Ekolist: Dravci na počkání

Vykrádání hnízd dravců a černý obchod s nimi je noční můrou ochránců přírody. Kontrola chovu dravců je přitom v České republice podle některých odborníků nedostatečná, a dokonce zvyšuje možnost legalizace nezákonně získaných mláďat. Kritiku si vykoledovalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) za bezkoncepční a plošné vydávání výjimek pro chov zvláště chráněných druhů dravců. "Z výjimky se stalo pravidlo a chovatelé si na to zvykli," shrnuje problematiku Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické (ČSO). Členové ČSO, ale také zaměstnanci České inspekce životního prostředí (ČIŽP) na nedostatky upozorňovali již několik let. Na MŽP to však nikoho netrápilo a výjimky "jako na běžícím pásu" dál nechávalo udělovat úřednici, která je známá svým vřelým postojem k chovatelům. Po výměně vedení ministerstva se situace začala měnit. "Současný stav je nepřijatelný. Postup ministerstva je odbornou veřejností u nás a dokonce i v zahraničí spojován s rozkvětem nelegálních odběrů z hnízd. O takovou pověst nestojíme," přiznává Ladislav Miko, náměstek ministra pro ochranu přírody a krajiny. Výjimky na požádání Čeho se vlastně ochránci dravců obávají? Orli, sokoli a další dravci jsou zákonem označeni za zvláště chráněné druhy živočichů a je zakázáno jejich držení, chov a obchod s nimi, pokud člověk nezíská speciální výjimku. Až sem je vše v pořádku, problém nastává, když na získání výjimky stačí pouze o ni zažádat. Ochranáři si myslí, že posouzení žádostí je nedostatečně odborné, zmatené a příliš benevolentní. Podle nich by se mohlo lehce stát, že některý ze zlodějů dravčích mláďat se pokusí podvodem, například záměnou za uhynulé mládě v povoleném chovu, zlegalizovat ukradeného dravce. Podle zákona mohou orgány ochrany přírody udělit výjimku v případě, kdy jiný veřejný zájem převyšuje zájem ochrany přírody. "Úředníci na MŽP však za veřejný zájem označují prakticky cokoliv," říká Vermouzek a uvádí případ, kdy bylo veřejným zájmem označeno i sokolnictví jako takové. Což na MŽP potvrzují: "Používání loveckých dravců pro sokolnický výcvik je podporováno státem v zákonu o myslivosti, a jde tedy o zájem, který lze označit za obecně prospěšný," vysvětluje Marie Zelená z oddělení druhové ochrany MŽP. "Sokolnictví samozřejmě není veřejný zájem," oponuje Pavla Říhová z ČIŽP a dodává, že nedostatků při udělování výjimek je celá řada. Podle Říhové mezi ně patří nedodržování zákonem předepsaných lhůt, zpětné přidělování výjimek na již chované kusy či udělování výjimek na dobu neurčitou. "Výsledkem je, že výjimka se stala pouhým cárem papíru - zprofanovanou věcí, o níž si chovatelé myslí, že na ni mají automaticky nárok," uzavírá kritiku práce MŽP Říhová. Podle ní se výjimky udělují v nadměrné míře bez jasné koncepce, což vede k tomu, že si za chvíli bude moci dravce pořídit kdekdo. To naznačují i každý rok stoupající počty udělených výjimek (viz tabulka). Zelená však kritiku odmítá. "Žádosti o výjimky jsou v naprosté většině případů stejné, jedná se o chovy dravců odchovaných v zajetí, u kterých jsou známí rodiče, prarodiče, případně i předcházející generace," brání se Zelená. Je přesvědčena, že mláďata z takových chovů neohrožují přirozený vývoj zvláště chráněných druhů, a je tedy možné na ně výjimku vydat. Ani ČSO není v zásadě proti chovům dravců v případě, že opravdu neohrozí volně žijící populace. "Za přesně stanovených a kontrolovatelných podmínek bychom byli ochotni tolerovat i odebírání ptáků z přírody pro chovatelství," připouští Vermouzek z ČSO. Je zřejmé, že spor se vede spíš o způsob vydávání výjimek a netýká se z podstaty samotných chovatelů dravců. Přesto i ti nemají se státními úředníky nejlepší zkušenosti. Na internetových stránkách Klubu sokolníků prohlašují jejich autoři, že "odborníci pracující ve státní správě vydávají příslušná rozhodnutí rozporuplně a správní lhůty nejsou pro potřeby sokolníků dostatečně pružné." Změna kurzu Zásadní změny ve způsobu vydávání výjimek slibuje náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko, který pracoval dlouhou dobu právě na ČIŽP. "Je nutné připravit celkový koncept uplatňování ochrany zvláště chráněných druhů na našem území," vysvětluje svou vizi Miko a dodává, že zásadní bude přesné vymezení výkladu zákona: "Musíme jasně říci, co vše je veřejný zájem a jak se vztahuje k jednotlivým druhům." V principu chce náměstek slovu výjimka vrátit jeho původní smysl. Výsledkem by mimo jiné měly být i jakési kvóty počtu vydávaných výjimek. V souvislosti se změnou kurzu plánuje Miko přijít s přeorganizováním odboru druhové ochrany, kde se výjimky udělují, a v souvislosti s tím také s personálními změnami. "Je nadále nepřijatelné, aby o výjimkách rozhodoval jeden člověk, jak tomu bylo dříve," řekl Miko. Důraz by měl být kladen na výraznější odbornou podporu, kterou by měl zajišťovat nový poradní orgán složený ze zástupců ČIŽP, ornitologických nevládních organizací a dalších odborníků. Vznik nové koncepce Miko očekává do letních prázdnin. Rámeček: Počet udělených výjimek pro dravce a sovy: 2000 - 30 výjimek, z toho 16 prodloužení stávajících po ukončení platnosti 2001 - 50 výjimek, z toho 28 prodloužení stávajících po ukončení platnosti 2002 - 69 výjimek, z toho 45 prodloužení stávajících po ukončení platnosti 2003 - zatím 62 výjimek, z toho 32 prodloužení stávajících po ukončení platnosti Zamítnutých žádostí je cca 4 - 5 ročně. V roce 2000 byli na Slovensku přistiženi dva čeští sokolníci při pokusu o vybrání hnízda orla skalního a v roce 2001 byl další z českých sokolníků za vybírání hnízda orla na Slovensku pravomocně odsouzen.

---

reklama

---