MF Dnes: Hoří bitva o Šumavu
17.8.2007 | ŠUMAVA | MF Dnes | Eva Tichá |
Na hlavy správců šumavského národního parku se snáší stále více kritiky. „Šumavu se snažíte zakonzervovat a bráníte rozvoji cestovního ruchu, který nás živí,“ tvrdí podnikatelé ze Železnorudska i představitelé radnic. Na jejich stranu se přidal i předseda Rady šumavského národního parku a předseda Klubu českých turistů Jan Stráský.
Hostů Šumavy každým rokem ubývá. Podle statistik správců sice jezdí do oblasti stále stejně lidí, ročně jich je okolo dvou milionů, ale podnikatelé mluví jinak. „Opak je pravdou. Každým rokem hostů ubývá,“ konstatoval předseda Asociace hotelů a restaurací Plzeňského regionu Jaroslav Fischer. „Podnikatelé se bojí jít do nových projektů a požádat o granty, protože mají strach, zda je budou schopni při klesající návštěvnosti provozovat,“ uvedl. Mnozí lidé nemají důvod na Šumavu jezdit. Spoustu návštěvníků už nebaví jen chodit nebo jezdit na kole krajinou. „Lidé se nechtějí dívat jen na motýly, ale v přírodě chtějí něco dělat,“ řekl předseda Klubu českých turistů Jan Stráský.
Návštěvníci chtějí v létě i v zimě sportovat. Jenže nyní nemají moc možností. Nabídka sportovních zařízení, která fungují celoročně, chybí. Když podnikatelé přijdou s nějakým nápadem, správci Šumavy ho smetou ze stolu s tím, že by poničil přírodu. „Pokud přístup národního parku bude stejný, ničemu to neprospěje. Šumavu zakonzervujeme a investoři tu budou mít strach podnikat. Ze Šumavy znovu vytváříme vojenský prostor, ale hlídají ho ochránci přírody,“ prohlásil Fischer. Kritiku národního parku odstartoval spor o bikepark ve Sportovním areálu Špičák. Podnikatelé v lese mezi sjezdovkami postavili jednu dráhu pro cyklisty. To se nelíbí správcům Šumavy. Ve správním řízení rozhodli o tom, že bikepark musí zrušit a navíc zaplatit pokutu 150 tisíc korun. Proti rozhodnutí se podnikatelé odvolali. Tvrdí, že neporušili žádný zákon. Věc zatím není dořešena.
Problémy jsou ale i s jinými projekty. Správci chráněné oblasti například už řadu let odmítají otevřít cestu k Juránkově chatě nebo dovolit výstavbu chaty na Můstku, která vyhořela v prosinci 1995. „Železná Ruda v rámci zpracování územního plánu navrhuje 57 změn. Správa chráněné oblasti rovnou o 38 odmítla diskutovat,“ připomněl Jan Stráský.
„Pokud se přístup správy nezmění, může to nepříznivě ovlivnit zaměstnanost v horách,“ bojí se starosta Železné Rudy Michal Šnebergr.
Nový ředitel národního parku František Krejčí se chce domluvit. Vytvořil už proto pracovní skupinu, ve které budou zástupci parku, města i podnikatelé ze Železnorudska. „První jednání bude začátkem září,“ ohlásil Krejčí.
Expremiér: Bikepark nevadí
Předseda Rady šumavského národního parku a předseda Klubu českých turistů Jan Stráský se na svazích šumavského Špičáku v dětství jako Plzeňák učil lyžovat. Také letní využití areálu, ve kterém jeho správci nově vybudovali sporný bikepark, se někdejšímu premiérovi poslední federální vlády zamlouvá.
„Nic nového se tam kvůli tomu neničí, v areálu je vybudovaná infrastruktura a v neposlední řadě se tím vyřeší i problém, že se bikeři nebudou honit někde jinde po lesích,“ říká Jan Stráský.
* Je dobře, že se zimní areály využívají i v létě?
Určitě. Takové aktivity podporuji obecně, protože si myslím, že moderní cestovní ruch vyžaduje, aby kapacity, které k němu byly vybudovány, byly využívány celoročně. Znám to dokonale z Lipna, kde je opačný problém než na Špičáku. Je tam velké jezero, na něm tisíce lidí v létě, ale v zimě tam není co dělat, a tudíž tam lidé nejezdí.
* Co si myslíte o bikeparku? Poškodila tahle stavba nějak přírodu?
Pokud jsem dobře informován, tak takových bikových drah se staví po celé Evropě pod sjezdovkami celá řada. Je to asi nejvhodnější spojení letní a zimní aktivity. Na Špičáku jsem se byl podívat a prošel jsem celou dráhu. Je to stavba, která byla udělána citlivě a stejně se odvíjí na území, které z hlediska přírody bylo zasaženo, a která je tedy udělaná velmi hospodárně.
* Co si tedy myslíte o stanovisku správy chráněné krajinné oblasti, která nařídila areál zrušit?
O tom si nemohu myslet nic jiného, než že to stanovisko nevzniklo dialogem, ale jednostranným rozhodnutím a že je třeba ho znovu položit na stůl a diskutovat o něm. I ředitel národního parku veřejně sdělil, že vytvořil komisi a že znovu posoudí všechny okolnosti této stavby. Nejde přitom jen o bikepark. Sporů na Železnorudsku je celá řada.
* Co je třeba dělat, aby se spory vyřešily ke spokojenosti obou stran?
Především se musí jednat. Za druhé se musí přijmout myšlenka, že ochrana přírody má za úkol chránit přírodu. Ale to znamená, že mně, tedy tomu, kdo má zájem na rozvoji, musí poradit nejvhodnější místo, kde to mám udělat. A ne mi jen říkat, že to dělat nemám.
* Správa chráněného území tak dnes nejedná?
Ne. Názorný příklad je změna územního plánu Železné Rudy, kde park při prvním vyjádření k více než třiceti položkám rovnou řekl, že o nich vůbec nebude jednat. Že to odporuje tomu a tomu. Tak si to tedy nepředstavuji, a pokud to tak půjde dál, nikdy na Šumavě nebude klid.
„Chránit přírodu, to neznamená jen říkat, co se kde dělat nesmí. Měli by zároveň doporučit, kde by se to dělat mohlo.“
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj
reklama
Návštěvníci chtějí v létě i v zimě sportovat. Jenže nyní nemají moc možností. Nabídka sportovních zařízení, která fungují celoročně, chybí. Když podnikatelé přijdou s nějakým nápadem, správci Šumavy ho smetou ze stolu s tím, že by poničil přírodu. „Pokud přístup národního parku bude stejný, ničemu to neprospěje. Šumavu zakonzervujeme a investoři tu budou mít strach podnikat. Ze Šumavy znovu vytváříme vojenský prostor, ale hlídají ho ochránci přírody,“ prohlásil Fischer. Kritiku národního parku odstartoval spor o bikepark ve Sportovním areálu Špičák. Podnikatelé v lese mezi sjezdovkami postavili jednu dráhu pro cyklisty. To se nelíbí správcům Šumavy. Ve správním řízení rozhodli o tom, že bikepark musí zrušit a navíc zaplatit pokutu 150 tisíc korun. Proti rozhodnutí se podnikatelé odvolali. Tvrdí, že neporušili žádný zákon. Věc zatím není dořešena.
Problémy jsou ale i s jinými projekty. Správci chráněné oblasti například už řadu let odmítají otevřít cestu k Juránkově chatě nebo dovolit výstavbu chaty na Můstku, která vyhořela v prosinci 1995. „Železná Ruda v rámci zpracování územního plánu navrhuje 57 změn. Správa chráněné oblasti rovnou o 38 odmítla diskutovat,“ připomněl Jan Stráský.
„Pokud se přístup správy nezmění, může to nepříznivě ovlivnit zaměstnanost v horách,“ bojí se starosta Železné Rudy Michal Šnebergr.
Nový ředitel národního parku František Krejčí se chce domluvit. Vytvořil už proto pracovní skupinu, ve které budou zástupci parku, města i podnikatelé ze Železnorudska. „První jednání bude začátkem září,“ ohlásil Krejčí.
Expremiér: Bikepark nevadí
Předseda Rady šumavského národního parku a předseda Klubu českých turistů Jan Stráský se na svazích šumavského Špičáku v dětství jako Plzeňák učil lyžovat. Také letní využití areálu, ve kterém jeho správci nově vybudovali sporný bikepark, se někdejšímu premiérovi poslední federální vlády zamlouvá.
„Nic nového se tam kvůli tomu neničí, v areálu je vybudovaná infrastruktura a v neposlední řadě se tím vyřeší i problém, že se bikeři nebudou honit někde jinde po lesích,“ říká Jan Stráský.
* Je dobře, že se zimní areály využívají i v létě?
Určitě. Takové aktivity podporuji obecně, protože si myslím, že moderní cestovní ruch vyžaduje, aby kapacity, které k němu byly vybudovány, byly využívány celoročně. Znám to dokonale z Lipna, kde je opačný problém než na Špičáku. Je tam velké jezero, na něm tisíce lidí v létě, ale v zimě tam není co dělat, a tudíž tam lidé nejezdí.
* Co si myslíte o bikeparku? Poškodila tahle stavba nějak přírodu?
Pokud jsem dobře informován, tak takových bikových drah se staví po celé Evropě pod sjezdovkami celá řada. Je to asi nejvhodnější spojení letní a zimní aktivity. Na Špičáku jsem se byl podívat a prošel jsem celou dráhu. Je to stavba, která byla udělána citlivě a stejně se odvíjí na území, které z hlediska přírody bylo zasaženo, a která je tedy udělaná velmi hospodárně.
* Co si tedy myslíte o stanovisku správy chráněné krajinné oblasti, která nařídila areál zrušit?
O tom si nemohu myslet nic jiného, než že to stanovisko nevzniklo dialogem, ale jednostranným rozhodnutím a že je třeba ho znovu položit na stůl a diskutovat o něm. I ředitel národního parku veřejně sdělil, že vytvořil komisi a že znovu posoudí všechny okolnosti této stavby. Nejde přitom jen o bikepark. Sporů na Železnorudsku je celá řada.
* Co je třeba dělat, aby se spory vyřešily ke spokojenosti obou stran?
Především se musí jednat. Za druhé se musí přijmout myšlenka, že ochrana přírody má za úkol chránit přírodu. Ale to znamená, že mně, tedy tomu, kdo má zájem na rozvoji, musí poradit nejvhodnější místo, kde to mám udělat. A ne mi jen říkat, že to dělat nemám.
* Správa chráněného území tak dnes nejedná?
Ne. Názorný příklad je změna územního plánu Železné Rudy, kde park při prvním vyjádření k více než třiceti položkám rovnou řekl, že o nich vůbec nebude jednat. Že to odporuje tomu a tomu. Tak si to tedy nepředstavuji, a pokud to tak půjde dál, nikdy na Šumavě nebude klid.
„Chránit přírodu, to neznamená jen říkat, co se kde dělat nesmí. Měli by zároveň doporučit, kde by se to dělat mohlo.“
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Pane Stráský, - 17. 8. 2007 - cyvoNo, trochu ho podezřívám, že by chtěl, nebo aspoň někteří jeho kamarádi zahradníci :), třeba nové sjezdovky, na Smrčině, apod. To je ale daleko za hranicí možného. Každopádně pokusy vymístit bikepark spíš nahrávaj podobným populistům jako je Stráský a Zahradník... proti rozumné a pořádné ochraně šumavské přírody. |
