MF Dnes: Dráty vysokého napětí protnou i vzácné území
2.2.2010 | VYSOČINA | MF Dnes | Michal Kolařík |
Co spojuje Bezděčín, Kámen, Olešnou či Dudín? de o cenná území Vysočiny, ať už dochovanou architekturou, rázem krajiny nebo zde žijícími přírodními druhy. V budoucnu by ale tyto lokality mohly spojovat nejen hodnoty, ale i nová trasa vysokého napětí, vedoucí od jihočeského Temelína do rozvodny Mírovka u Havlíčkova Brodu.
Hejtman: „Nevítáme to, ale jiné řešení není možné“ Nové stožáry s dráty budou v krajině potřeba, pokud dojde k plánovanému rozšíření temelínské jaderné elektrárny.
„Záměr budovat nové vedení elektroenergetické soustavy nevítáme, dotkne se široké veřejnosti i řady vlastníků nemovitostí v blízkosti trasy,“ připustil hejtman Vysočiny Jiří Běhounek. „Nicméně k řešení budoucích požadavků na elektřinu je posílení elektroenergetické přenosové soustavy nezbytné a je třeba strpět i s tím spojená negativa,“ řekl hejtman s tím, že jiné řešení není možné.
Paradoxní je, že stejný krajský úřad plošně odmítá výstavbu větrných elektráren na svém území – –mimo jiné z důvodu hyzdění krajiny. Větrníky?
Vyloučeno, hyzdí krajinu, rozptylují řidiče, ruší vysílače. Tyto amnoho dalších argumentů má krajský úřad k vysvětlení, proč jejich stavbu na svém území blokuje.
Plánované vysokonapěťové vedení po rozšíření temelínké jaderné elektrárny by po Vysočině rozeselo stožáry vysoké zhruba 45 metrů – ty v krajině vyrůst mohou, podle vedení kraje dokonce musí.
Současná krajská politická reprezentace se netají sympatiemi k jaderné energetice a blokuje výstavbu větrníků na svém území.
Podle hejtmana Jiřího Běhounka totiž nelze jinak než „jádrem“ zajistit vyváženou elektroenergetickou bilanci naší země – z toho důvodu kraj vítá rozšíření obou jaderných elektráren v zemi. „Jadernou energetiku v podmínkách České republiky považujeme za ‚čistou‘ a bezpečnou,“ řekl hejtman.
Stokilometrový koridor sloupů
Krajští politici se na „větrníky“ nelibě dívají z několika důvodů, jedním z nich je i jejich výška – oproti stožárům vysokého napětí je i více než dvojnásobná.
Podle stanoviska kraje tak znehodnocují krajinu, mají negativní vlivy na bezpečnost osob a na lidi žijící v blízkosti. Dále kraj argumentuje snížením tržní hodnoty nemovitostí v bezprostředním okolí, ohrožováním ptactva a nezaručenou likvidací větrníků po skončení jejich životnosti.
Naopak Jana Vitnerová z ekologického sdružení Arnika trvdí, že tyto argumenty proti vrtulím nemohou obstát.
„Při uskutečňování obou typů staveb, (větrných elektráren i vysokonapěťových stožárů – pozn. red.) je pravděpodobné narušení rázu krajiny. Stavba více než stokilometrového koridoru sloupů vysokého napětí však krajinu poškodí určitě,“ řekla Vitnerová. „Některé krajem jmenované negativní vlivy stavby elektrárny přinese výstavba nové trasy vysokého napětí také – ale po celé své mnohakilometrové délce. Jde třeba o argumenty na spotřebu betonu, zatížení dopravou, zábor půdy, negativní vliv na živé organismy v blízkosti, rušení signálu a nebezpečí pro letadla,“ vyjmenovala JanaVitnerová. „Diskriminace“ větrných elektráren oproti nové vysokonapěťové trase se nelíbí ani Edvardu Sequensovi z jihočeského sdružení pro záchranu prostředí Calla. Soudí, že v případě postavení trasy vedení povede od Temelína k Havlíčkovu Brodu několik set vysokých stožárů.
Podle hejtmanství je to ale částečně vinou právě i větrných a slunečních elektráren.
Nutnost posilování přenosové soustavy je, jak tvrdí kraj, vyvolávána částečně právě masívním rozvojem v oblasti využívání obnovitelných zdrojů elektrické energie.
„Vznikají tím enormní nároky na přenosy elektrické energie v rámci propojené soustavy mezi jednotlivými regiony Evropy,“ argumentoval hejtman.
Propagandistický tah: nedostatek elektřiny Ani s tím ale Sequens příliš nesouhlasí. „Přenosy elektřiny z obnovitelných zdrojů napříč republikou jsou svým objemem zcela marginální a naše stávající přenosová soustava je zvládne,“ řekl naopak Sequens. „Je obecně rozšířeným propagandistickým tahem, že nám v nejbližších letech hrozí nedostatek elektřiny. Ale dlouhodobý cíl je být i nadále zemí orientovanou na vývozy elektřiny. K tomu má nový jaderný zdroj a s ním souvisejících dráty v krajině sloužit,“ je přesvědčen Sequens.
Projekt nové trasy vedení vysokého napětí má nyní na stole ministerstvo životního prostředí. V dalším kroku by investor měl předložit dokumentaci pro takzvanou velkou EIA – tedy komplexní posouzení vlivu na životní prostředí.
Po zpracování bude dokumentace EIA vyvěšena a obce se budou mít možnost k projektu vyjádřit.
Poté ministerstvo zadá zpracování posudku, který též zveřejní k připomínkám a teprve pak vydá ministerstvo životního prostředí stanovisko. Povolovací proces je ale podle Jana Joneše z odboru životního prostředí krajského úřadu během na dlouhou trať a dotčené obce se k záměru budou moci ještě vícekrát vyjádřit. Mnohé z nich tak také učinily.
***
Cenné lokality jichž se trasa dotkne
Bezděčín – Sudkův Důl – Obrataň: prostor dochovaného historického členění krajiny s drobnými sídly a lidovou architekturou či tvrzí, územím je mimo jiné veden biokoridor nadregionálního významu.
Šimpach – Dvořiště – Eš – Kámen: významný kulturní prostor s dominantami v kraji – rybníky, kostely, hrady a zámky. Významný je také prostor Dvořiště s rybníkem a přírodními loukami a dominanta hradu Kámen.
Vysoká Lhota – Zlaténka: objekty lidové architektury.
Nová Cerekev – Čížkov-Stanovice: synagoga v Nové Cerekvi, zámek v Čížkově.
Dubovice: lidová architektura s navazujícím přírodním prostorem údolí Hejlovky.
Olešná – Služátky – Krasíkovice: lidová architektura a přírodní údolí Olešné.
Dudín: Historické členění krajiny, dotčený Jankovský potok je chráněným územím.
Skortov: lidová architektura a historické členění krajiny.
Herálec: Dochované prvky záměrně komponované krajiny navazující na panské sídlo zámku. Svatý Kříž: Dominanta kostela, jehož význam je dnes už ale potlačen jinými prvky v krajině.
* Jak to vidí kraj argumenty proti vrtulím
– znehodnocení krajiny: pohybující se dominanta, cizí prvek v krajině – ohrožování památek – zdražení elektrické energie (z důvodu zaručených výkupních cen elektřiny z větrníků a jiných obnovitelných zdrojů) – komplikace v elektroenergetické přenosové soustavě (větrníky mění často a prudce požadavky na směr a intenzitu přenosu energie, což působí provozní problémy a v krajním případě až nestabilitu sítě) – negativní vlivy na bezpečnost osob, zvířat a silničního provozu (odlétávající námraza v zimním období, pohybující se dominanta poutající pozornost a odvádějící pozornost účastníků silničního provozu) – negativní vnímání lidmi v blízkosti, možná zdravotní rizika (pocit tísně, obavy, stroboskopický efekt – pohyby stínů, přerušování světla, rušení v pohledu na slunce, hlučnost ve slyšitelném i podprahovém spektru, periodicita pohybu, světelných efektů i hluku s velmi negativním působením na psychiku lidí) – snížení tržní hodnoty nemovitostí v okolí – přímé ohrožování ptactva a netopýrů – vysoké náklady na pořízení a výstavbu a na připojení zdroje do sítě – nedořešená nezaručená likvidace po skončení životnosti – přílišné zatížení životního prostředí výstavbou a výrobou (v zemi obrovský základový beton) – náklady na stavební práce a s tím spojená těžba surovin, energetická náročnost zpracování surovin, zatížení životního prostředí dopravou, energetická náročnost dopravy, podobné u ocelové konstrukce větrníku – rušení elektromagnetickéo vlnění: vliv na radary, signál TV, rádia, mobilních operátorů apod.
– vliv na počasí u větrných farem, soustřeďování oblačnosti v jednom sektoru – nebezpečí pro letadla: pro vojenský i civilní provoz – zábory zemědělské půdy pro výstavbu a příjezdové komunikace, připojení a další...
Projekt nové trasy vedení vysokého napětí má nyní na stole ministerstvo životního prostředí.
reklama
„Záměr budovat nové vedení elektroenergetické soustavy nevítáme, dotkne se široké veřejnosti i řady vlastníků nemovitostí v blízkosti trasy,“ připustil hejtman Vysočiny Jiří Běhounek. „Nicméně k řešení budoucích požadavků na elektřinu je posílení elektroenergetické přenosové soustavy nezbytné a je třeba strpět i s tím spojená negativa,“ řekl hejtman s tím, že jiné řešení není možné.
Paradoxní je, že stejný krajský úřad plošně odmítá výstavbu větrných elektráren na svém území – –mimo jiné z důvodu hyzdění krajiny. Větrníky?
Vyloučeno, hyzdí krajinu, rozptylují řidiče, ruší vysílače. Tyto amnoho dalších argumentů má krajský úřad k vysvětlení, proč jejich stavbu na svém území blokuje.
Plánované vysokonapěťové vedení po rozšíření temelínké jaderné elektrárny by po Vysočině rozeselo stožáry vysoké zhruba 45 metrů – ty v krajině vyrůst mohou, podle vedení kraje dokonce musí.
Současná krajská politická reprezentace se netají sympatiemi k jaderné energetice a blokuje výstavbu větrníků na svém území.
Podle hejtmana Jiřího Běhounka totiž nelze jinak než „jádrem“ zajistit vyváženou elektroenergetickou bilanci naší země – z toho důvodu kraj vítá rozšíření obou jaderných elektráren v zemi. „Jadernou energetiku v podmínkách České republiky považujeme za ‚čistou‘ a bezpečnou,“ řekl hejtman.
Stokilometrový koridor sloupů
Krajští politici se na „větrníky“ nelibě dívají z několika důvodů, jedním z nich je i jejich výška – oproti stožárům vysokého napětí je i více než dvojnásobná.
Podle stanoviska kraje tak znehodnocují krajinu, mají negativní vlivy na bezpečnost osob a na lidi žijící v blízkosti. Dále kraj argumentuje snížením tržní hodnoty nemovitostí v bezprostředním okolí, ohrožováním ptactva a nezaručenou likvidací větrníků po skončení jejich životnosti.
Naopak Jana Vitnerová z ekologického sdružení Arnika trvdí, že tyto argumenty proti vrtulím nemohou obstát.
„Při uskutečňování obou typů staveb, (větrných elektráren i vysokonapěťových stožárů – pozn. red.) je pravděpodobné narušení rázu krajiny. Stavba více než stokilometrového koridoru sloupů vysokého napětí však krajinu poškodí určitě,“ řekla Vitnerová. „Některé krajem jmenované negativní vlivy stavby elektrárny přinese výstavba nové trasy vysokého napětí také – ale po celé své mnohakilometrové délce. Jde třeba o argumenty na spotřebu betonu, zatížení dopravou, zábor půdy, negativní vliv na živé organismy v blízkosti, rušení signálu a nebezpečí pro letadla,“ vyjmenovala JanaVitnerová. „Diskriminace“ větrných elektráren oproti nové vysokonapěťové trase se nelíbí ani Edvardu Sequensovi z jihočeského sdružení pro záchranu prostředí Calla. Soudí, že v případě postavení trasy vedení povede od Temelína k Havlíčkovu Brodu několik set vysokých stožárů.
Podle hejtmanství je to ale částečně vinou právě i větrných a slunečních elektráren.
Nutnost posilování přenosové soustavy je, jak tvrdí kraj, vyvolávána částečně právě masívním rozvojem v oblasti využívání obnovitelných zdrojů elektrické energie.
„Vznikají tím enormní nároky na přenosy elektrické energie v rámci propojené soustavy mezi jednotlivými regiony Evropy,“ argumentoval hejtman.
Propagandistický tah: nedostatek elektřiny Ani s tím ale Sequens příliš nesouhlasí. „Přenosy elektřiny z obnovitelných zdrojů napříč republikou jsou svým objemem zcela marginální a naše stávající přenosová soustava je zvládne,“ řekl naopak Sequens. „Je obecně rozšířeným propagandistickým tahem, že nám v nejbližších letech hrozí nedostatek elektřiny. Ale dlouhodobý cíl je být i nadále zemí orientovanou na vývozy elektřiny. K tomu má nový jaderný zdroj a s ním souvisejících dráty v krajině sloužit,“ je přesvědčen Sequens.
Projekt nové trasy vedení vysokého napětí má nyní na stole ministerstvo životního prostředí. V dalším kroku by investor měl předložit dokumentaci pro takzvanou velkou EIA – tedy komplexní posouzení vlivu na životní prostředí.
Po zpracování bude dokumentace EIA vyvěšena a obce se budou mít možnost k projektu vyjádřit.
Poté ministerstvo zadá zpracování posudku, který též zveřejní k připomínkám a teprve pak vydá ministerstvo životního prostředí stanovisko. Povolovací proces je ale podle Jana Joneše z odboru životního prostředí krajského úřadu během na dlouhou trať a dotčené obce se k záměru budou moci ještě vícekrát vyjádřit. Mnohé z nich tak také učinily.
***
Cenné lokality jichž se trasa dotkne
Bezděčín – Sudkův Důl – Obrataň: prostor dochovaného historického členění krajiny s drobnými sídly a lidovou architekturou či tvrzí, územím je mimo jiné veden biokoridor nadregionálního významu.
Šimpach – Dvořiště – Eš – Kámen: významný kulturní prostor s dominantami v kraji – rybníky, kostely, hrady a zámky. Významný je také prostor Dvořiště s rybníkem a přírodními loukami a dominanta hradu Kámen.
Vysoká Lhota – Zlaténka: objekty lidové architektury.
Nová Cerekev – Čížkov-Stanovice: synagoga v Nové Cerekvi, zámek v Čížkově.
Dubovice: lidová architektura s navazujícím přírodním prostorem údolí Hejlovky.
Olešná – Služátky – Krasíkovice: lidová architektura a přírodní údolí Olešné.
Dudín: Historické členění krajiny, dotčený Jankovský potok je chráněným územím.
Skortov: lidová architektura a historické členění krajiny.
Herálec: Dochované prvky záměrně komponované krajiny navazující na panské sídlo zámku. Svatý Kříž: Dominanta kostela, jehož význam je dnes už ale potlačen jinými prvky v krajině.
* Jak to vidí kraj argumenty proti vrtulím
– znehodnocení krajiny: pohybující se dominanta, cizí prvek v krajině – ohrožování památek – zdražení elektrické energie (z důvodu zaručených výkupních cen elektřiny z větrníků a jiných obnovitelných zdrojů) – komplikace v elektroenergetické přenosové soustavě (větrníky mění často a prudce požadavky na směr a intenzitu přenosu energie, což působí provozní problémy a v krajním případě až nestabilitu sítě) – negativní vlivy na bezpečnost osob, zvířat a silničního provozu (odlétávající námraza v zimním období, pohybující se dominanta poutající pozornost a odvádějící pozornost účastníků silničního provozu) – negativní vnímání lidmi v blízkosti, možná zdravotní rizika (pocit tísně, obavy, stroboskopický efekt – pohyby stínů, přerušování světla, rušení v pohledu na slunce, hlučnost ve slyšitelném i podprahovém spektru, periodicita pohybu, světelných efektů i hluku s velmi negativním působením na psychiku lidí) – snížení tržní hodnoty nemovitostí v okolí – přímé ohrožování ptactva a netopýrů – vysoké náklady na pořízení a výstavbu a na připojení zdroje do sítě – nedořešená nezaručená likvidace po skončení životnosti – přílišné zatížení životního prostředí výstavbou a výrobou (v zemi obrovský základový beton) – náklady na stavební práce a s tím spojená těžba surovin, energetická náročnost zpracování surovin, zatížení životního prostředí dopravou, energetická náročnost dopravy, podobné u ocelové konstrukce větrníku – rušení elektromagnetickéo vlnění: vliv na radary, signál TV, rádia, mobilních operátorů apod.
– vliv na počasí u větrných farem, soustřeďování oblačnosti v jednom sektoru – nebezpečí pro letadla: pro vojenský i civilní provoz – zábory zemědělské půdy pro výstavbu a příjezdové komunikace, připojení a další...
Projekt nové trasy vedení vysokého napětí má nyní na stole ministerstvo životního prostředí.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
