MF Dnes: Hanou zaplavují nezničitelné javory
18.3.2004 | KROMĚŘÍŽ | MF Dnes
Není zeleň jako zeleň. Některá dokáže ekologům pořádně zamotat hlavu, protože o její užitečnosti se nedá mluvit ani náhodou. Známý je případ bolševníku, jehož se prakticky není možné zbavit. Ale i hanácké roviny mají svůj bolševník. Je jím javor jasanolistý, obecně zvaný "negunďák". Byl do krajiny uměle vysazen a nyní působí jen škody. S jeho likvidací je to podobné jako u bolševníku: ja takřka nemožná.
"Je to opravdu velký problém," posteskl si Stanislav Běhula z odboru životního prostředí kroměřížské radnice. Celkem nevinně vyhlížející strom totiž zaplavuje krajinu a dusí vše živé.
"Když se v padesátých a šedesátých letech vysazovaly na okolních rovinách větrolamy, které měly svůj význam, vysazovaly se na jejich okraje kolem topolů právě javory jasanolisté. Byla to ekologická negramotnost, je to druh, který do naší krajiny nepatří," popisuje Běhula, jak se "negunďák" na Moravu dostal.
Volba na něj padla zřejmě proto, že je velmi odolný. Tuto zbraň však obrátil javor jasanolistý proti přírodě. Nyní už jsou z těchto javorů vzrostlé stromy. Vyznačují se agresivitou, jejich semena mají enormní klíčivost a zaplevelují rozsáhlé plochy. "U Kvasic už zabraly skoro hektar. Ale nejhorší je, že je někde lidé ještě úmyslně vysazují, jak jsem to viděl u Záhlinických rybníků," poznamenal Stanislav Běhula. Někde tvoří tyto javory neproniknutelné porosty. Derou se za sluncem, nerostou kolmo a tvoří nevzhlednou spleť, kterou není vůbec snadné zlikvidovat.
Nestačí totiž stromy pokácet. Z jejich kořenů začnou okamžitě rašit nové stromky. Za rok už mají opět metr výšky. Jedinou možností by bylo ničit kořenový systém chemicky. To však jednak není ekologicky "čisté" řešení a kromě toho by bylo velmi nákladné.
Ani zvěř z javorů jasanolistých žádný užitek nemá. Jejich kůra zvěři nechutná, neokusují ji. A netvoří ani plody, které by mohly zvěři sloužit za potravu.
"Jak ten problém řešit? To je otázka. Snažíme se zatím aspoň informovat starosty obcí. Tyto stromy by lidé alespoň neměli vysazovat," nabádá Stanislav Běhula.
reklama
"Když se v padesátých a šedesátých letech vysazovaly na okolních rovinách větrolamy, které měly svůj význam, vysazovaly se na jejich okraje kolem topolů právě javory jasanolisté. Byla to ekologická negramotnost, je to druh, který do naší krajiny nepatří," popisuje Běhula, jak se "negunďák" na Moravu dostal.
Volba na něj padla zřejmě proto, že je velmi odolný. Tuto zbraň však obrátil javor jasanolistý proti přírodě. Nyní už jsou z těchto javorů vzrostlé stromy. Vyznačují se agresivitou, jejich semena mají enormní klíčivost a zaplevelují rozsáhlé plochy. "U Kvasic už zabraly skoro hektar. Ale nejhorší je, že je někde lidé ještě úmyslně vysazují, jak jsem to viděl u Záhlinických rybníků," poznamenal Stanislav Běhula. Někde tvoří tyto javory neproniknutelné porosty. Derou se za sluncem, nerostou kolmo a tvoří nevzhlednou spleť, kterou není vůbec snadné zlikvidovat.
Nestačí totiž stromy pokácet. Z jejich kořenů začnou okamžitě rašit nové stromky. Za rok už mají opět metr výšky. Jedinou možností by bylo ničit kořenový systém chemicky. To však jednak není ekologicky "čisté" řešení a kromě toho by bylo velmi nákladné.
Ani zvěř z javorů jasanolistých žádný užitek nemá. Jejich kůra zvěři nechutná, neokusují ji. A netvoří ani plody, které by mohly zvěři sloužit za potravu.
"Jak ten problém řešit? To je otázka. Snažíme se zatím aspoň informovat starosty obcí. Tyto stromy by lidé alespoň neměli vysazovat," nabádá Stanislav Běhula.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
