MF Dnes: Firmy stále usilují o větrné elektrárny
9.2.2007 | JIHLAVA | MF Dnes | Petra Marková, Michaela Šímová |
Přes četné pokusy nestála na Vysočině až donedávna ani jedna větrná elektrárna. Poté, co v Pavlově na Jihlavsku roztočily vrtule na vůbec největších stožárech v zemi, však jakoby snahy firem nabraly druhou rychlost a nabídky dostává takřka každá obec v kraji, která má ve svém katastru nějaký jen trochu vhodný kopec.
Jednou z nich byla i vesnice Obyčtov na Žďársku, kde uspořádali o nabídce vybudovat v blízkosti obce větrný park referendum. S návrhem přišla společnost e3 větrná energie. „Předběžná ústní nabídka firmy zněla tak, že by postavili od šesti do deseti větrných elektráren,“ vysvětlil obyčtovský starosta Jan Orel.
Elektrárny plánovala firma severně od vsi, asi sedm set metrů od posledního stavení. „Slibovali i finanční kompenzaci, mluvilo se o částce sto tisíc ročně z jedné elektrárny, ovšem finálně by to mohlo být jinak, protože by se třeba odváděla daň. Vypsali jsme anketu a dali občanům možnost rozhodnout. Většina zúčastněných si elektrárny nepřála, proto jsme nabídku odmítli,“ uvedl starosta Orel.
Obyčtov má bezmála čtyři sta obyvatel, ankety se mohlo zúčastnit 315 lidí. Hlasovat přišlo 151 lidí, z nichž 82 bylo proti a 69 pro.
Obří větrné elektrárny by podle připomínek Obyčtovských narušily vzhled krajiny. Lidé upozorňovali i na to, že by stožáry s vrtulemi „neladily“ ani se Santiniho kostelem v obci. S argumenty přišlo také místní myslivecké sdružení, elektrárny by nesvědčily zvěři. Stožáry měly mít podle záměru kolem sta metrů, s vrtulí by se větrníky tyčily do výše 150 metrů.
V hledáčku společností, brousících Vysočinou a tipujících lokality pro výstavbu větrných farem, se ocitl nově i Jakubov u Moravských Budějovic. Ve zhruba šestisethlavé vesnici sonduje postoj k větrníkům pražská firma. „Oslovila nás, co bychom říkali stavbě čtyř větrných elektráren. Stály by v sousedství silnice na Jihlavu. Nyní zjišťujeme názory lidí,“ reagoval jakubovský starosta Miroslav Kabelka.
Minulý týden umístil starosta na webové stránky obce podrobné informace o větrnících a běží zde debata. „Koukám že se tu rozbíhá pěkná diskuse kolem větrných elektráren. Jsem jednoznačně pro výstavbu. Je pořád lepší tu mít v okolí větrnou elektrárnu než uhelnou nebo jadernou,“ píše Karel Chloupek.
„Nejjednodušší cesta, jak zjistit, jestli se bát nebo nebát, jak si udělat obrázek a vytvořit názor na věc je ta, že se s tím strašákem pokud možno co nejblíže seznámím,“ konstatuje Marie Novotná.
Starosta Kabelka podotýká, že internet využívají spíše mladší lidé, kteří nejsou proti větrníkům. „Musíme oslovit starší generaci a zjistit její názor. Plánujeme jednak zájezd k větrným elektrárnám do Pavlova na Jihlavsku. Pojedeme tam příští sobotu. A v půlce března bude veřejná beseda a následně anketa,“ načrtl Kabelka s tím, že v zastupitelstvu už byla diskuze o větrném parku.
„Převažuje názor pro stavbu. Ale my musíme dát na názory lidí. Je nutné zvážit ekonomický přínos pro obec. Za negativum lze považovat zásah do krajiny. Ačkoli podle mého jsou argumenty, že větrníky nepatří do krajiny Vysočiny, scestné,“ hloubá Kabelka, jenž má jasno, co dál, jestliže řeknou lidé ano větrné farmě. Jakubov by nekývl rovnou firmě, která si okolí vsi vybrala. „My bychom oslovili několik firem. Chtěli bychom vybrat tu nejvýhodnější. Nejen po ekonomické stránce, tedy kolik nám zaplatí, ale také z hlediska technologií, které používá,“ přiblížil Kabelka.
Na Vysočině zatím fungují pouze čtyři elektrárny v Pavlově. Okouknout je zamíří kromě Jakubovských i lidé z vesnic v okolí jaderné elektrárny Dukovany. V této lokalitě hodlá ČEZ obnovitelné zdroje, což je dceřiná společnost energetického gigantu ČEZ, vztyčit na čtyři desítky stožárů s vrtulemi. I zde plánují ankety či referenda mezi obyvateli. Zatím se od dukovanských chladicích věží ozývají spíše záporné reakce. „Slibovali i finanční kompenzaci, mluvilo se o částce sto tisíc ročně z jedné elektrárny.“ obyčtovský starosta Jan Orel.
reklama
Elektrárny plánovala firma severně od vsi, asi sedm set metrů od posledního stavení. „Slibovali i finanční kompenzaci, mluvilo se o částce sto tisíc ročně z jedné elektrárny, ovšem finálně by to mohlo být jinak, protože by se třeba odváděla daň. Vypsali jsme anketu a dali občanům možnost rozhodnout. Většina zúčastněných si elektrárny nepřála, proto jsme nabídku odmítli,“ uvedl starosta Orel.
Obyčtov má bezmála čtyři sta obyvatel, ankety se mohlo zúčastnit 315 lidí. Hlasovat přišlo 151 lidí, z nichž 82 bylo proti a 69 pro.
Obří větrné elektrárny by podle připomínek Obyčtovských narušily vzhled krajiny. Lidé upozorňovali i na to, že by stožáry s vrtulemi „neladily“ ani se Santiniho kostelem v obci. S argumenty přišlo také místní myslivecké sdružení, elektrárny by nesvědčily zvěři. Stožáry měly mít podle záměru kolem sta metrů, s vrtulí by se větrníky tyčily do výše 150 metrů.
V hledáčku společností, brousících Vysočinou a tipujících lokality pro výstavbu větrných farem, se ocitl nově i Jakubov u Moravských Budějovic. Ve zhruba šestisethlavé vesnici sonduje postoj k větrníkům pražská firma. „Oslovila nás, co bychom říkali stavbě čtyř větrných elektráren. Stály by v sousedství silnice na Jihlavu. Nyní zjišťujeme názory lidí,“ reagoval jakubovský starosta Miroslav Kabelka.
Minulý týden umístil starosta na webové stránky obce podrobné informace o větrnících a běží zde debata. „Koukám že se tu rozbíhá pěkná diskuse kolem větrných elektráren. Jsem jednoznačně pro výstavbu. Je pořád lepší tu mít v okolí větrnou elektrárnu než uhelnou nebo jadernou,“ píše Karel Chloupek.
„Nejjednodušší cesta, jak zjistit, jestli se bát nebo nebát, jak si udělat obrázek a vytvořit názor na věc je ta, že se s tím strašákem pokud možno co nejblíže seznámím,“ konstatuje Marie Novotná.
Starosta Kabelka podotýká, že internet využívají spíše mladší lidé, kteří nejsou proti větrníkům. „Musíme oslovit starší generaci a zjistit její názor. Plánujeme jednak zájezd k větrným elektrárnám do Pavlova na Jihlavsku. Pojedeme tam příští sobotu. A v půlce března bude veřejná beseda a následně anketa,“ načrtl Kabelka s tím, že v zastupitelstvu už byla diskuze o větrném parku.
„Převažuje názor pro stavbu. Ale my musíme dát na názory lidí. Je nutné zvážit ekonomický přínos pro obec. Za negativum lze považovat zásah do krajiny. Ačkoli podle mého jsou argumenty, že větrníky nepatří do krajiny Vysočiny, scestné,“ hloubá Kabelka, jenž má jasno, co dál, jestliže řeknou lidé ano větrné farmě. Jakubov by nekývl rovnou firmě, která si okolí vsi vybrala. „My bychom oslovili několik firem. Chtěli bychom vybrat tu nejvýhodnější. Nejen po ekonomické stránce, tedy kolik nám zaplatí, ale také z hlediska technologií, které používá,“ přiblížil Kabelka.
Na Vysočině zatím fungují pouze čtyři elektrárny v Pavlově. Okouknout je zamíří kromě Jakubovských i lidé z vesnic v okolí jaderné elektrárny Dukovany. V této lokalitě hodlá ČEZ obnovitelné zdroje, což je dceřiná společnost energetického gigantu ČEZ, vztyčit na čtyři desítky stožárů s vrtulemi. I zde plánují ankety či referenda mezi obyvateli. Zatím se od dukovanských chladicích věží ozývají spíše záporné reakce. „Slibovali i finanční kompenzaci, mluvilo se o částce sto tisíc ročně z jedné elektrárny.“ obyčtovský starosta Jan Orel.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
