Ižurnál: Emise a antibakteriální ponožky
17.8.2010 | PRAHA | Ižurnál
Antibakteriální nanočástice uprchlé do divočiny by mohly mít větší dopad na životní prostředí, než jsme zatím předpokládali.
Stříbrné nanočástice mají antibakteriální účinky a používají se v celé řadě výrobků od ponožek po obvazy. Víme, že pokud se nanočástice dostanou do odpadních vod, mohou snížit aktivitu bakterií, které z vody odstraňují amoniak. Výzkum dopadu nanočástic na prostředí však zatím probíhal převážně v laboratoři, kde vědci sledovali jen jeden druh mikroorganismu nebo rostliny. Vědce z Duke University zajímalo, jak budou experimenty probíhat v realističtějších podmínkách pod širým nebem.
Kal z odpadní vody se stříbrnými nanočásticemi použili k pohnojení venkovních květináčů s rostlinami. O dva měsíce později už byly populace půdních bakterií mnohem chudší, než v květináčích ošetřených obyčejným kalem. Aktivita enzymů, které rozkládají organickou hmotu, byla v květináčích s nanočásticemi nižší o 34 %. Vědci také plynovou chromatografií měřili množství plynů, které mikrobi produkují. Výsledky ukázaly, že z květináčů s nanočásticemi uniká asi čtyřikrát více skleníkového plynu oxidu dusného. Ve velkém měřítku by to podle vědců bylo dost zneklidňující – především proto, že pokud se oxid dusný dostane až do stratosféry, rozkládá ozónovu vrstvu. Raději bychom proto měli doufat, že se nanočástice budou držet našich ponožek a do přírody uniknou jen výjimečně.
reklama
Kal z odpadní vody se stříbrnými nanočásticemi použili k pohnojení venkovních květináčů s rostlinami. O dva měsíce později už byly populace půdních bakterií mnohem chudší, než v květináčích ošetřených obyčejným kalem. Aktivita enzymů, které rozkládají organickou hmotu, byla v květináčích s nanočásticemi nižší o 34 %. Vědci také plynovou chromatografií měřili množství plynů, které mikrobi produkují. Výsledky ukázaly, že z květináčů s nanočásticemi uniká asi čtyřikrát více skleníkového plynu oxidu dusného. Ve velkém měřítku by to podle vědců bylo dost zneklidňující – především proto, že pokud se oxid dusný dostane až do stratosféry, rozkládá ozónovu vrstvu. Raději bychom proto měli doufat, že se nanočástice budou držet našich ponožek a do přírody uniknou jen výjimečně.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
