Infoservis.net: Globalizovaná vůně kávy
15.12.2005 | ADDIS ABEBA | Infoservis.net | Petr Drbohlav |
"Vedli jsme si celkem spokojený a důstojný život. Netrpěli jsme hlady, postavili jsme nový hliněný domek, děti chodily do školy. Dokud cena nepražené kávy neklesla na méně než čtyři birry (zhruba 12 korun) za kilo. Tím jsme se dostali do svízelné situace,Ž říká Adefris Teferi, třiačtyřicetiletý venkovan z okresu Hulla v jihoetiopském kraji Sidama. Během tří let musel Adefris prodat většinu svého majetku. Stále v sobě živil naději, že se výkupní ceny kávy opět zvednou. Zatím se tak nestalo.
Současné výkupní ceny kávy jsou tak nízké, že zemědělci, kteří od jejího pěstování neupustili, dostávají sebe a své rodiny do existenčních potíží a živoří na hranici chudoby. "Metrák kukuřice vydrží naší osmičlenné rodině maximálně na měsíc a půl. Při současné ceně kávy vyděláme z našich políček za sezonu na metráky čtyři. To znamená, že máme zajištěnou obživu tak akorát na šest měsíců. Co budeme dělat v druhé půli roku, to opravdu nevím," rozčiluje se Adefris.
Drastický pokles cen kávy na světových trzích na začátku milénia, přičemž ceny se nepřetržitě snižovaly již od roku 1977, negativně ovlivnil životy dvaceti pěti milionů drobných pěstitelů na celém světě.
"Ceny kávy vyjádřené v reálné hodnotě jsou na minimu za posledních sto let. Z kávy se stala tržní plodina bez tržní hodnoty," říká Phill Bloomer z nevládní organizace Oxfam. Cena poklesla především kvůli nadměrné nabídce této komodity, kterou způsobilo zlepšení technologií pěstování kávy a také zavedení kvalitnějších odrůd v rámci projektů financovaných Světovou bankou, OSN i velkými nadnárodními společnostmi. Například z Vietnamu, dříve bezvýznamného producenta kávy, se během posledních deseti let stal druhý největší světový vývozce. Ceny klesají, obchodníci bohatnou.
Zmíněný pokles se ale nijak výrazně neprojevil v ceně, kterou za šálek kávy zaplatí konečný spotřebitel v Evropě nebo Americe. Právě naopak, například v Británii cena ještě o 30 procent vzrostla. Zisky čtyř velkých nadnárodních společností zabývajících se pražením kávy - Nestlé, Procter and Gamble, Kraft Foods a Sara Lee, které dohromady ovládají polovinu trhu, tak závratně rostou. Pro země jako je Etiopie, kde je káva hlavním vývozním artiklem představujícím zhruba šedesát procent veškerého exportu, má současný trend zničující následky. Navíc zde takřka 95 procent celkového objemu kávy pochází od drobných farmářů. Jediným řešením jejich svízelné situace tak zůstávají rekvalifikační kursy, a ti, kdo se i přesto dál rozhodnou pro pěstování kávy, se mohou spojit do odbytových družstev a prodávat kávu přímo do specializovaných obchodů v Evropě či USA. Veškerá káva pěstovaná v Etiopii je totiž organická a díky příhodným podmínkám velice kvalitní.
Autor pracuje na misi společnosti Člověk v tísni v Etiopii
článek vyšel 13.prosince v Lidových novinách
reklama
Drastický pokles cen kávy na světových trzích na začátku milénia, přičemž ceny se nepřetržitě snižovaly již od roku 1977, negativně ovlivnil životy dvaceti pěti milionů drobných pěstitelů na celém světě.
"Ceny kávy vyjádřené v reálné hodnotě jsou na minimu za posledních sto let. Z kávy se stala tržní plodina bez tržní hodnoty," říká Phill Bloomer z nevládní organizace Oxfam. Cena poklesla především kvůli nadměrné nabídce této komodity, kterou způsobilo zlepšení technologií pěstování kávy a také zavedení kvalitnějších odrůd v rámci projektů financovaných Světovou bankou, OSN i velkými nadnárodními společnostmi. Například z Vietnamu, dříve bezvýznamného producenta kávy, se během posledních deseti let stal druhý největší světový vývozce. Ceny klesají, obchodníci bohatnou.
Zmíněný pokles se ale nijak výrazně neprojevil v ceně, kterou za šálek kávy zaplatí konečný spotřebitel v Evropě nebo Americe. Právě naopak, například v Británii cena ještě o 30 procent vzrostla. Zisky čtyř velkých nadnárodních společností zabývajících se pražením kávy - Nestlé, Procter and Gamble, Kraft Foods a Sara Lee, které dohromady ovládají polovinu trhu, tak závratně rostou. Pro země jako je Etiopie, kde je káva hlavním vývozním artiklem představujícím zhruba šedesát procent veškerého exportu, má současný trend zničující následky. Navíc zde takřka 95 procent celkového objemu kávy pochází od drobných farmářů. Jediným řešením jejich svízelné situace tak zůstávají rekvalifikační kursy, a ti, kdo se i přesto dál rozhodnou pro pěstování kávy, se mohou spojit do odbytových družstev a prodávat kávu přímo do specializovaných obchodů v Evropě či USA. Veškerá káva pěstovaná v Etiopii je totiž organická a díky příhodným podmínkám velice kvalitní.
Autor pracuje na misi společnosti Člověk v tísni v Etiopii
článek vyšel 13.prosince v Lidových novinách
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
