MF Dnes: Drobný prach dusí celou Prahu
6.2.2007 | PRAHA | MF Dnes | Bohdana Jarošová |
Zdaleka nejen v těch částech Prahy, kterými procházejí hlavní silniční tahy nebo v nichž se právě hodně staví, si lidé stěžují na obtížný prach. Ten přitom může vážně poškozovat zdravotní stav a třeba i ovlivňovat plodnost mužů.
Některým obrovské haldy před okny připadají jako Krkonoše, jiným připomínají spíše duny na Sahaře. Ale nikdo z obyvatel radlické ulice Na Farkáně z nich nemá radost. Hromady stavební suti, které za jejich humny drtí recyklační linka na drobný prášek, jim ztěžují život už více než rok.
„Větrat? O tom se nedá vůbec mluvit, ten prach je tak drobný, že vleze i do kredence,“ stěžuje si Ariana Bělská. Okamžitě pozná, jakmile foukne od západu – tedy směrem z hald. „To manželka uklidí a druhý den může začít znovu,“ stěžuje si Drahomír Kánský, další z obyvatel.
Lidé z Radlic ovšem ani zdaleka nejsou sami – obyvatele Prahy sužuje prach čím dál více. Už neplatí, že nejohroženější jsou ti, kteří žijí a pracují poblíž frekventovaných silnic. Prašný aerosol dokáže potrápit řadu lokalit. Ačkoli se lidem zdá, že silný vítr vzduch v metropoli vyčistí, opak je často pravdou. „Sice odvane oxid dusičitý, ale zase zvíří prach. Krátkodobě překračuje prach emisní limity třeba v okrajových částech města, kde se například práší z polí,“ vysvětluje radní pro životní prostředí Petr Štěpánek. V Praze se měří prašné částice do velikosti 10 mikrometrů na deseti stanicích, povolené limity trvale překračuje stanice na Legerově ulici.
Krátkodobě je vyšší koncentrace naměřena na Smíchově nebo Mlynářce. Podle odborníků je však nejnebezpečnější prach, který měří pouhých 2,5 mikrometru. „Takto jemný prášek na sebe dokáže vázat řadu karcinogenů, s nimiž proniká hluboko do těla. Krví se pak dostávají do buněk organismu, kde jsou schopny pozměňovat i genetickou informaci,“ říká Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Jeho tým už dva roky zkoumá vliv životního prostředí v Praze a dalších českých městech na mužskou plodnost.
Výsledky jsou alarmující. „Spermie Pražanů jsou méně vitální, málo pohyblivé a často i s poškozenými genetickými informacemi,“ vysvětluje genetik.
Jak dalece jsou Pražané exponováni, není kde ověřit. „Na několika stanicích se prašný aerosol o velikosti 2,5 mikrometru měří pouze zkušebně, jeho měření jako parametru kvality ovzduší je teprve legislativně připravováno,“ řekl radní Petr Štěpánek.
„Pracujeme podle norem“
Firma Svoboda, která recyklační linku v Radlicích provozuje, dostala od České inspekce životního prostředí pokutu, proti níž se odvolala. „Pracujeme s nejmodernějšími stroji, které jsou schváleny Evropskou unií. Děláme terénní úpravy, navíc toto místo bylo vždycky průmyslovou zónou,“ brání se Tomáš Rozkydal z firmy Svoboda.
Podle Pavla Martana z České inspekce životního prostředí by měl magistrát zvažovat, zda takto znečišťující zařízení vůbec povolovat v dosahu obytných domů.
Celá záležitost se táhne ve správním řízení a z rostoucích hald se práší dál. „Jednou nám stavební firma, která tu stavěla banku, dala k Vánocům tisíc korun. Ale to je vše. A co si za to koupíte? Kdyby nám aspoň zasklili lodžie nebo utěsnili okna,“ zasní se Drahomír Kánský z ulice Na Farkáně.
reklama
„Větrat? O tom se nedá vůbec mluvit, ten prach je tak drobný, že vleze i do kredence,“ stěžuje si Ariana Bělská. Okamžitě pozná, jakmile foukne od západu – tedy směrem z hald. „To manželka uklidí a druhý den může začít znovu,“ stěžuje si Drahomír Kánský, další z obyvatel.
Lidé z Radlic ovšem ani zdaleka nejsou sami – obyvatele Prahy sužuje prach čím dál více. Už neplatí, že nejohroženější jsou ti, kteří žijí a pracují poblíž frekventovaných silnic. Prašný aerosol dokáže potrápit řadu lokalit. Ačkoli se lidem zdá, že silný vítr vzduch v metropoli vyčistí, opak je často pravdou. „Sice odvane oxid dusičitý, ale zase zvíří prach. Krátkodobě překračuje prach emisní limity třeba v okrajových částech města, kde se například práší z polí,“ vysvětluje radní pro životní prostředí Petr Štěpánek. V Praze se měří prašné částice do velikosti 10 mikrometrů na deseti stanicích, povolené limity trvale překračuje stanice na Legerově ulici.
Krátkodobě je vyšší koncentrace naměřena na Smíchově nebo Mlynářce. Podle odborníků je však nejnebezpečnější prach, který měří pouhých 2,5 mikrometru. „Takto jemný prášek na sebe dokáže vázat řadu karcinogenů, s nimiž proniká hluboko do těla. Krví se pak dostávají do buněk organismu, kde jsou schopny pozměňovat i genetickou informaci,“ říká Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Jeho tým už dva roky zkoumá vliv životního prostředí v Praze a dalších českých městech na mužskou plodnost.
Výsledky jsou alarmující. „Spermie Pražanů jsou méně vitální, málo pohyblivé a často i s poškozenými genetickými informacemi,“ vysvětluje genetik.
Jak dalece jsou Pražané exponováni, není kde ověřit. „Na několika stanicích se prašný aerosol o velikosti 2,5 mikrometru měří pouze zkušebně, jeho měření jako parametru kvality ovzduší je teprve legislativně připravováno,“ řekl radní Petr Štěpánek.
„Pracujeme podle norem“
Firma Svoboda, která recyklační linku v Radlicích provozuje, dostala od České inspekce životního prostředí pokutu, proti níž se odvolala. „Pracujeme s nejmodernějšími stroji, které jsou schváleny Evropskou unií. Děláme terénní úpravy, navíc toto místo bylo vždycky průmyslovou zónou,“ brání se Tomáš Rozkydal z firmy Svoboda.
Podle Pavla Martana z České inspekce životního prostředí by měl magistrát zvažovat, zda takto znečišťující zařízení vůbec povolovat v dosahu obytných domů.
Celá záležitost se táhne ve správním řízení a z rostoucích hald se práší dál. „Jednou nám stavební firma, která tu stavěla banku, dala k Vánocům tisíc korun. Ale to je vše. A co si za to koupíte? Kdyby nám aspoň zasklili lodžie nebo utěsnili okna,“ zasní se Drahomír Kánský z ulice Na Farkáně.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
