MF Dnes: Hledá se ohrožená rostlina
8.9.2008 | PRAHA | MF Dnes | Eva Bobůrková |
Z Evropy mizí plané rostliny. Jejich úbytek se DRAMATICKY ZRYCHLIL ve 20. století s tlakem zemědělství, výstavby. Na kritický stav reaguje i akce Národní ohrožená rostlina.
Na rozdíl od „ikon“ ochrany přírody, jako jsou velcí savci, čisté ovzduší, ptáci či voda, zůstávají rostliny poněkud stranou zájmu veřejnosti. Tuto situaci má napravit i akce Volíme národní ohroženou rostlinu.
Kterou rostlinu chápete vy sami jako symbol naší ohrožené květeny? Tuto otázku položila před časem veřejnosti Přírodovědná společnost na webových stránkách Botany.cz. Prvními koly prošlo do finále osm druhů. Ukázalo se, že veřejnosti jsou nejsympatičtější hvozdík pyšný, rosnatka okrouhlolistá, hořeček mnohotvarý český, vstavač kukačka, koniklec luční český, hrušeň polnička, růže keltská a mateřídouška.
Proč mám rád koniklec
Výzvu Dejme šanci rostlinám pro plané rostliny Evropy vyhlásilo mezinárodní sdružení Planta Europa. V Česku se jí ujala Přírodovědná společnost a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Osmi finalistů, planých rostlin, které mizí z naší přírody, se ujalo i osm kmotrů. Jedním z nich je i geolog Václav Cílek, vybral si koniklec. „Koniklec v sobě shromažďuje mnoho významů - tvrdá skála, na které roste, měkká voda pod skalou, vertikalita skály, horizontalita vody, daleký výhled, člověkem nevyužívaná krajina, do toho duby, jeřáby, skalní společenstva rostlin - je prostě reprezentantem něčeho mnohem krásnějšího, širšího, většího, než je on sám,“ říká Cílek o svém svěřenci. Zároveň přibližuje, co krajinu, kde koniklec roste, nejvíce ohrožuje: „Lidská produkce oxidů dusíku, která vede k dusičnanům, je dneska větší než přirozeno. A bude to pokračovat.“ Prohnojování krajiny vede k jejímu zarůstání - a to je i příklad skalních stepí, kde je doma koniklec. Jaké vidí Václav Cílek řešení? „Je potřeba udržet určit,komunity Robinsonů‘ - pokud tady budou existovat místa dvacet na dvacet metrů, která budou kosena nebo vysekávána, tak se koniklec jako trosečník krajiny bude moci z těchto ostrůvků opět do krajiny rozšiřovat. Až les pohltí celý stepní ekosystém, nebude cesta zpátky.“ Zmizení růže keltské Pozoruhodný osud keltské růže, dalšího finalisty, přibližuje zase její kmotr - botanik Václav Větvička. „V šíření jí v minulosti například velice pomohla výstavba železničních náspů - v zamokřené krajině totiž náspy představují suchý pól, je to dokonalé odvodněné těleso, pokud svahy náspu měly jižní orientaci, tak je tato růže obsazovala. Skály okolo Berounky jsou skoro klasickou lokalitou růže keltské. Kdysi dávno byste ji zastihli skoro na kterékoli mezi. Jenže nejprve jsme ji orbou vyhnali z pastvin do mezí a posléze s rozoráním mezí po druhé světové válce tato růže prakticky zmizela,“ vzpomíná na svou oblíbenou planou rostlinu Větvička. „Dostala se do situace značně ohroženého druhu, který masivně z Evropy ustoupil. Dříve rostla na řadě míst v Čechách i na Moravě, kdybych ji šel mapovat dnes, zakreslil bych bohužel jen několik bodů na mapě. Když se před lety sestavoval Červený seznam ohrožených druhů, zasadil jsem se o to, aby se na něm právě růže keltská objevila také.“ Mizí i masožravá rosnatka Třetí z osmi rostlin, které symbolizují ohroženou českou a moravskou květenu, je masožravá rosnatka okrouholistá. Od nepaměti byla prý opředena pověstmi, naše předky fascinovaly především kapičky enzymů na listech, jimž připisovali zázračné vlastnosti. Bohužel, i tato rostlina patří k silně ohroženým druhům.
U nás rostou ještě i vzácnější druhy - český endemický druh tučnice česká či další druhy rosnatek nebo bublinatek, ale s touto masožravou rostlinou se veřejnost může přece jen nejsnáze setkat - namátkou třeba na šumavské Tříjezerní slati. O zařazení rosnatky na seznam kandidátů na Národní ohroženou rostlinu se zasadila Darwiniana - společnost pěstitelů masožravých rostlin. Její odborníci a kmotři zároveň připomínají, co v dnešní době nejvíce ohrožuje: Všechny rosnatky citlivě reagují na změny na stanovištích, ohrožuje je i zarůstání lokalit dřevinami. Mnohá místa, kde rosnatka roste, byla v minulosti zničena také vysoušením mokřadů a těžbou rašeliny, decimovali je bohužel i sběratelé rostlin.
V současnosti zákon rosnatku chrání v kategorii silně ohrožených druhů.
Kolik je ohrožených?
U nás roste celkově asi 2 500 druhů a poddruhů rostlin, ohrožených na kterémkoli stupni (tedy včetně silně a kriticky ohrožených) je 1 543 druhů a poddruhů. „To je šedesát procent všech zástupců původních druhů rostlin České republiky. Kriticky ohrožených (tedy těch zcela nejvážněji ohrožených) je 471 taxonů, to jest 18,5 procenta,“ vyčísluje Ladislav Hoskovec z Přírodovědné společnosti a šéfredaktor serveru Botany.cz. „Přáli bychom si, aby akce Národní ohrožená rostlina upozornila co nejširší veřejnost na skutečně velmi vážný stav ohrožení řady našich druhů rostlin,“ vysvětluje Ladislav Hoskovec. Jak dodává, veřejnost vnímá mnohem více ohrožení u zvířat. Kdo by neznal třeba pandu velkou nebo velryby. Ale kdo z nebotanické veřejnosti si vzpomene alespoň na dva kriticky ohrožené druhy rostlin? „Chceme, aby o ochraně přírody začali lidem povídat i zcela jiní lidé než ochranáři a botanikové. Větší škody v přírodě určitě udělá člověk, který o ohrožení rostlin nic neví, než ten, který pochopil potřebu přírodu chránit,“ dodává Ladislav Hoskovec. A má i on ve volbě národní ohrožené rostliny svého favorita? „Je jím hvozdík pyšný - mám ho jednoduše rád už od pohledu. Je nádherný!“
reklama
Kterou rostlinu chápete vy sami jako symbol naší ohrožené květeny? Tuto otázku položila před časem veřejnosti Přírodovědná společnost na webových stránkách Botany.cz. Prvními koly prošlo do finále osm druhů. Ukázalo se, že veřejnosti jsou nejsympatičtější hvozdík pyšný, rosnatka okrouhlolistá, hořeček mnohotvarý český, vstavač kukačka, koniklec luční český, hrušeň polnička, růže keltská a mateřídouška.
Proč mám rád koniklec
Výzvu Dejme šanci rostlinám pro plané rostliny Evropy vyhlásilo mezinárodní sdružení Planta Europa. V Česku se jí ujala Přírodovědná společnost a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Osmi finalistů, planých rostlin, které mizí z naší přírody, se ujalo i osm kmotrů. Jedním z nich je i geolog Václav Cílek, vybral si koniklec. „Koniklec v sobě shromažďuje mnoho významů - tvrdá skála, na které roste, měkká voda pod skalou, vertikalita skály, horizontalita vody, daleký výhled, člověkem nevyužívaná krajina, do toho duby, jeřáby, skalní společenstva rostlin - je prostě reprezentantem něčeho mnohem krásnějšího, širšího, většího, než je on sám,“ říká Cílek o svém svěřenci. Zároveň přibližuje, co krajinu, kde koniklec roste, nejvíce ohrožuje: „Lidská produkce oxidů dusíku, která vede k dusičnanům, je dneska větší než přirozeno. A bude to pokračovat.“ Prohnojování krajiny vede k jejímu zarůstání - a to je i příklad skalních stepí, kde je doma koniklec. Jaké vidí Václav Cílek řešení? „Je potřeba udržet určit,komunity Robinsonů‘ - pokud tady budou existovat místa dvacet na dvacet metrů, která budou kosena nebo vysekávána, tak se koniklec jako trosečník krajiny bude moci z těchto ostrůvků opět do krajiny rozšiřovat. Až les pohltí celý stepní ekosystém, nebude cesta zpátky.“ Zmizení růže keltské Pozoruhodný osud keltské růže, dalšího finalisty, přibližuje zase její kmotr - botanik Václav Větvička. „V šíření jí v minulosti například velice pomohla výstavba železničních náspů - v zamokřené krajině totiž náspy představují suchý pól, je to dokonalé odvodněné těleso, pokud svahy náspu měly jižní orientaci, tak je tato růže obsazovala. Skály okolo Berounky jsou skoro klasickou lokalitou růže keltské. Kdysi dávno byste ji zastihli skoro na kterékoli mezi. Jenže nejprve jsme ji orbou vyhnali z pastvin do mezí a posléze s rozoráním mezí po druhé světové válce tato růže prakticky zmizela,“ vzpomíná na svou oblíbenou planou rostlinu Větvička. „Dostala se do situace značně ohroženého druhu, který masivně z Evropy ustoupil. Dříve rostla na řadě míst v Čechách i na Moravě, kdybych ji šel mapovat dnes, zakreslil bych bohužel jen několik bodů na mapě. Když se před lety sestavoval Červený seznam ohrožených druhů, zasadil jsem se o to, aby se na něm právě růže keltská objevila také.“ Mizí i masožravá rosnatka Třetí z osmi rostlin, které symbolizují ohroženou českou a moravskou květenu, je masožravá rosnatka okrouholistá. Od nepaměti byla prý opředena pověstmi, naše předky fascinovaly především kapičky enzymů na listech, jimž připisovali zázračné vlastnosti. Bohužel, i tato rostlina patří k silně ohroženým druhům.
U nás rostou ještě i vzácnější druhy - český endemický druh tučnice česká či další druhy rosnatek nebo bublinatek, ale s touto masožravou rostlinou se veřejnost může přece jen nejsnáze setkat - namátkou třeba na šumavské Tříjezerní slati. O zařazení rosnatky na seznam kandidátů na Národní ohroženou rostlinu se zasadila Darwiniana - společnost pěstitelů masožravých rostlin. Její odborníci a kmotři zároveň připomínají, co v dnešní době nejvíce ohrožuje: Všechny rosnatky citlivě reagují na změny na stanovištích, ohrožuje je i zarůstání lokalit dřevinami. Mnohá místa, kde rosnatka roste, byla v minulosti zničena také vysoušením mokřadů a těžbou rašeliny, decimovali je bohužel i sběratelé rostlin.
V současnosti zákon rosnatku chrání v kategorii silně ohrožených druhů.
Kolik je ohrožených?
U nás roste celkově asi 2 500 druhů a poddruhů rostlin, ohrožených na kterémkoli stupni (tedy včetně silně a kriticky ohrožených) je 1 543 druhů a poddruhů. „To je šedesát procent všech zástupců původních druhů rostlin České republiky. Kriticky ohrožených (tedy těch zcela nejvážněji ohrožených) je 471 taxonů, to jest 18,5 procenta,“ vyčísluje Ladislav Hoskovec z Přírodovědné společnosti a šéfredaktor serveru Botany.cz. „Přáli bychom si, aby akce Národní ohrožená rostlina upozornila co nejširší veřejnost na skutečně velmi vážný stav ohrožení řady našich druhů rostlin,“ vysvětluje Ladislav Hoskovec. Jak dodává, veřejnost vnímá mnohem více ohrožení u zvířat. Kdo by neznal třeba pandu velkou nebo velryby. Ale kdo z nebotanické veřejnosti si vzpomene alespoň na dva kriticky ohrožené druhy rostlin? „Chceme, aby o ochraně přírody začali lidem povídat i zcela jiní lidé než ochranáři a botanikové. Větší škody v přírodě určitě udělá člověk, který o ohrožení rostlin nic neví, než ten, který pochopil potřebu přírodu chránit,“ dodává Ladislav Hoskovec. A má i on ve volbě národní ohrožené rostliny svého favorita? „Je jím hvozdík pyšný - mám ho jednoduše rád už od pohledu. Je nádherný!“
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
