Právo: Horalům se nelíbí větrné elektrárny
21.9.2004 | KRUŠNÉ HORY | Právo | (vor, POD, ton) |
Výstavba větrných elektráren v Krušných horách je trnem oku řady tamních horalů na naší straně hranice i na německé straně. Proti jejich výstavbě chtějí postupovat společně. První tři větrné elektrárny už stojí na louce nad obcí Loučná a přímo pod nejvyšší horou Krušných hor Klínovcem.
"Obraceli jsme se kvůli tomu i na naše ministerstvo životního prostředí, ale bez jakékoliv odezvy. To mi nepřipadá jako korektní jednání," kritizoval Heinz-Michale Kirsten (CDU), starosta lázeňského městečka Oberwiesenthal, jehož obyvatelé při pohledu z oken nemohou tři stožáry s větrníky přehlédnout.
Obce a jejich obyvatelé myjí nyní obavy, že čnící ocelové sloupy nad horami odradí řadu turistů a lázeňských hostů od návštěvy Krušných hor.
"Nebojíme se o status lázní, ale o to, že k nám bude jezdit méně rekreantů," řekl starosta Oberwiesenthalu, který kritizuje berlínské ministerstvo životního prostředí, které stavbu elektráren u Loučné finančně podpořilo.
Podpora i ze Saska
"Na stavbu elektráren mezi obcemi Loučná a Wiesenthal jsem poskytli 800 tisíc euro, a myslím, že to jsou prostředky dobře investované," dodala Franke Stammerová z tiskového odboru ministerstva.
"Pokud by došlo i k dalším stavbám podobného charakteru na české straně, budeme to tedy rozhodně vítat," dodala s tím, že podle ministerstva budou naopak větrné elektrárny přínosem. Obavy obcí z poklesu návštěvnosti vyvrací také náměstkyně ministra životního prostředí Tritina Simone Probstová (Zelení).
"Vždyť i na saské straně poblíž hranic vyrostla v poslední době řada větrných elektráren. A například třináct téměř stometrových věží u Jöhnstadtu se staly pro spoustu lidí naopak jednou ze zajímavostí regionu," uvedla letos v únoru pro Právo Probstová.
Starostové jsou proti
S tím však starostové příhraničích obcí v žádném případě nesouhlasí. "Turismus to jednoznačně ovlivní a ovzduší je tady dobré. Nemyslím si, že by na něm bylo nutné něco zlepšovat.
Navíc na každou větrnou elektrárnu musí být vyblokován určitý výkon uhelných elektráren, které dorovnávají výkyvy v jejich výrobě. Tak co je na tom přínosného?" ptal se starosta Kirsten. "Navíc pokud byly někde problémy s ovzduším, bylo to Sokolovsko. Takže pokud něco staví, proč ne tam?" poukázal starosta. Každá z větrných elektráren má výkon šest set kilowattů. "Očekáváme roční produkci čtyři a půl miliónu kilowatthodin z celé větrné farmy," uvedla mluvčí chomutovské firmy Green Lines Eva Grossová. "Někomu větrné elektrárny vadí, jinému jsou lhostejné a najdou se i lidé, jimž se líbí," pokrčila rameny Grossová. Green Lines dokonce nabídla nespokojeným horalům finanční kompenzace.
Proti větrným elektrárnám se postavilo v centrálním Krušnohoří občanské sdružení Meluzína, ale zastavit stavbu se mu nepodařilo ani u Nejvyššího správního soudu v Brně. Bez odezvy zůstaly ani další stížnosti.
"Větrníky naruší krajinný ráz v nejznámější a nejkrásnější rekreační oblasti Krušných hor," stěžují si především chataři. Proto sdružení Meluzína svolalo na Boží Dar na společné jednání všechny odpůrce větrných elektráren, kde se dohodli na společném postupu v rámci celých Krušných hor. Výstavbě dalších větrných elektráren chtějí zabránit především změnami v územních plánech svých obcí.
Stavět se má i jinde
Větrné elektrárny se mají stavět i na jiných místech Krušných hor. Na Božím Daru se proti stavbě tří větrných elektráren rovněž postavila část obyvatel. "Sepsali jsme nejprve petici, kterou podepsalo asi 130 lidí, z toho asi 65 trvale žijících na Božím Daru. Nyní usilujeme o vyhlášení obecního referenda, které by minimálně na dva roky zablokovalo tento záměr," uvedl předseda petičního výboru Jaroslav Balcar.
Další elektrárny mají vzniknout na Hřebečné nad Abertamy. Jde o výstavbu tří osmdesát metrů vysokých, s výkonem maximálně 1800 kW s náklady okolo 130 miliónů korun.
reklama
Obce a jejich obyvatelé myjí nyní obavy, že čnící ocelové sloupy nad horami odradí řadu turistů a lázeňských hostů od návštěvy Krušných hor.
"Nebojíme se o status lázní, ale o to, že k nám bude jezdit méně rekreantů," řekl starosta Oberwiesenthalu, který kritizuje berlínské ministerstvo životního prostředí, které stavbu elektráren u Loučné finančně podpořilo.
Podpora i ze Saska
"Na stavbu elektráren mezi obcemi Loučná a Wiesenthal jsem poskytli 800 tisíc euro, a myslím, že to jsou prostředky dobře investované," dodala Franke Stammerová z tiskového odboru ministerstva.
"Pokud by došlo i k dalším stavbám podobného charakteru na české straně, budeme to tedy rozhodně vítat," dodala s tím, že podle ministerstva budou naopak větrné elektrárny přínosem. Obavy obcí z poklesu návštěvnosti vyvrací také náměstkyně ministra životního prostředí Tritina Simone Probstová (Zelení).
"Vždyť i na saské straně poblíž hranic vyrostla v poslední době řada větrných elektráren. A například třináct téměř stometrových věží u Jöhnstadtu se staly pro spoustu lidí naopak jednou ze zajímavostí regionu," uvedla letos v únoru pro Právo Probstová.
Starostové jsou proti
S tím však starostové příhraničích obcí v žádném případě nesouhlasí. "Turismus to jednoznačně ovlivní a ovzduší je tady dobré. Nemyslím si, že by na něm bylo nutné něco zlepšovat.
Navíc na každou větrnou elektrárnu musí být vyblokován určitý výkon uhelných elektráren, které dorovnávají výkyvy v jejich výrobě. Tak co je na tom přínosného?" ptal se starosta Kirsten. "Navíc pokud byly někde problémy s ovzduším, bylo to Sokolovsko. Takže pokud něco staví, proč ne tam?" poukázal starosta. Každá z větrných elektráren má výkon šest set kilowattů. "Očekáváme roční produkci čtyři a půl miliónu kilowatthodin z celé větrné farmy," uvedla mluvčí chomutovské firmy Green Lines Eva Grossová. "Někomu větrné elektrárny vadí, jinému jsou lhostejné a najdou se i lidé, jimž se líbí," pokrčila rameny Grossová. Green Lines dokonce nabídla nespokojeným horalům finanční kompenzace.
Proti větrným elektrárnám se postavilo v centrálním Krušnohoří občanské sdružení Meluzína, ale zastavit stavbu se mu nepodařilo ani u Nejvyššího správního soudu v Brně. Bez odezvy zůstaly ani další stížnosti.
"Větrníky naruší krajinný ráz v nejznámější a nejkrásnější rekreační oblasti Krušných hor," stěžují si především chataři. Proto sdružení Meluzína svolalo na Boží Dar na společné jednání všechny odpůrce větrných elektráren, kde se dohodli na společném postupu v rámci celých Krušných hor. Výstavbě dalších větrných elektráren chtějí zabránit především změnami v územních plánech svých obcí.
Stavět se má i jinde
Větrné elektrárny se mají stavět i na jiných místech Krušných hor. Na Božím Daru se proti stavbě tří větrných elektráren rovněž postavila část obyvatel. "Sepsali jsme nejprve petici, kterou podepsalo asi 130 lidí, z toho asi 65 trvale žijících na Božím Daru. Nyní usilujeme o vyhlášení obecního referenda, které by minimálně na dva roky zablokovalo tento záměr," uvedl předseda petičního výboru Jaroslav Balcar.
Další elektrárny mají vzniknout na Hřebečné nad Abertamy. Jde o výstavbu tří osmdesát metrů vysokých, s výkonem maximálně 1800 kW s náklady okolo 130 miliónů korun.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
