Právo: Flájská obora láká lovce z celé Evropy
29.12.2006 | FLÁJE | Právo | Monika Doulíková |
Obora Fláje v Krušných horách láká v tento čas odlovem jelenů a laní. Za poplatek totiž mohou přijít zkusit lovecké štěstí zájemci z řad veřejnosti.
Lov není snadná věc. Loví se zásadně na čekané z posedů pod dohledem loveckého průvodce, který dohlíží na to, které zvíře může být uloveno. Lovec sám si předem určí, na jak velkého jelena se cítí. Zde existuje tzv. bodovací systém podle stáří jelena a kvality jeho paroží. Takže cena se pohybuje od 300 až do 6000 eur. Zájem mají hlavně našinci, ale i zahraniční hosté. „Mnozí k nám jezdí pravidelně, nyní před začátkem nového roku přijedou například lovci z Belgie na tři dny,“ řekl Právu oborník Jan Vitner. Ubytováni jsou přímo v oboře na lovecké chatě.
„Obora je již přes 200 let stará a je známa mezi lovci po celé Evropě. Leží u přehrady Fláje, významného zdroje pitné vody pro Ústecký kraj. K oboře patří sběrné místo zvěřiny na Klínech, které je nejmodernější v celém Ústeckém kraji,“ řekl Právu ředitel krajského inspektorátu Lesů ČR Jan Ferkl.
Když zde napadne sníh, jsou závěje i tři metry vysoké. Péče o zvěř tím ale neustává. Kromě pravidelného přikrmování mají i veterinární péči. „Když to nejde jinak, jezdíme na lyžích. Jeleni po říji ztratí až čtvrtinu hmotnosti a během krátké doby to musí nabrat zpět, aby přežili zimu,“ prozradil Vitner.
„Obora plní funkci zachování populace jelena, odlov je povolen pouze v určené době tak, aby se stav zredukoval na požadovanou míru. Dodržujeme zde tradice české myslivosti a dbáme na to, aby je dodržovali i lovci,“ konstatoval lesní správce z Litvínova Ing. Čeněk Melcr.
Flájská obora se nachází na rozloze 1980 hektarů většinou na náhorní plošině Krušných hor s průměrnou nadmořskou výškou 850 metrů a žije v ní na 300 kusů zvěře. V současnosti je spravována státním podnikem Lesy České republiky, lesní správou Litvínov. Přístup do ní má veřejnost jen v letních měsících, kdy je možné jí projet určenou cyklotrasou.
„Jeleni jsou ale přirozeně plaší, proto žádné vyrušení není dobré,“ dodal Vitner. Největší problémy nemají v oboře ani tak s klasickými pytláky, ale s lidmi, kteří, jak říká oborník, mají vášeň sbírat trofeje. „Lezou do obory často i v noci, aby sebrali shozené paroží, a leckdy plaší zvěř přímo u krmelců. Navíc na trofej má nárok správně jen lovec, je to prostě forma pytláctví,“ řekl Vitner. Kromě sběračské vášně je žene asi i vidina zisku. Za paroží mohou dostat až tisíc korun. Při chycení jim na místě hrozí pokuta nebo správní řízení. Kromě jelenů žije v oboře například tetřívek obecný, který má v Krušných horách největší populaci v rámci České republiky. Obora je součástí oblasti vyhlášené pro ochranu tetřívků dle směrnice EU na ochranu volně žijících ptáků, tzv. Natury 2000.
Nacházejí se tu významná tokaniště a hnízdiště tetřívka. Přirozeným biotopem výskytu tetřívka jsou rašeliniště. „Ta necháváme přirozenému vývoji,“ prozradil zástupce lesního správce Aleš Kilb. Tento zvláště chráněný druh je trvale monitorován studenty a profesory katedry ekologie České zemědělské univerzity. Z dalších chráněných živočichů zde žijí čáp černý, výr velký nebo sýc rousný“ dodal Kilb.
Více informací lze nalézt na internetových stránkách www.flaje.cz.
reklama
„Obora je již přes 200 let stará a je známa mezi lovci po celé Evropě. Leží u přehrady Fláje, významného zdroje pitné vody pro Ústecký kraj. K oboře patří sběrné místo zvěřiny na Klínech, které je nejmodernější v celém Ústeckém kraji,“ řekl Právu ředitel krajského inspektorátu Lesů ČR Jan Ferkl.
Když zde napadne sníh, jsou závěje i tři metry vysoké. Péče o zvěř tím ale neustává. Kromě pravidelného přikrmování mají i veterinární péči. „Když to nejde jinak, jezdíme na lyžích. Jeleni po říji ztratí až čtvrtinu hmotnosti a během krátké doby to musí nabrat zpět, aby přežili zimu,“ prozradil Vitner.
„Obora plní funkci zachování populace jelena, odlov je povolen pouze v určené době tak, aby se stav zredukoval na požadovanou míru. Dodržujeme zde tradice české myslivosti a dbáme na to, aby je dodržovali i lovci,“ konstatoval lesní správce z Litvínova Ing. Čeněk Melcr.
Flájská obora se nachází na rozloze 1980 hektarů většinou na náhorní plošině Krušných hor s průměrnou nadmořskou výškou 850 metrů a žije v ní na 300 kusů zvěře. V současnosti je spravována státním podnikem Lesy České republiky, lesní správou Litvínov. Přístup do ní má veřejnost jen v letních měsících, kdy je možné jí projet určenou cyklotrasou.
„Jeleni jsou ale přirozeně plaší, proto žádné vyrušení není dobré,“ dodal Vitner. Největší problémy nemají v oboře ani tak s klasickými pytláky, ale s lidmi, kteří, jak říká oborník, mají vášeň sbírat trofeje. „Lezou do obory často i v noci, aby sebrali shozené paroží, a leckdy plaší zvěř přímo u krmelců. Navíc na trofej má nárok správně jen lovec, je to prostě forma pytláctví,“ řekl Vitner. Kromě sběračské vášně je žene asi i vidina zisku. Za paroží mohou dostat až tisíc korun. Při chycení jim na místě hrozí pokuta nebo správní řízení. Kromě jelenů žije v oboře například tetřívek obecný, který má v Krušných horách největší populaci v rámci České republiky. Obora je součástí oblasti vyhlášené pro ochranu tetřívků dle směrnice EU na ochranu volně žijících ptáků, tzv. Natury 2000.
Nacházejí se tu významná tokaniště a hnízdiště tetřívka. Přirozeným biotopem výskytu tetřívka jsou rašeliniště. „Ta necháváme přirozenému vývoji,“ prozradil zástupce lesního správce Aleš Kilb. Tento zvláště chráněný druh je trvale monitorován studenty a profesory katedry ekologie České zemědělské univerzity. Z dalších chráněných živočichů zde žijí čáp černý, výr velký nebo sýc rousný“ dodal Kilb.
Více informací lze nalézt na internetových stránkách www.flaje.cz.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
