MF Dnes: Ekologickému topení lidé nevěří
19.10.2005 | ÚSTÍ NAD LABEM | MF Dnes | Petr Soukal |
Jinou cestou, než je plynofikace, se vydala radnice v Rybništi na Děčínsku, kde od roku 2003 provozují vlastní kotelnu na biomasu. Ovšem ani tento způsob není zdaleka bezproblémový, spíše naopak. Ani místní si však zatím na vytápění biomasou příliš nezvykli a stále raději kupují uhlí nebo dřevo.
„Od spuštění provozu narážíme na velké problémy, které jsou zřejmě způsobeny tím, že dodavatel postavil zařízení na spalování hodně suché biomasy. My ale nemůžeme dosáhnout tak nízké vlhkosti, potýkáme se s poruchami a velkými ztrátami,“ říká starosta Bohumil Dvořáček.
Kotelna přišla na 22 milionů korun, z toho poskytl Státní fond životního prostředí 18 milionů. Ve smlouvě ovšem zavázal Rybniště, že bude kotelnu provozovat minimálně deset let. Pokud by tomu tak nebylo, hrozilo by obci totéž, co hrozí obcím, které nezískají dost lidí pro dotovanou plynofikaci -vrácení peněz do státního rozpočtu. „Kotelnu určitě dál provozovat budeme, nyní je na ni napojeno dvacet pět domácností a obecní škola, restaurace, samoobsluha a dům s pečovatelskou službou,“ konstatuje Dvořáček.
Pět lidí už přípojku zrušilo a vrátili se k topení tuhými palivy, i když sazba za teplo z kotelny na biomasu je pořád nižší než u plynu, tedy 290 korun proti 350 za gigajoul. V obci se 720 obyvateli a 240 domy není zaveden plyn, takže většina topí uhlím a dřevem. Je tu ale řada lidí, kteří jsou zatím s teplem z kotelny spokojeni.
Topí pilinami
Biomasu, která se v obecní výtopně spaluje, tvoří štěpky, sláma a piliny. „Štěpky už nepoužíváme, jsou drahé, tuna slámy stojí tisíc korun, což je také dost. Teď používáme pouze piliny, jsou nejlevnější,“ vyjmenovává strarosta.
„Není to jednoduché, tímto způsobem si výtopna nevydělá na údržbu a případnou výměnu některých částí. Zastupitelstvo se tím zabývá, všechno je otázkou budoucnosti,“ dodává Dvořáček.
Spalování biomasy je pespektivní získávání obnovitelné energie. Obce, kde se to daří, jsou ale zatím výjimkou. Chabařovice na Ústecku vrátí devět milionů korun na výstavbu kotelny na biomasu v místní části Roudníky.
Peníze pocházely z evropského fondu Phare a tvořily přes polovinu všech nákladů. „Důvodem nezájmu lidí byla zřejmě vyšší cena za ekologickou energii,“ řekl místostarosta Josef Kusebauch. Kotelna měla vytápět 70 rodinných domků v Roudníkách. Podle Kusebaucha je lepší vrátit peníze hned.
„K projektu kotelny se bude možné vrátit po odkanalizování potoka, který se vlévá do nedaleko vznikajícího jezera Milada,“ doplnil Kusebauch. Obce to s prosazováním ekologické energie nemají jednoduché, lidé si někdy původní záměr rozmyslí. „S projektem zpočátku souhlasilo 95 procent obyvatel Roudníků, kde žije 200 lidí,“ konstatoval starosta Chabařovic Jiří Záhořík.
Solární panely pro výuku
Dalším alternativním zdrojem obnovitelné energie jsou solární panely. Před třemi roky je na střechu své budovy umístila Fakulta životního protředí ústecké univerzity za prostředky z grantu ministerstva školství.
„Zařízení přišlo na půl milionu korun, jeho výkon je přes jednu kilowatthodinu. Získaná elektrická energie je přiváděna do energetického systému budovy, ale především jde o ukázkové pracoviště pro naše studenty,“ informoval tajemník fakulty Jan Vojtíšek.
Nyní fakulta chystá mnohem větší investici, na kterou získá dotaci ze Státního fondu životního prostředí, která by škole přinesla dalších 20 kilowatt. Fakultě jde ale především o to, aby studenti i veřejnost získali představu o tom, jak takový systém funguje.
reklama
Kotelna přišla na 22 milionů korun, z toho poskytl Státní fond životního prostředí 18 milionů. Ve smlouvě ovšem zavázal Rybniště, že bude kotelnu provozovat minimálně deset let. Pokud by tomu tak nebylo, hrozilo by obci totéž, co hrozí obcím, které nezískají dost lidí pro dotovanou plynofikaci -vrácení peněz do státního rozpočtu. „Kotelnu určitě dál provozovat budeme, nyní je na ni napojeno dvacet pět domácností a obecní škola, restaurace, samoobsluha a dům s pečovatelskou službou,“ konstatuje Dvořáček.
Pět lidí už přípojku zrušilo a vrátili se k topení tuhými palivy, i když sazba za teplo z kotelny na biomasu je pořád nižší než u plynu, tedy 290 korun proti 350 za gigajoul. V obci se 720 obyvateli a 240 domy není zaveden plyn, takže většina topí uhlím a dřevem. Je tu ale řada lidí, kteří jsou zatím s teplem z kotelny spokojeni.
Topí pilinami
Biomasu, která se v obecní výtopně spaluje, tvoří štěpky, sláma a piliny. „Štěpky už nepoužíváme, jsou drahé, tuna slámy stojí tisíc korun, což je také dost. Teď používáme pouze piliny, jsou nejlevnější,“ vyjmenovává strarosta.
„Není to jednoduché, tímto způsobem si výtopna nevydělá na údržbu a případnou výměnu některých částí. Zastupitelstvo se tím zabývá, všechno je otázkou budoucnosti,“ dodává Dvořáček.
Spalování biomasy je pespektivní získávání obnovitelné energie. Obce, kde se to daří, jsou ale zatím výjimkou. Chabařovice na Ústecku vrátí devět milionů korun na výstavbu kotelny na biomasu v místní části Roudníky.
Peníze pocházely z evropského fondu Phare a tvořily přes polovinu všech nákladů. „Důvodem nezájmu lidí byla zřejmě vyšší cena za ekologickou energii,“ řekl místostarosta Josef Kusebauch. Kotelna měla vytápět 70 rodinných domků v Roudníkách. Podle Kusebaucha je lepší vrátit peníze hned.
„K projektu kotelny se bude možné vrátit po odkanalizování potoka, který se vlévá do nedaleko vznikajícího jezera Milada,“ doplnil Kusebauch. Obce to s prosazováním ekologické energie nemají jednoduché, lidé si někdy původní záměr rozmyslí. „S projektem zpočátku souhlasilo 95 procent obyvatel Roudníků, kde žije 200 lidí,“ konstatoval starosta Chabařovic Jiří Záhořík.
Solární panely pro výuku
Dalším alternativním zdrojem obnovitelné energie jsou solární panely. Před třemi roky je na střechu své budovy umístila Fakulta životního protředí ústecké univerzity za prostředky z grantu ministerstva školství.
„Zařízení přišlo na půl milionu korun, jeho výkon je přes jednu kilowatthodinu. Získaná elektrická energie je přiváděna do energetického systému budovy, ale především jde o ukázkové pracoviště pro naše studenty,“ informoval tajemník fakulty Jan Vojtíšek.
Nyní fakulta chystá mnohem větší investici, na kterou získá dotaci ze Státního fondu životního prostředí, která by škole přinesla dalších 20 kilowatt. Fakultě jde ale především o to, aby studenti i veřejnost získali představu o tom, jak takový systém funguje.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
