MF Dnes: Horami vede hornická stezka
30.10.2007 | ČERNÝ DŮL | MF Dnes | Stanislav Ďoubal |
V Krkonoších otevřeli první naučnou stezku připomínající středověkou těžbu rud i hledání uranu.
Dlouhou a bohatou hornickou tradici v Krkonoších připomíná od soboty hornická stezka v Černém Dole. Vůbec první naučnou stezku připomínající středověkou těžbu rud i novodobý průzkum zásob uranu v nejvyšších českých horách chce někdejší hornická obec rozšířit i do podzemí.
„Chceme zajímavě přiblížit způsoby středověké těžby, ukázat pozůstatky po středověké i poměrně nedávné hornické činnosti a srozumitelně popsat geologické procesy, které se na území dnešních Krkonoš kdysi odehrály,“ řekl Radko Tásler z České speleologické společnosti.
Hornická stezka v údolí potoka Čistá, nazvaná podle někdejší horské boudy Berghaus, leží v kopcích zhruba dva kilometry od středu Černého Dolu v místech, pod kterými vedou staré štoly. Do nich se však lidé zatím nedostanou. Na zhruba kilometrovém lesním okruhu s deseti zastaveními si však mohou prohlédnout třeba pozůstatky po zavalené šachtě hluboké osmdesát metrů, otvor do uranové šachty vedoucí do rozlehlých podzemních prostor či středověkou plošinu na úpravu rud. Na informačních tabulích jsou vedle popisu jednotlivých zajímavostí i nákresy způsobů zpracování rud a kovů a plány důlních děl v podzemí.
„Jsem zvědavá na další informace o tom, co se tady kdysi dělo. Stezka se mi líbí, je opravdu zajímavě řešená, ale cesta je místy docela náročná. Možná by to chtělo ještě úpravu s ohledem na starší lidi,“ míní Irena Rücková z Černého Dolu.
První zmínky o kutání v okolí Černého Dolu pocházejí ze čtrnáctého století. V padesátých letech minulého století tam probíhal průzkum před těžbou uranu. K té však nedošlo a v okolí Černého Dolu proto dodnes zůstávají velké zásoby žádané suroviny.
„Žiji tady od roku 1948, ale na uranový průzkum si příliš nepamatuji. Hodně věcí jsem věděla, ale netušila jsem, že tady máme stejný druh uranu jako na Příbramsku, tedy smolinec. To mne dnes asi nejvíce překvapilo,“ řekla Rücková.
Hornická stezka Berghaus ještě zdaleka nemá konečnou podobu. V budoucnu se lidem otevřou i místa, která jsou dnes kvůli bezpečnosti zapovězená. Zajímavých pozůstatků po těžbě je v okolí Černého Dolu dost a radnice horského střediska toho chce využít.
„Chceme návštěvníkům nabídnout co nejvíc zajímavostí také během letní sezony, hornická stezka se k tomu přímo nabízí. Vždyť kvůli dolování Černý Důl vznikl. V další etapě chceme zprůchodnit asi desetimetrovou část jedné štoly, a pokud se vše podaří, také půl kilometru důlních chodeb. Peníze na rozvoj naučných tras bychom chtěli získat z evropských fondů,“ řekl starosta Černého Dolu a krajský radní Zdeněk Kraus, podle kterého by se černodolská stezka mohla v budoucnu stát součástí turistického okruhu po důlních dílech v Krkonoších.
„Přemýšlíme o příhraniční spolupráci a o spojení s polskými Kovary, kde jsou také pozůstatky těžby, i s dolem Kovárna v Obřím Dole v Peci pod Sněžkou,“ uvedl Kraus.
reklama
„Chceme zajímavě přiblížit způsoby středověké těžby, ukázat pozůstatky po středověké i poměrně nedávné hornické činnosti a srozumitelně popsat geologické procesy, které se na území dnešních Krkonoš kdysi odehrály,“ řekl Radko Tásler z České speleologické společnosti.
Hornická stezka v údolí potoka Čistá, nazvaná podle někdejší horské boudy Berghaus, leží v kopcích zhruba dva kilometry od středu Černého Dolu v místech, pod kterými vedou staré štoly. Do nich se však lidé zatím nedostanou. Na zhruba kilometrovém lesním okruhu s deseti zastaveními si však mohou prohlédnout třeba pozůstatky po zavalené šachtě hluboké osmdesát metrů, otvor do uranové šachty vedoucí do rozlehlých podzemních prostor či středověkou plošinu na úpravu rud. Na informačních tabulích jsou vedle popisu jednotlivých zajímavostí i nákresy způsobů zpracování rud a kovů a plány důlních děl v podzemí.
„Jsem zvědavá na další informace o tom, co se tady kdysi dělo. Stezka se mi líbí, je opravdu zajímavě řešená, ale cesta je místy docela náročná. Možná by to chtělo ještě úpravu s ohledem na starší lidi,“ míní Irena Rücková z Černého Dolu.
První zmínky o kutání v okolí Černého Dolu pocházejí ze čtrnáctého století. V padesátých letech minulého století tam probíhal průzkum před těžbou uranu. K té však nedošlo a v okolí Černého Dolu proto dodnes zůstávají velké zásoby žádané suroviny.
„Žiji tady od roku 1948, ale na uranový průzkum si příliš nepamatuji. Hodně věcí jsem věděla, ale netušila jsem, že tady máme stejný druh uranu jako na Příbramsku, tedy smolinec. To mne dnes asi nejvíce překvapilo,“ řekla Rücková.
Hornická stezka Berghaus ještě zdaleka nemá konečnou podobu. V budoucnu se lidem otevřou i místa, která jsou dnes kvůli bezpečnosti zapovězená. Zajímavých pozůstatků po těžbě je v okolí Černého Dolu dost a radnice horského střediska toho chce využít.
„Chceme návštěvníkům nabídnout co nejvíc zajímavostí také během letní sezony, hornická stezka se k tomu přímo nabízí. Vždyť kvůli dolování Černý Důl vznikl. V další etapě chceme zprůchodnit asi desetimetrovou část jedné štoly, a pokud se vše podaří, také půl kilometru důlních chodeb. Peníze na rozvoj naučných tras bychom chtěli získat z evropských fondů,“ řekl starosta Černého Dolu a krajský radní Zdeněk Kraus, podle kterého by se černodolská stezka mohla v budoucnu stát součástí turistického okruhu po důlních dílech v Krkonoších.
„Přemýšlíme o příhraniční spolupráci a o spojení s polskými Kovary, kde jsou také pozůstatky těžby, i s dolem Kovárna v Obřím Dole v Peci pod Sněžkou,“ uvedl Kraus.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
