MF Dnes: Hejtman: Vrtule hyzdí a kolektory jsou úlet
4.8.2009 | PARDUBICE | MF Dnes | Martin Ťopek |
Alternativní zdroje energie se v kraji užívají čím dál více. Nejvíce se staví solární stanice, přibývá i větrných elektráren.
Mohlo by jich být ještě víc, ale rozporuplné názory na ně jejich rozvoj brzdí. Kraj má například nejvíce vydaných licencí na větrníky, v počtu vrtulí však nedávné prvenství ztratil. Důvod je zřejmý. Zájemci o stavbu větrných elektráren jsou, chybějí však vhodné lokality, kde budování obřích větrníků nestojí v cestě překážky. „Já to beru jako pozitivní fakt, že už nemáme nejvíc větrných elektráren. Kraj proti nim sice nijak nebrojí, zároveň je ale ani nepodporujeme. Větrné elektrárny nejenže hyzdí krajinu, ale z hlediska ekonomiky nejsou samospasitelné,“ řekl hejtman Radko Martínek.
Podle něj je navíc problém v tom, že pro případ, kdy nefouká vítr a turbíny nedodávají dostatečný výkon, je potřeba vybudovat záložní zdroje energie, což celou věc ještě prodražuje. V tom s Martínkem souhlasí i ekologický náměstek Arno Fišera z Ústeckého kraje, kde nyní mají větrníků nejvíce.
„Vůbec nás to prvenství netěší. Krušnohorský hřeben je pro větrné elektrárny vhodný, ale také se skvěle hodí k rekreaci, a to nám větrníky kazí,“ řekl Fišera.
Stavbu větrných elektráren však na rozdíl od kraje podporují jednotlivé obce. Důvod je nasnadě: za každou turbínu, kterou nechají postavit ve svém katastru, získají od provozovatelů příspěvek do obecní pokladny. To je i případ obce Kamenná Horka, kde má brzy vyrůst dalších šest stanic. „Ze jednu větrnou elektrárnu bychom mohli dostat kolem 150 tisíc korun,“ řekla starostka obce Alena Vodehnalová.
Obecní rozpočet by se tak ze tří milionů mohl zvednout o třetinu. Peněžní kompenzace obci ale nepřesvědčila lidi z občanského sdružení Pohoda, kteří jsou proti devastaci krajiny. „Máme tady krásnou krajinu. Teď do ní budeme strkat tisíce kubíků betonu a stavět stometrové sloupy, abychom postavili elektrárnu, která za celou dobu své životnosti nevyprodukuje tolik energie, aby se alespoň zaplatila. Ty elektrárny se staví jenom proto, že jsou dotované a dá se na nich vydělat,“ řekla předsedkyně sdružení Světlana Kysílková.
Největší rozmach v současné době mají solární stanice. Ani ty však hejtman nepovažuje za vhodné. „Módu slunečních elektráren považuji za úplný úlet, když si vezmu, že výkupní cena je skoro třináct korun za kilowatthodinu. Až jich bude víc, tak se tím výrazně zvedne cena elektřiny,“ dodal.
Kraj prý hodlá podporovat pouze výrobu elektřiny z biologického odpadu. Na jeho zpracování na bioplyn jsou ale zapotřebí náročná zařízení. A vodní elektrostanice už není kde stavět.
reklama
Podle něj je navíc problém v tom, že pro případ, kdy nefouká vítr a turbíny nedodávají dostatečný výkon, je potřeba vybudovat záložní zdroje energie, což celou věc ještě prodražuje. V tom s Martínkem souhlasí i ekologický náměstek Arno Fišera z Ústeckého kraje, kde nyní mají větrníků nejvíce.
„Vůbec nás to prvenství netěší. Krušnohorský hřeben je pro větrné elektrárny vhodný, ale také se skvěle hodí k rekreaci, a to nám větrníky kazí,“ řekl Fišera.
Stavbu větrných elektráren však na rozdíl od kraje podporují jednotlivé obce. Důvod je nasnadě: za každou turbínu, kterou nechají postavit ve svém katastru, získají od provozovatelů příspěvek do obecní pokladny. To je i případ obce Kamenná Horka, kde má brzy vyrůst dalších šest stanic. „Ze jednu větrnou elektrárnu bychom mohli dostat kolem 150 tisíc korun,“ řekla starostka obce Alena Vodehnalová.
Obecní rozpočet by se tak ze tří milionů mohl zvednout o třetinu. Peněžní kompenzace obci ale nepřesvědčila lidi z občanského sdružení Pohoda, kteří jsou proti devastaci krajiny. „Máme tady krásnou krajinu. Teď do ní budeme strkat tisíce kubíků betonu a stavět stometrové sloupy, abychom postavili elektrárnu, která za celou dobu své životnosti nevyprodukuje tolik energie, aby se alespoň zaplatila. Ty elektrárny se staví jenom proto, že jsou dotované a dá se na nich vydělat,“ řekla předsedkyně sdružení Světlana Kysílková.
Největší rozmach v současné době mají solární stanice. Ani ty však hejtman nepovažuje za vhodné. „Módu slunečních elektráren považuji za úplný úlet, když si vezmu, že výkupní cena je skoro třináct korun za kilowatthodinu. Až jich bude víc, tak se tím výrazně zvedne cena elektřiny,“ dodal.
Kraj prý hodlá podporovat pouze výrobu elektřiny z biologického odpadu. Na jeho zpracování na bioplyn jsou ale zapotřebí náročná zařízení. A vodní elektrostanice už není kde stavět.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Souhlas - 4. 8. 2009 - Zaza"Módu slunečních elektráren považuji za úplný úlet, když si vezmu, že výkupní cena je skoro třináct korun za kilowatthodinu. Až jich bude víc, tak se tím výrazně zvedne cena elektřiny."Dodávám, že je to nejen úlet, ale státem podporovaná zlodějna. |
