Právo: Horní Jiřetín zvažuje geotermální vytápění
30.4.2008 | HORNÍ JIŘETÍN | Právo | Šárka Tonarová |
Teplo z nitra Země by chtěl pro vytápění domácností používat Horní Jiřetín na Mostecku. Nevýhodou systému jsou však značné prvotní náklady. Projekt má podporu ministerstva životního prostředí.
Na využití geotermální energie z hloubky 2,5 až 3 kilometry pod zemským povrchem dokonce nechal zpracovat dokumentaci k územnímu řízení. Zda však projekt nezůstane jen na papíře, rozhodnou až občané města.
„Během května uděláme průzkum, zda by lidé měli o takový druh vytápění zájem,“ řekl Právu místostarosta Vladimír Buřt.
Vytápění horkou vodou z nitra Země je jedním z obnovitelných zdrojů energie. Princip je jednoduchý: geotermální teplo ohřívá vodu pro radiátory. Protože se na povrch dostává vlastní silou, není systém náročný na provozní náklady. Nejznámějším příkladem, kde využívají podzemní teplo, je Island. Většina domů na ostrově využívá obrovské množství geotermální energie v relativně malé hloubce.
Nevýhodou systému jsou však značné prvotní náklady. Studie odhadla vybudování systému pro Horní Jiřetín s 2100 obyvateli na 300 miliónů korun. A právě náklady jsou nejčastějším argumentem odpůrců geotermálního vytápění. V obci za hranicí ekologických limitů těžby je ekologické vytápění důležitou otázkou. Kvůli těsné blízkosti dolů není v obci zaveden plyn. Veřejné budovy jsou vytápěné uhelnými kotli, lidé používají elektřinu a kotle na tuhá paliva. Město by podle Buřta po přechodu na geotermální vytápění přestalo být závislé na hnědém uhlí a nepřímo i na společnosti Mostecká uhelná (MUS).
Firma usiluje o prolomení limitů těžby hnědého uhlí schválených vládou v roce 1991, což by znamenalo likvidaci Horního Jiřetína i Černic. „Necháme propočítat náklady při geotermálním vytápění na vzorových příkladech rodinných či bytových domů. Během května tyto informace rozneseme do schránek. Projeví-li zájem méně než 60 procent obyvatel, zůstaneme u skromnější varianty. Pomocí tepla z nitra země bychom vytápěli jen veřejné budovy,“ upřesnil Buřt.
Projekt počítá se dvěma vrty do hloubky 2,5 až tři kilometry. „Spolu s rozvody tepla jsou nejdražší položkou. Jedním vrtem by do země proudila studená voda, která by se v zemi ohřála na 130 stupňů Celsia, a druhým vrtem by proudila nahoru, kde by se ve výměníku ochladila na 80 až 90 stupňů,“ doplnil.
Projekt má podle něj podporu ministerstva životního prostředí. „Pokud se podaří získat územní rozhodnutí na stavbu, požádáme na konci letošního roku o dotaci z programu ministerstva,“ dodal Buřt.
Geotermální teplo se využívá po celém světě, zejména ve Střední a Jižní Americe, v Japonsku, Itálii a na Novém Zélandu. U nás se teplem ze Země chystají ohřívat vodu v radiátorech například Litoměřice.
reklama
„Během května uděláme průzkum, zda by lidé měli o takový druh vytápění zájem,“ řekl Právu místostarosta Vladimír Buřt.
Vytápění horkou vodou z nitra Země je jedním z obnovitelných zdrojů energie. Princip je jednoduchý: geotermální teplo ohřívá vodu pro radiátory. Protože se na povrch dostává vlastní silou, není systém náročný na provozní náklady. Nejznámějším příkladem, kde využívají podzemní teplo, je Island. Většina domů na ostrově využívá obrovské množství geotermální energie v relativně malé hloubce.
Nevýhodou systému jsou však značné prvotní náklady. Studie odhadla vybudování systému pro Horní Jiřetín s 2100 obyvateli na 300 miliónů korun. A právě náklady jsou nejčastějším argumentem odpůrců geotermálního vytápění. V obci za hranicí ekologických limitů těžby je ekologické vytápění důležitou otázkou. Kvůli těsné blízkosti dolů není v obci zaveden plyn. Veřejné budovy jsou vytápěné uhelnými kotli, lidé používají elektřinu a kotle na tuhá paliva. Město by podle Buřta po přechodu na geotermální vytápění přestalo být závislé na hnědém uhlí a nepřímo i na společnosti Mostecká uhelná (MUS).
Firma usiluje o prolomení limitů těžby hnědého uhlí schválených vládou v roce 1991, což by znamenalo likvidaci Horního Jiřetína i Černic. „Necháme propočítat náklady při geotermálním vytápění na vzorových příkladech rodinných či bytových domů. Během května tyto informace rozneseme do schránek. Projeví-li zájem méně než 60 procent obyvatel, zůstaneme u skromnější varianty. Pomocí tepla z nitra země bychom vytápěli jen veřejné budovy,“ upřesnil Buřt.
Projekt počítá se dvěma vrty do hloubky 2,5 až tři kilometry. „Spolu s rozvody tepla jsou nejdražší položkou. Jedním vrtem by do země proudila studená voda, která by se v zemi ohřála na 130 stupňů Celsia, a druhým vrtem by proudila nahoru, kde by se ve výměníku ochladila na 80 až 90 stupňů,“ doplnil.
Projekt má podle něj podporu ministerstva životního prostředí. „Pokud se podaří získat územní rozhodnutí na stavbu, požádáme na konci letošního roku o dotaci z programu ministerstva,“ dodal Buřt.
Geotermální teplo se využívá po celém světě, zejména ve Střední a Jižní Americe, v Japonsku, Itálii a na Novém Zélandu. U nás se teplem ze Země chystají ohřívat vodu v radiátorech například Litoměřice.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
