MF Dnes: Drobné chráněné rybce, vrance pruhoploutvé, se líbí v bystřinách
21.12.2009 | FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ | MF Dnes | Markéta Radová |
Chcete důkaz o tom, že se kvalita řek a potoků v kraji od 90. let minulého století výrazně zlepšila?
Pozorně se někdy zadívejte do řeky Ostravice třeba ve Frýdlantu nad Ostravicí. Když budete mít štěstí, zahlédnete malou, zvláště chráněnou rybku, vranku pruhoploutvou.
Před dvaceti lety se tu nevyskytovala, protože voda byla znečištěná, dnes zde ale žije.
Stejně jako zejména v horních tocích řek Morávka, Čeladenka, Lubina či třeba Opava.
„Vranka je výjimečná ryba. Nemá například plynový měchýř, který je běžný u jiných druhů ryb. Současně neplave, ale pohybuje se přískoky. A nemá šupiny,“ jmenuje některé specifické znaky drobné rybky hydrobiolog Daniel Gebauer.
Vrance pruhoploutvé se daří v tocích, které s ní sdílí pstruzi. „Se pstruhy žije v symbióze. Může jim sloužit jako kořist. Traduje se, že vranka požírá pstruží jikry. To ale není pravda. Konzumuje jen ty slabé, které by nepřežily, a tak prospívá k udržení přirozeného koloběhu,“ říká Gebauer. Když se ho zeptáte, kolikrát vranku pozoroval, odpoví: „Mnohokrát.“ Běžně ji však v řekách nespatříte, pohybuje se totiž u dna a navíc má ochranné zbarvení.
O vzácnosti vranky pruhoploutvé, již v Čechách téměř neznají (na rozdíl od vranky obecné, která tam je celkem častá), svědčí i speciální péče, která je jí věnována při přestavbách koryt řek a potoků. Aby se jí dobře dařilo, investovaly třeba loni Lesy ČR a kraj více než 2 miliony korun do úpravy koryta potoka Ráztoka, aby vrance vyhovovalo.
reklama
Před dvaceti lety se tu nevyskytovala, protože voda byla znečištěná, dnes zde ale žije.
Stejně jako zejména v horních tocích řek Morávka, Čeladenka, Lubina či třeba Opava.
„Vranka je výjimečná ryba. Nemá například plynový měchýř, který je běžný u jiných druhů ryb. Současně neplave, ale pohybuje se přískoky. A nemá šupiny,“ jmenuje některé specifické znaky drobné rybky hydrobiolog Daniel Gebauer.
Vrance pruhoploutvé se daří v tocích, které s ní sdílí pstruzi. „Se pstruhy žije v symbióze. Může jim sloužit jako kořist. Traduje se, že vranka požírá pstruží jikry. To ale není pravda. Konzumuje jen ty slabé, které by nepřežily, a tak prospívá k udržení přirozeného koloběhu,“ říká Gebauer. Když se ho zeptáte, kolikrát vranku pozoroval, odpoví: „Mnohokrát.“ Běžně ji však v řekách nespatříte, pohybuje se totiž u dna a navíc má ochranné zbarvení.
O vzácnosti vranky pruhoploutvé, již v Čechách téměř neznají (na rozdíl od vranky obecné, která tam je celkem častá), svědčí i speciální péče, která je jí věnována při přestavbách koryt řek a potoků. Aby se jí dobře dařilo, investovaly třeba loni Lesy ČR a kraj více než 2 miliony korun do úpravy koryta potoka Ráztoka, aby vrance vyhovovalo.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
