MF Dnes: Doprava pálí Plzeň nejvíce, tvrdí primátor
4.11.2003 | PLZEŇ | MF Dnes | Jaroslav Nedvěd |
Má Plzeň vizi budoucnosti? Ví, kolik lidí a kde bude jednou ve městě žít, kudy se budou přepravovat? S jakým úskalím je třeba se vyrovnat nejdřív a s jakým později? Takový názor se právě rodí a zanedlouho rozhodnou o jeho platnosti zastupitelé.
I prezidentovi Václavu Klausovi se plzeňský primátor Jiří Šneberger chlubil, že radnice chystá program rozvoje města. Rozvojový dokument připravují desítky lidí a projektů je v něm mnoho: od staveb silnic přes oživení sídlišť, parků, budování cyklotras, tramvajových a trolejbusových linek po výstavbu divadla či městské ubytovny se sto lůžky pro lidi v krizových situacích. Primátor nepřipouští, že program je jen pohádka o tom, co by se někdy mohlo v Plzni zlepšit. "Program je dvouletá práce. Začali jsme analytickou částí a nejprve si řekli, jaké má město klady a zápory, pokusili problémy rozebrat a najít konkrétní řešení," připomíná Jiří Šneberger.
Zmínil jste klady a zápory města. Dokážete z každé té kategorie uvést dva tři nejdůležitější?
K základním záporům počítám nedostatečnou dopravní síť, která Plzeň trápí už řadu let. Dalším záporem města je velký úbytek obyvatel. Za třetí důležitý zápor pokládám nedostatečnou rozlohu, která brzdí smělejší plány na rozvoj. Ke kladům patří dobrá a kreativní pracovní síla, což už se dnes ví po celé republice. Velkou předností Plzně je její poloha mezi Prahou a západní hranicí.
Když se člověk na připravovaný dokument podívá, snad jako první ho napadne: Seznam snů. Projektů je moc. Myslíte si, že je město dotáhne do konce, i když jde třeba o stamilionové akce?
Jsou tam i stavby za stamiliony. Ale je třeba si uvědomit, že spoustu těch staveb by v podstatě stavěl stát a jiné je možné financovat jako projekty Evropské unie.
Máte spočítáno, kolik dohromady by na sepsané projekty bylo zapotřebí peněz?
Téměř 23 miliard korun pro období od roku 2004 asi až do roku 2018. Jenom do oblasti dopravy se přitom počítá se 14 miliardami korun. Ale s využitím jiných zdrojů by se podíl města na těch projektech mohl pohybovat pouze kolem 20 procent. V takovém případě je podle mne možné provést většinu navržených akcí.
Dopravu jste uvedl jako nejpalčivější problém města. Můžete tedy říct, kdy a co se v té dopravě zlepší?
Myslím, že například zklidnění středu města je záležitost, která může nastat relativně brzo - po dokončení rekonstrukce sadů Pětatřicátníků. Z některých ulic se například stanou jednosměrky a velmi se ztíží přístup aut na náměstí Republiky. Dlouhodobější záležitost bude například preference veřejné dopravy.
A co si pod tou preferencí má člověk představit?
Změny, které pomohou lidem, používajícím veřejnou dopravu. Znamená to, že město by mělo do budoucna před výstavbou nových komunikací dát přednost investicím do hromadné dopravy, nákupu nových vozů, ale i do pěší a cyklistické dopravy.
Vezměme jen ty nejkřiklavější případy z hromadné dopravy. Kdy už lidé nebudou muset jezdit přecpanými autobusy na lince 30 nebo tramvajemi číslo 4?
Tohle není věc, která by se přímo týkala programu rozvoje.
Týká. Řešíte tam problém jak udělat hromadnou dopravu atraktivnější.
Tady je třeba v co nejkratší době zlepšit přepravu na linkách, které jsou trvale přetížené. Je přitom možné využít vozy z linek nevytížených.
Zmínil jste se o cyklistické dopravě. To znamená, že radnice začne brát problém cyklostezek vážně a vznikne tu kvalitní síť propojených tras?
Nejsem odborník na cyklostezky. Odborníci říkají, že velký problém z hlediska proprojení cyklotras je střed města. Nechci se vymlouvat a musím přiznat, že skutečně v oblasti cyklistické dopravy město neudělalo, kolik udělat mohlo. Ale už máme asi pět projektů, které se cyklistické dopravy týkají a teď je třeba vyřešit napojení tras ve středu města.
Jako jeden z hlavních problémů města jste uvedl úbytek obyvatel. Vy jste v programu našli recept, jak ho zastavit?
Úbytek obyvatel v městech je obecný jev. Například proto, že se lidé stěhují raději do okolí. Jednou z cest je zatraktivnit město natolik, že se lidem bude chtít tady bydlet a bude to pro ně zajímavé. Například tím, že tu bude spousta příležitostí ke kulturnímu, společenskému vyžití. Proto se v programu počítá s takzvanými revitalizacemi rozsáhlých území.
Hodně důrazu věnujete například oživení sídlišť. Co si pod tím lidé mají představit?
S revitalizací sídlišť jsme začali asi před třemi roky a cíl je sídliště zlidštit. Nebudou se přitom opravovat paneláky, ale oživovat plochy mezi domy. To znamená: zeleň, hřiště, parkoviště...
V programu se objevují věci, o kterých už Plzeňané slyšeli. Například výstavba nového divadla za 450 milionů korun. Hodně lidí si myslí, že tahle investice je kvůli ceně absolutně nereálná. Vy ne?
Vedení města ale už jasně řeklo, že nové divadlo budeme stavět pouze v případě, že seženeme partnery, kteří se na tom projektu budou podílet. Může to být stát a budeme hledat způsob, jak získat peníze z Evropské unie. To se může podařit, a tak ten projekt z programu rozvoje nechceme vyloučit.
Jak je to s možností, že by tu vznikl aquapark? Není to jen jakýsi vzdušný zámek?
Ne. Nám jde jen o to, aby město mělo vytipovanou plochu pro případ, že přijde investor a bude chtít aquapark postavit a provozovat. Jde o to, abychom měli dobře dostupné a připravené místo pro takovou stavbu.
Když se teď podíváte na připravený program rozvoje: umíte z něj vytáhnout jeden dva projekty, které osobně pokládáte za klíčové?
Za velmi důležitý pokládám projekt na využití areálu Škodovky. To je záměr, který by mohl městu hodně pomoci. Jde o to najít způsob, jak ten areál otevřít, jak dostat volné plochy, jak předělat to území na oblast, která bude mít úplně jiný charakter. Tak, aby to už nebyl uzavřený areál těžkého strojírenství. Aby se to území začlenilo do města a stalo se jeho částí přístupnou veřejnosti. To by mohlo Plzeň v budoucnu hodně změnit.
Podobných koncepčních dokumentů v Plzni vzniklo v minulosti víc. Například zásady dopravní politiky, které se nedodržují a někteří politici jej označují za mrtvý dokument. Nečeká podobný osud i program rozvoje?
Věřím, že ne. Je to program, který obsahuje strategické cíle. Doufám, že se tohle nestane a věřím, že se bude uskutečňovat. Je zapotřebí, abychom měli jakousi kuchařku pro projekty, kterými chceme město rozvíjet.
reklama
Zmínil jste klady a zápory města. Dokážete z každé té kategorie uvést dva tři nejdůležitější?
K základním záporům počítám nedostatečnou dopravní síť, která Plzeň trápí už řadu let. Dalším záporem města je velký úbytek obyvatel. Za třetí důležitý zápor pokládám nedostatečnou rozlohu, která brzdí smělejší plány na rozvoj. Ke kladům patří dobrá a kreativní pracovní síla, což už se dnes ví po celé republice. Velkou předností Plzně je její poloha mezi Prahou a západní hranicí.
Když se člověk na připravovaný dokument podívá, snad jako první ho napadne: Seznam snů. Projektů je moc. Myslíte si, že je město dotáhne do konce, i když jde třeba o stamilionové akce?
Jsou tam i stavby za stamiliony. Ale je třeba si uvědomit, že spoustu těch staveb by v podstatě stavěl stát a jiné je možné financovat jako projekty Evropské unie.
Máte spočítáno, kolik dohromady by na sepsané projekty bylo zapotřebí peněz?
Téměř 23 miliard korun pro období od roku 2004 asi až do roku 2018. Jenom do oblasti dopravy se přitom počítá se 14 miliardami korun. Ale s využitím jiných zdrojů by se podíl města na těch projektech mohl pohybovat pouze kolem 20 procent. V takovém případě je podle mne možné provést většinu navržených akcí.
Dopravu jste uvedl jako nejpalčivější problém města. Můžete tedy říct, kdy a co se v té dopravě zlepší?
Myslím, že například zklidnění středu města je záležitost, která může nastat relativně brzo - po dokončení rekonstrukce sadů Pětatřicátníků. Z některých ulic se například stanou jednosměrky a velmi se ztíží přístup aut na náměstí Republiky. Dlouhodobější záležitost bude například preference veřejné dopravy.
A co si pod tou preferencí má člověk představit?
Změny, které pomohou lidem, používajícím veřejnou dopravu. Znamená to, že město by mělo do budoucna před výstavbou nových komunikací dát přednost investicím do hromadné dopravy, nákupu nových vozů, ale i do pěší a cyklistické dopravy.
Vezměme jen ty nejkřiklavější případy z hromadné dopravy. Kdy už lidé nebudou muset jezdit přecpanými autobusy na lince 30 nebo tramvajemi číslo 4?
Tohle není věc, která by se přímo týkala programu rozvoje.
Týká. Řešíte tam problém jak udělat hromadnou dopravu atraktivnější.
Tady je třeba v co nejkratší době zlepšit přepravu na linkách, které jsou trvale přetížené. Je přitom možné využít vozy z linek nevytížených.
Zmínil jste se o cyklistické dopravě. To znamená, že radnice začne brát problém cyklostezek vážně a vznikne tu kvalitní síť propojených tras?
Nejsem odborník na cyklostezky. Odborníci říkají, že velký problém z hlediska proprojení cyklotras je střed města. Nechci se vymlouvat a musím přiznat, že skutečně v oblasti cyklistické dopravy město neudělalo, kolik udělat mohlo. Ale už máme asi pět projektů, které se cyklistické dopravy týkají a teď je třeba vyřešit napojení tras ve středu města.
Jako jeden z hlavních problémů města jste uvedl úbytek obyvatel. Vy jste v programu našli recept, jak ho zastavit?
Úbytek obyvatel v městech je obecný jev. Například proto, že se lidé stěhují raději do okolí. Jednou z cest je zatraktivnit město natolik, že se lidem bude chtít tady bydlet a bude to pro ně zajímavé. Například tím, že tu bude spousta příležitostí ke kulturnímu, společenskému vyžití. Proto se v programu počítá s takzvanými revitalizacemi rozsáhlých území.
Hodně důrazu věnujete například oživení sídlišť. Co si pod tím lidé mají představit?
S revitalizací sídlišť jsme začali asi před třemi roky a cíl je sídliště zlidštit. Nebudou se přitom opravovat paneláky, ale oživovat plochy mezi domy. To znamená: zeleň, hřiště, parkoviště...
V programu se objevují věci, o kterých už Plzeňané slyšeli. Například výstavba nového divadla za 450 milionů korun. Hodně lidí si myslí, že tahle investice je kvůli ceně absolutně nereálná. Vy ne?
Vedení města ale už jasně řeklo, že nové divadlo budeme stavět pouze v případě, že seženeme partnery, kteří se na tom projektu budou podílet. Může to být stát a budeme hledat způsob, jak získat peníze z Evropské unie. To se může podařit, a tak ten projekt z programu rozvoje nechceme vyloučit.
Jak je to s možností, že by tu vznikl aquapark? Není to jen jakýsi vzdušný zámek?
Ne. Nám jde jen o to, aby město mělo vytipovanou plochu pro případ, že přijde investor a bude chtít aquapark postavit a provozovat. Jde o to, abychom měli dobře dostupné a připravené místo pro takovou stavbu.
Když se teď podíváte na připravený program rozvoje: umíte z něj vytáhnout jeden dva projekty, které osobně pokládáte za klíčové?
Za velmi důležitý pokládám projekt na využití areálu Škodovky. To je záměr, který by mohl městu hodně pomoci. Jde o to najít způsob, jak ten areál otevřít, jak dostat volné plochy, jak předělat to území na oblast, která bude mít úplně jiný charakter. Tak, aby to už nebyl uzavřený areál těžkého strojírenství. Aby se to území začlenilo do města a stalo se jeho částí přístupnou veřejnosti. To by mohlo Plzeň v budoucnu hodně změnit.
Podobných koncepčních dokumentů v Plzni vzniklo v minulosti víc. Například zásady dopravní politiky, které se nedodržují a někteří politici jej označují za mrtvý dokument. Nečeká podobný osud i program rozvoje?
Věřím, že ne. Je to program, který obsahuje strategické cíle. Doufám, že se tohle nestane a věřím, že se bude uskutečňovat. Je zapotřebí, abychom měli jakousi kuchařku pro projekty, kterými chceme město rozvíjet.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
