Právo: Ekologové se chystají zachránit tisíce raků
29.11.2006 | PLZEŇ | Právo | Patrik Biskup |
Ekologové chystají na příští týden velkou záchrannou akci. Z říčky Bradavy na Plzeňsku musejí dostat do bezpečí tisíce raků kamenáčů. Povodí Vltavy totiž plánuje jako součást protipovodňových opatření čištění koryta těžkou technikou v místě, kde se kriticky ohrožený druh raka vyskytuje.
Zásah do biotopu zvláště chráněného živočicha povolila Správa chráněné krajinné oblasti Český les (CHKO) s podmínkou, že firma zajistí transfer raků. Že nepůjde o záchranu jen pár jedinců, se o víkendu přesvědčili sami ochránci přírody, když při průzkumu jen na zlomku zasažené lokality objevili stovku těchto korýšů.
„Samotné nás překvapilo, jak početná je tady populace raka kamenáče,“ konstatoval vedoucí dobrovolného ekologického spolku v Plzni Karel Makoň. Přesné místo záchranné akce, která je naplánovaná na příští pondělí, ale upřesnit nechtěl. „Pro klid těchto živočichů bude lepší, když jejich domov zůstane před veřejností utajen,“ vysvětlil ekolog.
Na výlov raků bude dohlížet odborník ze zoologického pracoviště Hornického muzea v Příbrami David Fišer.
„Jde zhruba o dvacetimetrový úsek se šířkou koryta dva metry. Odhadujeme, že raků budou řádově tisíce. Technicky se to provede tak, že se nejprve odvede voda obchvatným korytem a čerpadlem se vysají zbylé louže, tak aby bylo koryto zcela suché. Raci potom sami vylezou z různých úkrytů zpod břehů, kamenů, kořenů nebo nor a normálně je sesbíráme. Lovit raky na vodě by nemělo žádný efekt. To bychom vychytali tak s bídou deset procent populace,“ uvedl Fišer. Podle něho jde o krátkodobý zákrok, který nezničí jejich biotop.
„Proto den nebo dva raci vydrží v kádích a pak je tam dáme zpátky. Bagrují se hlavně naplavené sedimenty, které jsou na suchu, ale samozřejmě že bagr přitom sáhne i do koryta,“ vysvětlil Fišer.
Ne každý ale může raka lovit, jak se mu zlíbí. „Protože jde o kriticky ohroženého živočicha, mohou s ním manipulovat pouze lidé, kteří k tomu disponují patřičnými výjimkami. Eliminuje se tím nebezpečí, že to budou dělat neodborníci, kteří by tím mohli napáchat více škody než užitku. Existují totiž přesná pravidla, jak s raky zacházet, aby se jim neublížilo,“ upozornil Fišer.
Základní pravidlo je, že se raci nesmějí přenášet mezi lokalitami. „Patří pouze do stejného koryta. Je tady totiž reálné nebezpečí infekce, kterou způsobují určité druhy plísní, přenášené zejména nepůvodními druhy raků ze Severní Ameriky, jako je například rak pruhovaný, které se u nás velice rychle zabydlují. Sami jsou proti plísni imunní, a jakmile se dostanou na lokalitu, kde žije populace původních českých druhů, jako je rak říční či kamenáč, vyhubí je do jednoho,“ varoval Fišer. Jak dodal, ne každý rak, který se někde plácá v blátě, si zaslouží, aby ho lidé zachraňovali. „Je proto nutné, aby každého raka, který se přenáší do jiné lokality, viděl odborník,“ upozornil Fišer.
Podle Petry Cehlárikové z CHKO Český les muselo Povodí Vltavy požádat o výjimku, protože se jedná o zásah do biotopu zvláště chráněných živočichů, a podle zákona orgán ochrany přírody posoudí, jestli záměr neuškodí té dané populaci ohrožených druhů.
„V Bradavě se vyskytuje jak rak říční, tak rak kamenáč. Zásah jsme povolili v době, kdy se raci nerozmnožují a nejsou ani zazimovaní. Uložili jsme povinnost provést jejich transfer,“ doplnila Cehláriková.
Rak kamenáč dorůstá délky maximálně deset centimetrů. Je pro něho typické, že ze spodní strany těla není červeně vybarvený. V České republice se vyskytují jen na čtyřech desítkách potoků. Bradava patří jednoznačně k lokalitám s plošně největším výskytem tohoto druhu raka.
reklama
„Samotné nás překvapilo, jak početná je tady populace raka kamenáče,“ konstatoval vedoucí dobrovolného ekologického spolku v Plzni Karel Makoň. Přesné místo záchranné akce, která je naplánovaná na příští pondělí, ale upřesnit nechtěl. „Pro klid těchto živočichů bude lepší, když jejich domov zůstane před veřejností utajen,“ vysvětlil ekolog.
Na výlov raků bude dohlížet odborník ze zoologického pracoviště Hornického muzea v Příbrami David Fišer.
„Jde zhruba o dvacetimetrový úsek se šířkou koryta dva metry. Odhadujeme, že raků budou řádově tisíce. Technicky se to provede tak, že se nejprve odvede voda obchvatným korytem a čerpadlem se vysají zbylé louže, tak aby bylo koryto zcela suché. Raci potom sami vylezou z různých úkrytů zpod břehů, kamenů, kořenů nebo nor a normálně je sesbíráme. Lovit raky na vodě by nemělo žádný efekt. To bychom vychytali tak s bídou deset procent populace,“ uvedl Fišer. Podle něho jde o krátkodobý zákrok, který nezničí jejich biotop.
„Proto den nebo dva raci vydrží v kádích a pak je tam dáme zpátky. Bagrují se hlavně naplavené sedimenty, které jsou na suchu, ale samozřejmě že bagr přitom sáhne i do koryta,“ vysvětlil Fišer.
Ne každý ale může raka lovit, jak se mu zlíbí. „Protože jde o kriticky ohroženého živočicha, mohou s ním manipulovat pouze lidé, kteří k tomu disponují patřičnými výjimkami. Eliminuje se tím nebezpečí, že to budou dělat neodborníci, kteří by tím mohli napáchat více škody než užitku. Existují totiž přesná pravidla, jak s raky zacházet, aby se jim neublížilo,“ upozornil Fišer.
Základní pravidlo je, že se raci nesmějí přenášet mezi lokalitami. „Patří pouze do stejného koryta. Je tady totiž reálné nebezpečí infekce, kterou způsobují určité druhy plísní, přenášené zejména nepůvodními druhy raků ze Severní Ameriky, jako je například rak pruhovaný, které se u nás velice rychle zabydlují. Sami jsou proti plísni imunní, a jakmile se dostanou na lokalitu, kde žije populace původních českých druhů, jako je rak říční či kamenáč, vyhubí je do jednoho,“ varoval Fišer. Jak dodal, ne každý rak, který se někde plácá v blátě, si zaslouží, aby ho lidé zachraňovali. „Je proto nutné, aby každého raka, který se přenáší do jiné lokality, viděl odborník,“ upozornil Fišer.
Podle Petry Cehlárikové z CHKO Český les muselo Povodí Vltavy požádat o výjimku, protože se jedná o zásah do biotopu zvláště chráněných živočichů, a podle zákona orgán ochrany přírody posoudí, jestli záměr neuškodí té dané populaci ohrožených druhů.
„V Bradavě se vyskytuje jak rak říční, tak rak kamenáč. Zásah jsme povolili v době, kdy se raci nerozmnožují a nejsou ani zazimovaní. Uložili jsme povinnost provést jejich transfer,“ doplnila Cehláriková.
Rak kamenáč dorůstá délky maximálně deset centimetrů. Je pro něho typické, že ze spodní strany těla není červeně vybarvený. V České republice se vyskytují jen na čtyřech desítkách potoků. Bradava patří jednoznačně k lokalitám s plošně největším výskytem tohoto druhu raka.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
