MF Dnes: Holiny je třeba zalesnit
18.9.2007 | PROTIVÍN | MF Dnes | Josef Řežábek |
Ve svém příspěvku se pan Ondřej Šanda vyjadřuje jménem Hnutí DUHA k některým problémům v Národním parku Šumava. Dovolím si k článku jednu připomínku, kterou považuji za velmi zásadní.
Z VAŠICH DOPISŮ
Na začátek budu citovat vyjádření prof. Mirjam Čecha: „Zalesněná Šumava je zelenou střechou Evropy se všemi nezastupitelnými funkcemi. Mimo jiné je to například ochrana půdy, vodních pramenů a všeho živého. Jelikož je Šumava významnou pramennou oblastí, nelze připustit narušení vsakovací a odpařovací funkce šumavských lesů. Jedině zachováním těchto funkcí lze například chránit dolní toky Blanice, Otavy a Vltavy před ničivými povodněmi.“
S tímto názorem nemusí všichni souhlasit, ale jedno poučení si vzít lze. A to, že je potřeba urychleně řešit zalesnění holin v celé oblasti Šumavy. Souhlasím s tím, že při výsadbě by mělo dojít ke změně druhové skladby a snížení podílu smrku. Změna klimatických podmínek v posledním období, kdy hrozí na jedné straně povodně a na druhé straně velká sucha, přímo vybízí k urychlenému řešení rychlé obnovy retenční schopnosti šumavských lesů. Domnívám se, že rychlá výsadba stromků by měla být jedním z komplexu opatření, která navrhují odborníci z řad klimatologů a hydrologů na přípravu krajiny při změněných klimatických podmínkách. Je to cesta méně nákladná než budování přehrad, poldrů a ochranných hrází. Opatření na zvýšení retenčních schopností lesů není jen otázkou Šumavy, ale i dalších oblastí v Jihočeském kraji včetně zkvalitnění břehových porostů nebo jejich rozšíření na drobných potůčkách a potocích.
Při výsadbě není důležité, zda se kůrovcem napadené stromy nechají stát, nebo se porazí, ale je třeba s výsadbou začít urychleně na předem vytipovaných lokalitách, které by návrat k zelené Šumavě umožnily. S experimentem na vývoj k pralesní formě by bylo nutné v těchto oblastech posečkat - došlo by však k příznivé změně druhové skladby, která při čekání na přirozený nálet smrku ze smrkových monokultur a ještě nevhodné provenience by trvalo déle. Povinnost zajistit urychlenou obnovu zeleně na Šumavě a v dalších oblastech by měla býti stanovena zákonem a její neplnění trestně právně stíháno. To se však netýká Hnutí DUHA, které uplatňuje své názory a požadavky, ale za nic nezodpovídá.
JOSEF ŘEŽÁBEK,Protivín
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy
reklama
Na začátek budu citovat vyjádření prof. Mirjam Čecha: „Zalesněná Šumava je zelenou střechou Evropy se všemi nezastupitelnými funkcemi. Mimo jiné je to například ochrana půdy, vodních pramenů a všeho živého. Jelikož je Šumava významnou pramennou oblastí, nelze připustit narušení vsakovací a odpařovací funkce šumavských lesů. Jedině zachováním těchto funkcí lze například chránit dolní toky Blanice, Otavy a Vltavy před ničivými povodněmi.“
S tímto názorem nemusí všichni souhlasit, ale jedno poučení si vzít lze. A to, že je potřeba urychleně řešit zalesnění holin v celé oblasti Šumavy. Souhlasím s tím, že při výsadbě by mělo dojít ke změně druhové skladby a snížení podílu smrku. Změna klimatických podmínek v posledním období, kdy hrozí na jedné straně povodně a na druhé straně velká sucha, přímo vybízí k urychlenému řešení rychlé obnovy retenční schopnosti šumavských lesů. Domnívám se, že rychlá výsadba stromků by měla být jedním z komplexu opatření, která navrhují odborníci z řad klimatologů a hydrologů na přípravu krajiny při změněných klimatických podmínkách. Je to cesta méně nákladná než budování přehrad, poldrů a ochranných hrází. Opatření na zvýšení retenčních schopností lesů není jen otázkou Šumavy, ale i dalších oblastí v Jihočeském kraji včetně zkvalitnění břehových porostů nebo jejich rozšíření na drobných potůčkách a potocích.
Při výsadbě není důležité, zda se kůrovcem napadené stromy nechají stát, nebo se porazí, ale je třeba s výsadbou začít urychleně na předem vytipovaných lokalitách, které by návrat k zelené Šumavě umožnily. S experimentem na vývoj k pralesní formě by bylo nutné v těchto oblastech posečkat - došlo by však k příznivé změně druhové skladby, která při čekání na přirozený nálet smrku ze smrkových monokultur a ještě nevhodné provenience by trvalo déle. Povinnost zajistit urychlenou obnovu zeleně na Šumavě a v dalších oblastech by měla býti stanovena zákonem a její neplnění trestně právně stíháno. To se však netýká Hnutí DUHA, které uplatňuje své názory a požadavky, ale za nic nezodpovídá.
JOSEF ŘEŽÁBEK,Protivín
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
je to trošku jinak - 18. 9. 2007 - petrdPan Řežábek asi na Šumavě nebyl, jinak by viděl, že napadený i suchý les se vyseměńuje rychleji a kvalitněni než nějaké pracné a drahé umělé sázení stromků nejlépe v pravidelných řadách a rozestupech. Mezi suchými stromy jsou tisíce malých semenáčků, když už mají problém se dostat skze trávu, rostou na popadaných kmenech. Doporučuji návštěvu všem, kdo o tomto tématu chtějí diskutovat. DíkyPetr D. P.S Strom sám pozná kdy umírá a před smrtí má nejvíce semen. Ta příroda není tak blbá jak si někdy myslíme. |
