MF Dnes: Holubi se stěhují na sídliště
26.5.2008 | PLZEŇ | MF Dnes
Obyvatele v některých okrajových částech Plzně obtěžují hejna holubů. Ti se na sídliště stahují z centra města, kde po úpravách domů mají horší podmínky k hnízdění. Regulací počtu holubů se však nyní nikdo cíleně nezabývá.
„Konečně je tu čisto a klid,“ libuje si Plzeňan Zdeněk Medek ze Sokolovské ulice na plzeňském sídlišti Lochotín. Do panelového domu, ve kterém bydlí, nechal jeho majitel před několika měsíci nainstalovat ochrannou síť proti holubům. Od té doby holubi zmizeli. „Předtím jsem musel jejich trus z balkonu uklízet i několikrát měsíčně,“ říká nájemník.
Takové štěstí jako Zdeněk Medek nemají lidé z mnoha plzeňských sídlišť. Holubí vrkání a hlavně trus je dlouhodobě obtěžují. Radnice se však regulací počtů holubů koncepčně nezabývá. „Mám informace o stížnostech zejména z okrajových částí města,“ říká Zdeňka Kubalová, mluvčí plzeňského magistrátu.
„Touto věcí se nezabýváme. Podle mě je to starostí společenství vlastníků bytových domů,“ říká Miroslav Vecka, vedoucí odboru životního prostředí plzeňského magistrátu.
Přenášejí nebezpečné nemoci Přitom holubi mohou být nositeli mnoha nebezpečných chorob. „Mohou šířit ptačí tuberkulózu nebo psitakózu, což je onemocnění charakterizované třesavkou, záněty dýchacích cest, horečkou a dávivým kašlem. Když přijdete do kontaktu s holubím trusem, můžete dostat salmonelózu,“ vysvětluje zvěrolékař Otto Huml.
V posledních letech se holubi výrazně přesunuli z centra Plzně do okrajových částí města. Vyhnali je nejen sokoli, kteří po několik let hnízdili na věži svatého Bartoloměje, ale hlavně opravy domů. Soukromí majitelé totiž opravili střechy a holubi se tak už nedostanou na půdy, kde hledali teplo. Navíc mnozí majitelé zabezpečili i jiné části domů.
„Holubi mají rádi otevřené půdy, členité fasády, římsy, kde si z několika klacíků postaví hnízdo. V historickém jádru Plzně se po zabezpečení půdních prostor a využití sítí i bodců problémy s holuby zmírnily,“ říká Karel Makoň ze záchranné stanice živočichů v Plzni. „Nyní holubi vyhledávají střechy paneláků, ze kterých jde teplo. Soustřeďují se tu v hejnech a ten problém je pro konkrétní lokalitu markantnější,“ dodává Makoň.
Podle slov Karla Makoně jsou nejpostiženějšími částmi města sídliště Lochotín, Skvrňany a stará zástavba na sídlišti Bory. Řešením jsou mechanické zábrany. Odborníci také sázejí na prevenci - nekrmit ptáky a znemožnit jim přístup na půdy. Na některých domech jsou římsy a parapety opatřeny drátěnými ostny, které znemožňují holubům usednout. „Základem prevence je určitě znemožnit holubům hnízdění,“ zdůrazňuje Karel Makoň.
„Zákon sice umožňuje regulaci, ale jen v případě přemnožení. Co je přemnožení, to už nikdo nedefinuje. Řešení jako odstřel nebo trávení je v rozporu se zákonem,“ konstatuje Miroslav Vecka.
Vedle přirozených predátorů, jako jsou jestřáb a sokol, platí na holuby také kavky. „Je to pták z rodu krkavcovitých, který se živí holubími vejci,“ vysvětluje ornitolog Západočeského muzea v Plzni Roman Vacíků.
Hejna holubů se dají dobře sledovat zejména v zimních měsících, v době jejich houfování. Určit přesné počty je však složité i pro ornitology. „V Plzni může být okolo deseti tisíc holubů. Možná i víc,“ odhaduje Karel Makoň.
* Jak škodí holubi Vyzobávají vápno z malty a omítek, narušují měkký stavební kámen.
Poškozují nátěry říms, na kterých ulpí jejich trus.
Vlhkost, která se drží ve vrstvách trusu, uvolňuje kyseliny, které ničí trámové konstrukce.
Za jedním holubem zůstane během roku v průměru 2,5 kg trusu.
reklama
Takové štěstí jako Zdeněk Medek nemají lidé z mnoha plzeňských sídlišť. Holubí vrkání a hlavně trus je dlouhodobě obtěžují. Radnice se však regulací počtů holubů koncepčně nezabývá. „Mám informace o stížnostech zejména z okrajových částí města,“ říká Zdeňka Kubalová, mluvčí plzeňského magistrátu.
„Touto věcí se nezabýváme. Podle mě je to starostí společenství vlastníků bytových domů,“ říká Miroslav Vecka, vedoucí odboru životního prostředí plzeňského magistrátu.
Přenášejí nebezpečné nemoci Přitom holubi mohou být nositeli mnoha nebezpečných chorob. „Mohou šířit ptačí tuberkulózu nebo psitakózu, což je onemocnění charakterizované třesavkou, záněty dýchacích cest, horečkou a dávivým kašlem. Když přijdete do kontaktu s holubím trusem, můžete dostat salmonelózu,“ vysvětluje zvěrolékař Otto Huml.
V posledních letech se holubi výrazně přesunuli z centra Plzně do okrajových částí města. Vyhnali je nejen sokoli, kteří po několik let hnízdili na věži svatého Bartoloměje, ale hlavně opravy domů. Soukromí majitelé totiž opravili střechy a holubi se tak už nedostanou na půdy, kde hledali teplo. Navíc mnozí majitelé zabezpečili i jiné části domů.
„Holubi mají rádi otevřené půdy, členité fasády, římsy, kde si z několika klacíků postaví hnízdo. V historickém jádru Plzně se po zabezpečení půdních prostor a využití sítí i bodců problémy s holuby zmírnily,“ říká Karel Makoň ze záchranné stanice živočichů v Plzni. „Nyní holubi vyhledávají střechy paneláků, ze kterých jde teplo. Soustřeďují se tu v hejnech a ten problém je pro konkrétní lokalitu markantnější,“ dodává Makoň.
Podle slov Karla Makoně jsou nejpostiženějšími částmi města sídliště Lochotín, Skvrňany a stará zástavba na sídlišti Bory. Řešením jsou mechanické zábrany. Odborníci také sázejí na prevenci - nekrmit ptáky a znemožnit jim přístup na půdy. Na některých domech jsou římsy a parapety opatřeny drátěnými ostny, které znemožňují holubům usednout. „Základem prevence je určitě znemožnit holubům hnízdění,“ zdůrazňuje Karel Makoň.
„Zákon sice umožňuje regulaci, ale jen v případě přemnožení. Co je přemnožení, to už nikdo nedefinuje. Řešení jako odstřel nebo trávení je v rozporu se zákonem,“ konstatuje Miroslav Vecka.
Vedle přirozených predátorů, jako jsou jestřáb a sokol, platí na holuby také kavky. „Je to pták z rodu krkavcovitých, který se živí holubími vejci,“ vysvětluje ornitolog Západočeského muzea v Plzni Roman Vacíků.
Hejna holubů se dají dobře sledovat zejména v zimních měsících, v době jejich houfování. Určit přesné počty je však složité i pro ornitology. „V Plzni může být okolo deseti tisíc holubů. Možná i víc,“ odhaduje Karel Makoň.
* Jak škodí holubi Vyzobávají vápno z malty a omítek, narušují měkký stavební kámen.
Poškozují nátěry říms, na kterých ulpí jejich trus.
Vlhkost, která se drží ve vrstvách trusu, uvolňuje kyseliny, které ničí trámové konstrukce.
Za jedním holubem zůstane během roku v průměru 2,5 kg trusu.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
