MF Dnes: Geneticky modifikované plodiny: ano či ne?
23.2.2004 | PRAHA | MF Dnes | František Sehnal |
Člověk si podmanil své životní prostředí natolik, že jeho další existence je bez zásahů do přírody nemožná. Snad se nám podaří zachovat či obnovit více méně přirozený vývoj malých oblastí naší planety, na většině její rozlohy však budeme přírodní procesy nadále usměrňovat, jen doufejme, že rozumně. Jedním z nejvýznamnějších zásahů do přírody byl v lidské historii výběr a posléze šlechtění rostlin a zvířat, díky kterému je možné uživit stále narůstající lidskou populaci.
Šlechtění spočívá ve změnách genetické informace, tj. genů, které určují všechny vlastnosti každé živé bytosti. Změny jsou povětšině náhodné a jejich podstata zůstávala šlechtitelům zcela utajena až do druhé poloviny minulého století, kdy byla poznána obecná struktura genů. Skutečný zlom nastal, když se lidé naučili geny cíleně pozměňovat a přenášet mezi organismy. Nejprve mezi těmi nejjednoduššími, později u rostlin a zvířat.
Vznikl pojem geneticky modifikovaný organismus (GMO), to je takový, jehož genetická informace byla cíleně upravena. Pokud se pomocí GMO vyráběla léčiva nebo enzymy, nikdo si toho nevšiml. Vývoj geneticky modifikovaných zemědělských plodin však v Evropě vyvolal bouři nevole. Proč?
Odpor ke GM plodinám měl z počátku politický a hospodářský podtext, protože se staly záminkou k zákazu dovozu potravin z USA. PěstováníGMplodin v Evropě nebylo vítáno, protože hrozilo zvýšení nadprodukce potravin a americké firmy by získaly silné postavení na trhu osiv.
Byly však i jiné obavy. Strach z působení na zdraví člověka byl rozptýlen, přetrvala však nejistota ohledně nekontrolovaného šíření vneseného genu a nežádoucího ekologického působení GM plodin.
Nekontrolované šíření genu může prakticky nastat jen při křížení s blízce příbuznými rostlinami. K němu by mohlo teoreticky dojít v části Evropy u řepky, u většiny plodin je však toto nebezpečí vyloučeno.
Jediný otazník tak zůstal nad možným nepříznivým působením GM plodin na životní prostředí. Tento aspekt se proto stal předmětem rozsáhlých studií napříč Evropou, v posledních dvou letech i v Česku. Ani v jednom případě nebyl zjištěn vliv na životní prostředí a všeobecně bylo konstatováno, že ve srovnání s chemickými postřiky je použití GM plodin mnohem šetrnější.
Výsledky rozsáhlé studie ve Velké Británii však ukázaly, že použití GM plodin může urychlit některé procesy, které provázejí moderní zemědělství. Na polích Velké Británie klesá produkce semen plevelů každoročně o tři procenta a tento proces může urychlit zavedení GM plodin odolných vůči herbicidům, kterých se pak používá sice méně, ale zato v době, kdy plevelům více škodí. Zemědělec nad úbytkem plevelů zajásá, velkoplošný úbytek však omezuje populace živočichů, kteří se plevely a jejich semeny živí.
Krom toho - nelahodí našemu oku blankytně modrá chrpa či červený koukol? Chceme, aby z naší přírody zcela zmizely? Na některých místech Německa se už teď ponechávají okraje velkých lánů bez herbicidní ochrany, aby zůstala biodiverzita plevelů zachována.
Pokud se týkáGMplodin, jsou jednoznačně lepší alternativou než použití chemie. Jsou i ekonomičtější, jak o tom svědčí jejich rychlé šíření mimo Evropu. Loni vzrostla plocha GM plodin meziročně o 15 procent a byly vysety na 67,7 milionu ha (plocha asi osmkrát větší, než je Česká republika včetně lesů a vod).
V Evropě bylo využití donedávna omezeno na výsev Bt kukuřice ve Španělsku, který loni na 36 000 ha přinesl navýšení zisku o 1,7 milionu eur (v důsledku snížení spotřeby pesticidů a zvýšení výnosu). Letos se počítá s dalším šířením GM plodin ve Španělsku, ale i v Bulharsku a Rumunsku. Zbytek Evropy se zatím snaží probudit z letargie, do které ji zavlekly krátkozraké hrátky politiků a která je udržována dezinformacemi části obyvatelstva.
reklama
Vznikl pojem geneticky modifikovaný organismus (GMO), to je takový, jehož genetická informace byla cíleně upravena. Pokud se pomocí GMO vyráběla léčiva nebo enzymy, nikdo si toho nevšiml. Vývoj geneticky modifikovaných zemědělských plodin však v Evropě vyvolal bouři nevole. Proč?
Odpor ke GM plodinám měl z počátku politický a hospodářský podtext, protože se staly záminkou k zákazu dovozu potravin z USA. PěstováníGMplodin v Evropě nebylo vítáno, protože hrozilo zvýšení nadprodukce potravin a americké firmy by získaly silné postavení na trhu osiv.
Byly však i jiné obavy. Strach z působení na zdraví člověka byl rozptýlen, přetrvala však nejistota ohledně nekontrolovaného šíření vneseného genu a nežádoucího ekologického působení GM plodin.
Nekontrolované šíření genu může prakticky nastat jen při křížení s blízce příbuznými rostlinami. K němu by mohlo teoreticky dojít v části Evropy u řepky, u většiny plodin je však toto nebezpečí vyloučeno.
Jediný otazník tak zůstal nad možným nepříznivým působením GM plodin na životní prostředí. Tento aspekt se proto stal předmětem rozsáhlých studií napříč Evropou, v posledních dvou letech i v Česku. Ani v jednom případě nebyl zjištěn vliv na životní prostředí a všeobecně bylo konstatováno, že ve srovnání s chemickými postřiky je použití GM plodin mnohem šetrnější.
Výsledky rozsáhlé studie ve Velké Británii však ukázaly, že použití GM plodin může urychlit některé procesy, které provázejí moderní zemědělství. Na polích Velké Británie klesá produkce semen plevelů každoročně o tři procenta a tento proces může urychlit zavedení GM plodin odolných vůči herbicidům, kterých se pak používá sice méně, ale zato v době, kdy plevelům více škodí. Zemědělec nad úbytkem plevelů zajásá, velkoplošný úbytek však omezuje populace živočichů, kteří se plevely a jejich semeny živí.
Krom toho - nelahodí našemu oku blankytně modrá chrpa či červený koukol? Chceme, aby z naší přírody zcela zmizely? Na některých místech Německa se už teď ponechávají okraje velkých lánů bez herbicidní ochrany, aby zůstala biodiverzita plevelů zachována.
Pokud se týkáGMplodin, jsou jednoznačně lepší alternativou než použití chemie. Jsou i ekonomičtější, jak o tom svědčí jejich rychlé šíření mimo Evropu. Loni vzrostla plocha GM plodin meziročně o 15 procent a byly vysety na 67,7 milionu ha (plocha asi osmkrát větší, než je Česká republika včetně lesů a vod).
V Evropě bylo využití donedávna omezeno na výsev Bt kukuřice ve Španělsku, který loni na 36 000 ha přinesl navýšení zisku o 1,7 milionu eur (v důsledku snížení spotřeby pesticidů a zvýšení výnosu). Letos se počítá s dalším šířením GM plodin ve Španělsku, ale i v Bulharsku a Rumunsku. Zbytek Evropy se zatím snaží probudit z letargie, do které ji zavlekly krátkozraké hrátky politiků a která je udržována dezinformacemi části obyvatelstva.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
