MF Dnes: Horečka z Afriky hrozí zvěři
23.3.2009 | BRNO | MF Dnes | Helena Vaculová |
Skot, ovce a kozy se v těchto dnech očkují proti katarální horečce. Už se objevila na jižní Moravě.
Skot, ovce, ale i kozy čeká v těchto dnech v Jihomoravském kraji povinné očkování. Aby nedostaly katarální horečku, onemocnění, které se, možná vlivem globálního oteplování, dostalo v posledních letech z Afriky do Evropy.
Jeden případ se už dokonce loni na podzim objevil i na jižní Moravě. „Katarální horečka se vyskytla u jednoho kusu skotu na Brněnsku. Zvíře bylo utraceno a stádo preventivně přeočkováno,“ uvedl epizootolog Krajské veterinární správy v Brně Ivan Přikryl.
Poprvé dostala zvířata vakcínu proti katarální horečce loni na podzim a nyní chovatelům mimořádné veterinární nařízení ukládá, aby skot, ovce i kozy nechali do konce dubna znovu přeočkovat.
Jenže dát třeba koze injekci není jen tak. „Ty na dobré slovo nedají. Jak se jim něco nelíbí, klidně kopnou nebo trknou. Bez asistenta se to zvládnout nedá,“ říká veterinární lékař Jaroslav Kuja z Vyškova.
Včera si vzal na očkování kozího stáda v Hamiltonech pomocnici. „Toto jsou obzvlášť velké divošky, přeskočit dvoumetrovou překážku pro ně není žádný problém,“ dodal.
I když se kvůli katarální horečce nyní dělají „veterinární manévry“, není zdaleka tak nebezpečná jako nemoc šílených krav nebo ptačí chřipka. Není přenosná na člověka ani na druhá zvířata. Může však chovatelům způsobit velké ekonomické ztráty. Její výskyt mají na svědomí pakomáři, takzvaní tiplici. Infikovaní jedinci nakazí zvíře při sání krve. Tiplici se sice živí i lidskou krví, ale ještě nebyl prokázán případ, že by vyvolali toto onemocnění u člověka.
Dlouhá léta byla Evropa v klidu, protože katarální horečka se vyskytovala například v Nigérii nebo Keni, ale v roce 2006 se překvapivě objevila v Německu, Nizozemsku a postupně se odtud šířila na východ.
Říká se jí také často anglicky bluetongue podle toho, že nemocnému zvířeti zmodrá jazyk. „Trpí nechutenstvím, špatně se mu dýchá, má vysokou horečku, objevují se vředy na jazyku i dalších místech a ovce, která toto onemocnění prodělá, může ztratit srst,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Pro chovatele je nepříjemné i to, že v případě výskytu tohoto onemocnění se vyhlašuje ochranné pásmo a chovatelé v něm nesmějí se zvířaty po určitou dobu obchodovat.
reklama
Jeden případ se už dokonce loni na podzim objevil i na jižní Moravě. „Katarální horečka se vyskytla u jednoho kusu skotu na Brněnsku. Zvíře bylo utraceno a stádo preventivně přeočkováno,“ uvedl epizootolog Krajské veterinární správy v Brně Ivan Přikryl.
Poprvé dostala zvířata vakcínu proti katarální horečce loni na podzim a nyní chovatelům mimořádné veterinární nařízení ukládá, aby skot, ovce i kozy nechali do konce dubna znovu přeočkovat.
Jenže dát třeba koze injekci není jen tak. „Ty na dobré slovo nedají. Jak se jim něco nelíbí, klidně kopnou nebo trknou. Bez asistenta se to zvládnout nedá,“ říká veterinární lékař Jaroslav Kuja z Vyškova.
Včera si vzal na očkování kozího stáda v Hamiltonech pomocnici. „Toto jsou obzvlášť velké divošky, přeskočit dvoumetrovou překážku pro ně není žádný problém,“ dodal.
I když se kvůli katarální horečce nyní dělají „veterinární manévry“, není zdaleka tak nebezpečná jako nemoc šílených krav nebo ptačí chřipka. Není přenosná na člověka ani na druhá zvířata. Může však chovatelům způsobit velké ekonomické ztráty. Její výskyt mají na svědomí pakomáři, takzvaní tiplici. Infikovaní jedinci nakazí zvíře při sání krve. Tiplici se sice živí i lidskou krví, ale ještě nebyl prokázán případ, že by vyvolali toto onemocnění u člověka.
Dlouhá léta byla Evropa v klidu, protože katarální horečka se vyskytovala například v Nigérii nebo Keni, ale v roce 2006 se překvapivě objevila v Německu, Nizozemsku a postupně se odtud šířila na východ.
Říká se jí také často anglicky bluetongue podle toho, že nemocnému zvířeti zmodrá jazyk. „Trpí nechutenstvím, špatně se mu dýchá, má vysokou horečku, objevují se vředy na jazyku i dalších místech a ovce, která toto onemocnění prodělá, může ztratit srst,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Pro chovatele je nepříjemné i to, že v případě výskytu tohoto onemocnění se vyhlašuje ochranné pásmo a chovatelé v něm nesmějí se zvířaty po určitou dobu obchodovat.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
