MF Dnes: Geologové zjistí, jak jsou staré a jak vznikly Trosky
3.5.2006 | ČESKÝ RÁJ | MF Dnes
Jak jsou staré Trosky? Jak vznikly? Tuto otázku si položili geologové, kteří nyní začínají zkoumat sopečnou vyvřelinu, na níž vyrostl ve čtrnáctém století známý hrad.
Díky průzkumu se geologové nejen dozvědí stáří Trosek, ale informace jim umožní složit mozaiku vývoje okolní krajiny Českého ráje.
„O Troskách toho mnoho nevíme. Jisté však je, že vznikly ve třetihorách sopečnou činností,“ uvedl mineralog Muzea Českého ráje v Turnově Tomáš Řídkošil. „Došlo k velkému výbuchu, dá se takřka říci katastrofě. Například zbytky spečeného sopečného popela nacházíme dodnes v okolí,“ dodal odborník s tím, že Trosky jsou jednou z mála sopečných vyvřelin, jež se v Českém ráji dostaly až na povrch země.
Nyní se začíná na průzkumu vyvřeliny pracovat. Odborníci sesbírají na Troskách vzorky a začnou je analyzovat. „Budeme zjišťovat magnetické vlastnosti horniny a kaliumargonovou metodou určíme stáří vyvřeliny. Což bude nová a zajímavá informace,“ konstatoval Řídkošil.
Část dat ze vzorků získá geologický ústav České akademie věd v Praze. „Rozbory určující stáří horniny budeme muset nechat udělat v zahraničí,“ dodal mineralog.
Vrchol Trosek tvoří zbytek vulkanického kužele. „Chceme zjistit, kdy sopka vybuchla. Co nejvíce informací, jež později poskládáme dohromady, nám umožní zjistit, jak vznikala okolní krajina,“ zmínil pracovník muzea. Odborníci by chtěli prozkoumat nejen původ, vznik a stáří Trosek, ale i dalších podobných míst. „Chtěl bych prozkoumat co nejvíce různých lokalit, jako třeba čedičové vyvřeliny u Kozákova,“ uvedl další příklad Řídkošil. Datována již byla čedičová hornina na Střelečské hůře. Ta vznikla před více než dvaceti čtyřmi miliony let. „V severovýchodním okolí Turnova zůstala dokonce zachována povrchová výlevná tělesa. Lávové proudy čediče staré 7- 4 miliony let tvoří pruh mezi Sokolem a Kozákovem,“ doplnil mineralog.
Prozatím vědci datovali stáří Trosek do třetihor. „Jenže toto časové období je příliš dlouhé, trvaly šedesát tři milionů let. Chtěli bychom věk této vyvřeliny znát přesněji,“ zmínil pracovník muzea.
Kolem hřebenu od Ještědu až po Novou Paku je řada různě starých sopečných vyvřelin. „Například i část Kozákova je sopečného původu,“ zmínil starosta Rovenska pod Troskami Pavel Koldovský. „Díky tomu se v regionu nacházejí drahokamy jako jaspisy, acháty, olivínové koule a v malém množství občas i granáty,“ zmínil starosta a podotkl: „Pověst o našem kraji říká, že když tu pastevec hodí po krávě kámen, má kámen větší hodnotu než ten dobytek.“
Průzkum Trosek by geologové mohli mít hotový do dvou let. „Jakmile se něco dozvíme, vše zveřejníme. Navíc bychom chtěli nové poznatky lidem zprostředkovat. Třeba návštěvníci Trosek by se o jejich vzniku mohli za čas dozvědět i populární formou,“ dodal Řídkošil.
Trosky jsou druhou nejnavštěvovanější památkou v Libereckém kraji. „Ročně se na zříceninu přijde podívat více než sto tisíc turistů,“ uvedl krajský radní pro cestovní ruch Antonín Schäfer.
reklama
„O Troskách toho mnoho nevíme. Jisté však je, že vznikly ve třetihorách sopečnou činností,“ uvedl mineralog Muzea Českého ráje v Turnově Tomáš Řídkošil. „Došlo k velkému výbuchu, dá se takřka říci katastrofě. Například zbytky spečeného sopečného popela nacházíme dodnes v okolí,“ dodal odborník s tím, že Trosky jsou jednou z mála sopečných vyvřelin, jež se v Českém ráji dostaly až na povrch země.
Nyní se začíná na průzkumu vyvřeliny pracovat. Odborníci sesbírají na Troskách vzorky a začnou je analyzovat. „Budeme zjišťovat magnetické vlastnosti horniny a kaliumargonovou metodou určíme stáří vyvřeliny. Což bude nová a zajímavá informace,“ konstatoval Řídkošil.
Část dat ze vzorků získá geologický ústav České akademie věd v Praze. „Rozbory určující stáří horniny budeme muset nechat udělat v zahraničí,“ dodal mineralog.
Vrchol Trosek tvoří zbytek vulkanického kužele. „Chceme zjistit, kdy sopka vybuchla. Co nejvíce informací, jež později poskládáme dohromady, nám umožní zjistit, jak vznikala okolní krajina,“ zmínil pracovník muzea. Odborníci by chtěli prozkoumat nejen původ, vznik a stáří Trosek, ale i dalších podobných míst. „Chtěl bych prozkoumat co nejvíce různých lokalit, jako třeba čedičové vyvřeliny u Kozákova,“ uvedl další příklad Řídkošil. Datována již byla čedičová hornina na Střelečské hůře. Ta vznikla před více než dvaceti čtyřmi miliony let. „V severovýchodním okolí Turnova zůstala dokonce zachována povrchová výlevná tělesa. Lávové proudy čediče staré 7- 4 miliony let tvoří pruh mezi Sokolem a Kozákovem,“ doplnil mineralog.
Prozatím vědci datovali stáří Trosek do třetihor. „Jenže toto časové období je příliš dlouhé, trvaly šedesát tři milionů let. Chtěli bychom věk této vyvřeliny znát přesněji,“ zmínil pracovník muzea.
Kolem hřebenu od Ještědu až po Novou Paku je řada různě starých sopečných vyvřelin. „Například i část Kozákova je sopečného původu,“ zmínil starosta Rovenska pod Troskami Pavel Koldovský. „Díky tomu se v regionu nacházejí drahokamy jako jaspisy, acháty, olivínové koule a v malém množství občas i granáty,“ zmínil starosta a podotkl: „Pověst o našem kraji říká, že když tu pastevec hodí po krávě kámen, má kámen větší hodnotu než ten dobytek.“
Průzkum Trosek by geologové mohli mít hotový do dvou let. „Jakmile se něco dozvíme, vše zveřejníme. Navíc bychom chtěli nové poznatky lidem zprostředkovat. Třeba návštěvníci Trosek by se o jejich vzniku mohli za čas dozvědět i populární formou,“ dodal Řídkošil.
Trosky jsou druhou nejnavštěvovanější památkou v Libereckém kraji. „Ročně se na zříceninu přijde podívat více než sto tisíc turistů,“ uvedl krajský radní pro cestovní ruch Antonín Schäfer.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
