Právo: Energetika by měla jít evropskou cestou
5.2.2004 | PRAHA | Právo | Libor Ambrozek, místopředseda KDU-ČSL, ministr životního prostředí |
Vláda rozhoduje o energetické koncepci našeho státu pro následujících třicet let. Ministerstva životního prostředí i průmyslu a obchodu předložily svou představu. Ve většině bodů se shodují, v několika se ale zásadně liší.
Chceme-li se v modernizaci energetiky přiblížit zemím Evropské unie, máme skutečně co dohánět. V produkci škodlivých skleníkových plynů na hlavu jsme na tom nejhůře, zaostáváme i ve využití obnovitelných zdrojů. Ty neznamenají jen snížení emisí skleníkových plynů. Podle modelových výpočtů můžeme získat tisíce pracovních příležitostí s okamžitými pozitivními dopady na kvalitu života lidí, technologický rozvoj a bezpečnost.
Po jednání s experty ministerstva životního prostředí proto zvýšil resort průmyslu podíl obnovitelných zdrojů ve svém návrhu energetické koncepce. V tempu jejich využití se naše představy liší jen o několik málo procent.
Obě ministerstva se shodují také v nutnosti zefektivnit a modernizovat ekonomiku a snížit tak energetickou náročnost hospodářství. Rezervy ve spotřebě energie jsou v České republice ohromné a jejich využití by přineslo mnohostranný prospěch - státu nižší křivku růstu spotřeby energie a občanům vyšší komfort za méně peněz.
Rozdílný přístup, který se dotýká života mnoha lidí, představují návrhy na zrušení územních limitů těžby hnědého uhlí a stavbu dalších jaderných bloků. V minulých dnech poskytl Fond národního majetku první miliardu - ze slíbených celkových patnácti - na projekty obnovy těžbou poškozené krajiny severozápadních Čech. Dluh, který stát vůči tomuto regionu má, budeme splácet ještě velmi dlouho.
Územní limity garantují po desetiletích nejistot občanům i investorům prostor pro bydlení a podnikání. Důvody pro jejich ustavení dosud rozhodně nepominuly. Za klíčovou považuji skutečnost, že dokonce ani z podkladů ministerstva průmyslu nevyplývá, že je v následných třiceti letech potřeba využívat hnědé uhlí za hranicí územních limitů. Příslušné vládní usnesení o limitech tedy může nadále zůstat v platnosti. Návrhy na jeho zrušení jsou naprosto neopodstatněné a nepodložené žádnými konkrétními potřebami.
Jaderná energetika nemá dosud vyřešen svůj hlavní problém - vysoce radioaktivní vyhořelé jaderné palivo. Jen samotné hledání místa pro jeho uložení je náročné a provází je rozsáhlé protesty občanů. Bezpečnostní riziko atomových elektráren nabylo nového významu po zintenzívnění teroristických útoků ve světě. Lidé v regionech postižených přítomností jaderného zařízení se oprávněně ptají, čím si zasloužili takové riziko a kdo a jak jim jej nahradí. Úvaha o stavbě nového jaderného zdroje je těžko představitelná v situaci, kdy se v žádné jiné evropské zemi - s jedinou výjimkou - k ničemu podobnému nechystají.
Varianta energetické politiky, kterou nechalo odborně zpracovat ministerstvo životního prostředí, dokazuje, že taková rizika na sebe brát vůbec nemusíme. V následujících třiceti letech žádný nový jaderný blok potřebovat nebudeme. Místo růstu dovozu paliva do atomových reaktorů můžeme s ohledem na uvedená rizika zvýšit raději dovoz zemního plynu. K témuž rozhodnutí dospěli také naši evropští sousedé, EU považuje zemní plyn za most od uhlí k obnovitelným zdrojům energie.
Vládu čeká nelehké rozhodnutí. Přál bych si, abychom zvolili cestu technologického rozvoje, vyšší efektivity, bezpečnosti i kvalitnějších podmínek k životu. Evropskou cestu.
reklama
Po jednání s experty ministerstva životního prostředí proto zvýšil resort průmyslu podíl obnovitelných zdrojů ve svém návrhu energetické koncepce. V tempu jejich využití se naše představy liší jen o několik málo procent.
Obě ministerstva se shodují také v nutnosti zefektivnit a modernizovat ekonomiku a snížit tak energetickou náročnost hospodářství. Rezervy ve spotřebě energie jsou v České republice ohromné a jejich využití by přineslo mnohostranný prospěch - státu nižší křivku růstu spotřeby energie a občanům vyšší komfort za méně peněz.
Rozdílný přístup, který se dotýká života mnoha lidí, představují návrhy na zrušení územních limitů těžby hnědého uhlí a stavbu dalších jaderných bloků. V minulých dnech poskytl Fond národního majetku první miliardu - ze slíbených celkových patnácti - na projekty obnovy těžbou poškozené krajiny severozápadních Čech. Dluh, který stát vůči tomuto regionu má, budeme splácet ještě velmi dlouho.
Územní limity garantují po desetiletích nejistot občanům i investorům prostor pro bydlení a podnikání. Důvody pro jejich ustavení dosud rozhodně nepominuly. Za klíčovou považuji skutečnost, že dokonce ani z podkladů ministerstva průmyslu nevyplývá, že je v následných třiceti letech potřeba využívat hnědé uhlí za hranicí územních limitů. Příslušné vládní usnesení o limitech tedy může nadále zůstat v platnosti. Návrhy na jeho zrušení jsou naprosto neopodstatněné a nepodložené žádnými konkrétními potřebami.
Jaderná energetika nemá dosud vyřešen svůj hlavní problém - vysoce radioaktivní vyhořelé jaderné palivo. Jen samotné hledání místa pro jeho uložení je náročné a provází je rozsáhlé protesty občanů. Bezpečnostní riziko atomových elektráren nabylo nového významu po zintenzívnění teroristických útoků ve světě. Lidé v regionech postižených přítomností jaderného zařízení se oprávněně ptají, čím si zasloužili takové riziko a kdo a jak jim jej nahradí. Úvaha o stavbě nového jaderného zdroje je těžko představitelná v situaci, kdy se v žádné jiné evropské zemi - s jedinou výjimkou - k ničemu podobnému nechystají.
Varianta energetické politiky, kterou nechalo odborně zpracovat ministerstvo životního prostředí, dokazuje, že taková rizika na sebe brát vůbec nemusíme. V následujících třiceti letech žádný nový jaderný blok potřebovat nebudeme. Místo růstu dovozu paliva do atomových reaktorů můžeme s ohledem na uvedená rizika zvýšit raději dovoz zemního plynu. K témuž rozhodnutí dospěli také naši evropští sousedé, EU považuje zemní plyn za most od uhlí k obnovitelným zdrojům energie.
Vládu čeká nelehké rozhodnutí. Přál bych si, abychom zvolili cestu technologického rozvoje, vyšší efektivity, bezpečnosti i kvalitnějších podmínek k životu. Evropskou cestu.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
