metrů krychlových podzemní vody. Nebezpečné látky jsou přitom až do hloubky 350 metrů.
Zamořena je přitom okrajová část Severočeské křídy, která patří mezi největší zásobárny pitné vody ve střední Evropě. "Jedy se díky použitým technologiím dál nerozlévají, zamoření mimo současnou oblast nehrozí," podotkl Rychtařík.
Diamo zatím kyselé roztoky, které po těžbě zbyly, zpracovává takzvanou odparkou. Z ní vzniká kamenec, z kterého nově vyrábí síran hlinitý. Ten pak dodává švédské firmě, která ho prodává papírnám nebo úpravnám vody.
I když Diamo už dál do podzemí chemikálie nevtlačuje, díky dlouhodobým procesům ještě dodává uranový polotovar pro jaderné elektrárny. "Ročně ho vyrobíme asi devadesát tun. Budeme ho těžit tak dlouho, dokud bude co upravovat," podotkl Rychtařík. Dříve končil uran jen v Sovětském svazu.
Podle jeho slov ale není rekultivace dolů samofinancovatelná. V podzemí zůstává ještě více než třetina zásob uranu. Vláda však rozhodla o útlumu těžby. "Naše produkce stačí asi pro třetinu jaderné elektrárny, zbytek se musí dovážet," dodala náměstkyně ředitele Diama Kamila Trojáčková.
Stát zatím dal na likvidaci následků těžby v uranových dolech ve Stráži zhruba 18 miliard korun. Celkem přijde likvidace na 45 miliard korun. Sanace chemické těžby potrvá do roku 2030, následná likvidace vrtů, zařízení a rekultivace potrvá ještě deset let déle.
Ještě před útlumem zaměstnávalo Diamo ve Stráži přes šest tisíc lidí, v současnosti jen asi třináct stovek.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
