Právo: Drahokamy mohly vynést miliónový zisk
22.9.2006 | LIBEREC | Právo | Vladislav Prouza |
Prospektor David Šrejma z Vratislavic nad Nisou na Liberecku, těžící posledních osm let v podkrkonošské Zadní Ždírnici české granáty, musí skončit. Šrejmovi zakázala nelegální těžbu Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).
Šrejma těžbu na vlastním i cizím pozemku ČIŽP pod tíhou nezvratných důkazů potvrdil. „Rozhodnutí doposud nenabylo právní moci. Možné odvolání však nemá odkladný účinek,“ sdělila Jana Štěpánková z královéhradecké ČIŽP. Prospektor, který zprvu koupil zhruba hektar granátonosného pozemku údajně za účelem stavby nemovitosti, postupoval stylem zlatokopů někdejšího Klondiku. Ložisko drahokamů v chráněné nivě Ždírnického potoka začala drancovat těžká technika.
Bagry nakously i cizí pozemek
„Zdevastoval vzácnou louku, kde rostly chráněné upolíny,“ konstatuje Marek Jedlička z ekologické organizace Arnika. „Unikátní louku lze jen těžko navrátit do původního stavu,“ doplňuje bioložka Martina Stránská. „Pokud vím, žádné povolení těžby panu Šrejmovi vydáno nebylo,“ potvrdil ředitel Obvodního báňského úřadu (OBÚ) v Trutnově André Miksch. „Povolení k těžbě amatérský geolog ani získat nemohl. Těžbu v dané lokalitě povolit nelze. Nejde o dobývací prostor,“ dodal Mikch.
„Na nelegální těžbu českých granátů jsme bez odezvy několikrát upozorňovali Obecní úřad v Horní Olešnici,“ tvrdí mluvčí ždírnického sdružení Pod Rovněmi Jaroslav Fingr. „Nějaké aktivity tady pan Šrejma vyvíjel. Není však dokázáno, že těžil české granáty. Mohlo jít o běžnou úpravu terénu,“ kontruje starostka Horní Olešnice Marcela Linková (nezávislá). „Od nás ale žádné povolení neměl,“ dodává starostka. „Radnice musela o všem vědět,“ oponuje Fingr.
Bagry nakously i sousední pozemek, který černému prospektorovi nepatří. „Využil skutečnosti, že majitelka před dvaceti lety zemřela a nezanechala žádného dědice,“ přiblížil Fingr. Záznamy sdružení Pod Rovněmi mluví o dvaceti kubících granátové horniny vytěžené jenom z cizího pozemku. „Šrejma tak mohl získat až tři kilogramy ryzích drahokamů. Kilogram přijde podle kvality odhadem na čtyřicet tisíc korun,“ upřesnil Fingr.
Prospektorův zisk z vlastního a svévolně užívaného pozemku odhadují odborníci podle množství prodaných drahokamů v řádech miliónů korun. „Stát mohl černou těžbou přijít možná o statisíce korun na daních. Drahokamy patří mezi nerosty zisku do státní kasy,“ odhaduje odborník na těžbu drahokamů. „Pokud nešlo o schválený dobývací prostor, těžko z něho byla odváděna daň. Daňová povinnost tím ani de facto nevznikla,“ potvrdili na OBÚ v Trutnově, kterému výběr daní z dobývacího prostoru a vytěžených nerostů přísluší.
Případ začala z podnětu sdružení Pod Rovněmi šetřit policie. „Věc vyšetřujeme jako trestný čin krádeže,“ upřesnil mluvčí policie v Trutnově Radek Schovánek. „Jde možná o první podrobně zmapovanou černou těžbu v republice. Doposud z toho podobní zlatokopové vyvázli s mírným postihem,“ podotýká Fingr.
reklama
Bagry nakously i cizí pozemek
„Zdevastoval vzácnou louku, kde rostly chráněné upolíny,“ konstatuje Marek Jedlička z ekologické organizace Arnika. „Unikátní louku lze jen těžko navrátit do původního stavu,“ doplňuje bioložka Martina Stránská. „Pokud vím, žádné povolení těžby panu Šrejmovi vydáno nebylo,“ potvrdil ředitel Obvodního báňského úřadu (OBÚ) v Trutnově André Miksch. „Povolení k těžbě amatérský geolog ani získat nemohl. Těžbu v dané lokalitě povolit nelze. Nejde o dobývací prostor,“ dodal Mikch.
„Na nelegální těžbu českých granátů jsme bez odezvy několikrát upozorňovali Obecní úřad v Horní Olešnici,“ tvrdí mluvčí ždírnického sdružení Pod Rovněmi Jaroslav Fingr. „Nějaké aktivity tady pan Šrejma vyvíjel. Není však dokázáno, že těžil české granáty. Mohlo jít o běžnou úpravu terénu,“ kontruje starostka Horní Olešnice Marcela Linková (nezávislá). „Od nás ale žádné povolení neměl,“ dodává starostka. „Radnice musela o všem vědět,“ oponuje Fingr.
Bagry nakously i sousední pozemek, který černému prospektorovi nepatří. „Využil skutečnosti, že majitelka před dvaceti lety zemřela a nezanechala žádného dědice,“ přiblížil Fingr. Záznamy sdružení Pod Rovněmi mluví o dvaceti kubících granátové horniny vytěžené jenom z cizího pozemku. „Šrejma tak mohl získat až tři kilogramy ryzích drahokamů. Kilogram přijde podle kvality odhadem na čtyřicet tisíc korun,“ upřesnil Fingr.
Prospektorův zisk z vlastního a svévolně užívaného pozemku odhadují odborníci podle množství prodaných drahokamů v řádech miliónů korun. „Stát mohl černou těžbou přijít možná o statisíce korun na daních. Drahokamy patří mezi nerosty zisku do státní kasy,“ odhaduje odborník na těžbu drahokamů. „Pokud nešlo o schválený dobývací prostor, těžko z něho byla odváděna daň. Daňová povinnost tím ani de facto nevznikla,“ potvrdili na OBÚ v Trutnově, kterému výběr daní z dobývacího prostoru a vytěžených nerostů přísluší.
Případ začala z podnětu sdružení Pod Rovněmi šetřit policie. „Věc vyšetřujeme jako trestný čin krádeže,“ upřesnil mluvčí policie v Trutnově Radek Schovánek. „Jde možná o první podrobně zmapovanou černou těžbu v republice. Doposud z toho podobní zlatokopové vyvázli s mírným postihem,“ podotýká Fingr.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
