MF Dnes: Dvě obce Radouně odmítají jaderný odpad i sklad plynu
11.6.2009 | OKROUHLÁ | MF Dnes | Lenka Zimmelová |
Nechceme ve svém okolí obří podzemní zásobník na plyn. Protestujeme proti průzkumu území u naší obce. Obyvatele Okrouhlé a Kostelní Radouně na Jindřichohradecku stíhá v poslední době jedna špatná zpráva za druhou.
Už roky patří oblast mezi lokality, v nichž se uvažuje o stavbě úložiště vyhořelého jaderného paliva. Nyní zde navíc chtějí pražské společnosti Česká plynárenská a GSCeP vybudovat zásobárnu pro zhruba dvě stě milionů metrů krychlových zemního plynu.
Plánují pro ni využít oblast po bývalém uranovém dole. Na pozemky patřící státnímu podniku Diamo už mají dokonce předkupní právo. Na začátku června také GSCeP dostala od odboru výkonu státní správy ministerstva životního prostředí v Českých Budějovicích rozhodnutí, podle něhož může začít s průzkumem území. Součástí by měl být i šest set metrů hluboký vrt.
„Ptám se, kam se ztratili lidé. Naši obyvatelé se zásobníkem nesouhlasí, obec s ním nesouhlasí a ministerstvo průzkum stejně nakonec povolí. Proti rozhodnutí podáme odvolání,“ zlobí se starosta Kostelní Radouně Ladislav Ayrer.
Připojí se k němu i sousední Okrouhlá Radouň, kde pár místních už dokonce na odpor proti zásobárně plynu založilo občanské sdružení Za Radouň krásnější.
Lidé se bojí hluku a prachu. Podle některých odhadů by totiž firmy musely z oblasti vytěžit až milion kubíků horniny. Upozorňují i na hrozbu ztráty podzemní vody. „Vlastně by tu po letech obnovili činnost, která bude podobná dřívější těžbě uranu. Uděláme vše pro to, abychom tomu zabránili,“ řekl za občanské sdružení Michal Šimůnek.
Vedení společností Česká plynárenská a GSCeP se včera redakci nepodařilo zastihnout. Neodpovědělo ani na dříve položené dotazy k plánovanému zásobníku. Podle dostupných informací vyjde jeho stavba na několik miliard korun. Plyn chce firma nakupovat z Norska a novým plynovodem Mozart za další zhruba miliardu jej dodávat například do Rakouska.
Společnost už jedno rozhodnutí k průzkumu části území dostala vloni. Nyní by se ale měla jeho rozloha ještě rozšířit. Je tedy možné, že zasáhne i do míst, které má vytipované Správa úložišť radioaktivních odpadů. „Zatím nevíme přesně, jaké území k průzkumu dostali. Firma s námi nekomunikuje. Samotný průzkum ještě komplikací není, při stavbě zásobníku plynu by ale komplikace mohly nastat,“ uvedl vedoucí oddělení přípravy hlubinného úložiště Jiří Slovák.
Celá věc je o to zajímavější, že ideální geologické podmínky jak pro stavbu úložiště, tak i pro zásobník plynu jsou shodné. Soukromá firma by tedy nejlepší místo pro sklad radioaktivního odpadu mohla státu takzvaně vyfouknout.
„V žádném případě nechci předjímat. Je dokonce teoreticky možné, že by obě stavby mohly být nedaleko sebe,“ dodal Slovák.
To ale odmítají ekologové. „Úložiště a zásobník plynu se kvůli bezpečnosti absolutně vylučují,“ upozornil Edvard Sequens z hnutí Calla.
reklama
Plánují pro ni využít oblast po bývalém uranovém dole. Na pozemky patřící státnímu podniku Diamo už mají dokonce předkupní právo. Na začátku června také GSCeP dostala od odboru výkonu státní správy ministerstva životního prostředí v Českých Budějovicích rozhodnutí, podle něhož může začít s průzkumem území. Součástí by měl být i šest set metrů hluboký vrt.
„Ptám se, kam se ztratili lidé. Naši obyvatelé se zásobníkem nesouhlasí, obec s ním nesouhlasí a ministerstvo průzkum stejně nakonec povolí. Proti rozhodnutí podáme odvolání,“ zlobí se starosta Kostelní Radouně Ladislav Ayrer.
Připojí se k němu i sousední Okrouhlá Radouň, kde pár místních už dokonce na odpor proti zásobárně plynu založilo občanské sdružení Za Radouň krásnější.
Lidé se bojí hluku a prachu. Podle některých odhadů by totiž firmy musely z oblasti vytěžit až milion kubíků horniny. Upozorňují i na hrozbu ztráty podzemní vody. „Vlastně by tu po letech obnovili činnost, která bude podobná dřívější těžbě uranu. Uděláme vše pro to, abychom tomu zabránili,“ řekl za občanské sdružení Michal Šimůnek.
Vedení společností Česká plynárenská a GSCeP se včera redakci nepodařilo zastihnout. Neodpovědělo ani na dříve položené dotazy k plánovanému zásobníku. Podle dostupných informací vyjde jeho stavba na několik miliard korun. Plyn chce firma nakupovat z Norska a novým plynovodem Mozart za další zhruba miliardu jej dodávat například do Rakouska.
Společnost už jedno rozhodnutí k průzkumu části území dostala vloni. Nyní by se ale měla jeho rozloha ještě rozšířit. Je tedy možné, že zasáhne i do míst, které má vytipované Správa úložišť radioaktivních odpadů. „Zatím nevíme přesně, jaké území k průzkumu dostali. Firma s námi nekomunikuje. Samotný průzkum ještě komplikací není, při stavbě zásobníku plynu by ale komplikace mohly nastat,“ uvedl vedoucí oddělení přípravy hlubinného úložiště Jiří Slovák.
Celá věc je o to zajímavější, že ideální geologické podmínky jak pro stavbu úložiště, tak i pro zásobník plynu jsou shodné. Soukromá firma by tedy nejlepší místo pro sklad radioaktivního odpadu mohla státu takzvaně vyfouknout.
„V žádném případě nechci předjímat. Je dokonce teoreticky možné, že by obě stavby mohly být nedaleko sebe,“ dodal Slovák.
To ale odmítají ekologové. „Úložiště a zásobník plynu se kvůli bezpečnosti absolutně vylučují,“ upozornil Edvard Sequens z hnutí Calla.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
