MF Dnes: Horská ekofarma láká na vlastní sýr
7.8.2007 | RYŽOVNA | MF Dnes | Radek Duchoň |
Farma v Ryžovně má přilákat do pozapomenutého koutu Krušných hor turisty. Lze ji najít nedaleko cyklostezek i zimních běžeckých tras. Nabízí příjemné občerstvení i možnost ubytování. Sýry tu vyrábí vskutku chutné.
Arnika, Urda, Šlikův a pivní sýr. To jsou názvy ovčích sýrů, které z kvalitního biomléka vyrábí lidé v nově postavené salaši s kolibou v Ryžovně v Krušných horách. Návštěvníci hor si tak kromě řady zážitků a osvědčených suvenýrů mohou z Karlovarského kraje odvést i výborný místní sýr. Kromě sýra v salaši samozřejmě nechybějí vybrané speciality.
„Lidé u nás mohou ochutnat speciality z ovčího biomléka, a to v době, kdy se dojí ovce. To je od května do srpna či září,“ vysvětlila žena, která má v salaši výrobu sýrů na starosti.
Salaš s kolibou, která vznikla přestavbou starých stájí, stojí na křižovatce turistických, lyžařských, cyklistických a naučných tras a stezek mezi Božím Darem a Horní Blatnou.
Ovčí pivní sýr a žinčice
Arnika je polotvrdý plnotučný lisovaný sýr, který zraje dva až šest měsíců. Je vhodný pro přímou konzumaci a kilogram stojí 350 korun. Ovčí sýr Urda je syrovátkový sýr typu italské Ricotty. Je nízkotučný s vysokým obsahem minerálních látek, vitaminů a kvalitních bílkovin. Je nasládlé chuti a využívá se v kuchyni k přípravě palačinek nebo do buchet. Jde o charakteristický výrobek na Ukrajině a na východním Slovensku. Kilogram přijde na 320 korun. „Ovčí pivní sýr je výrazné chuti a vůně. Zraje tři měsíce a je vhodné tento sýr zapíjet pivem,“ pokračovala žena.
Tři decilitry osvěžující žinčice mohou lidé ochutnat za 15 korun. Jde o kvašený syrovátkový nápoj s nízkým obsahem tuku a vysokým obsahem lehce stravitelných bílkovin. Používá se při zažívacích problémech a k udržení biologické rovnováhy. Jde o charakteristický výrobek na Slovensku. „Dojí se slovenské plemeno ovcí a mléko nám vozí přímo na Ryžovnu. Mléko zpracujeme, jde třeba o pasterizaci, míchání a podobně. Přidáváme různé kultury a syřidla. Postup výroby sýrů je u každého jiný. Vyrábíme třeba i Šlikův nebo Balkánský sýr. Sýry zrají i šest měsíců, takže se na ně lidé mohou těšit i v zimě. Až přestaneme v září používat ovčí mléko, přejdeme na kravské. Lidem bych kromě jiného doporučila o sýrový talíř s různými sýry za sto korun,“ dodala žena.
Z jídel kuchaři doporučují třeba vareniky s brynzou, slovenské halušky s brynzou nebo s kyselím zelím či bačovu pochoutku. Ceny kolem padesáti a šedesáti korun lidé vítají. „Při výletě na kolech je podobné zařízení v Krušných horách přímo ideální,“ pochvaluje si Anna Janovicová z Ostrova.
Zapomenuté místo ožívá
Boží Dar plánuje do pohraničí vrátit život a rozvíjet agroturistiku. „Proto jsme nechali salaš i za peníze Unie postavit. Je nedaleko běžeckých a cyklistických tras, takže lidé mají při cestě těmito končinami jedinečnou možnost se občerstvit,“ řekl starosta Božího Daru Jan Horník.
Ryžovna nabídne i sportovní vyžití. „Nové sjezdové tratě pro začátečníky, sáňkařský svah, moderní ubytovací prostory budou moci užívat především rodiny s malými dětmi,“ pokračoval.
V Ryžovně stálo kdysi sedmdesát domů, kostel, pivovar, škola a mimo jiné i pekárna. Nyní zde stojí devět domů. K Ryžovně se váže mnoho zajímavých příběhů. Jeden z nich je z doby dávno minulé, když sem chodily děti z okolních osad do školy. „Do Ryžovny chodily děti do školy třeba z nedalekého Zlatého Kopce každý den a fungovalo to tak samozřejmě i v zimě. Cestou zpět, aby nešly s prázdnou, nosily v ruksacích chleba ze zdejší pekárny a potraviny,“ dodal starosta Horník.
Ryžovna je poprvé připomínána ve 30. letech 16. století. V roce 1546 byla ves po tzv. Šmalkaldské válce připojena k české koruně.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj
reklama
„Lidé u nás mohou ochutnat speciality z ovčího biomléka, a to v době, kdy se dojí ovce. To je od května do srpna či září,“ vysvětlila žena, která má v salaši výrobu sýrů na starosti.
Salaš s kolibou, která vznikla přestavbou starých stájí, stojí na křižovatce turistických, lyžařských, cyklistických a naučných tras a stezek mezi Božím Darem a Horní Blatnou.
Ovčí pivní sýr a žinčice
Arnika je polotvrdý plnotučný lisovaný sýr, který zraje dva až šest měsíců. Je vhodný pro přímou konzumaci a kilogram stojí 350 korun. Ovčí sýr Urda je syrovátkový sýr typu italské Ricotty. Je nízkotučný s vysokým obsahem minerálních látek, vitaminů a kvalitních bílkovin. Je nasládlé chuti a využívá se v kuchyni k přípravě palačinek nebo do buchet. Jde o charakteristický výrobek na Ukrajině a na východním Slovensku. Kilogram přijde na 320 korun. „Ovčí pivní sýr je výrazné chuti a vůně. Zraje tři měsíce a je vhodné tento sýr zapíjet pivem,“ pokračovala žena.
Tři decilitry osvěžující žinčice mohou lidé ochutnat za 15 korun. Jde o kvašený syrovátkový nápoj s nízkým obsahem tuku a vysokým obsahem lehce stravitelných bílkovin. Používá se při zažívacích problémech a k udržení biologické rovnováhy. Jde o charakteristický výrobek na Slovensku. „Dojí se slovenské plemeno ovcí a mléko nám vozí přímo na Ryžovnu. Mléko zpracujeme, jde třeba o pasterizaci, míchání a podobně. Přidáváme různé kultury a syřidla. Postup výroby sýrů je u každého jiný. Vyrábíme třeba i Šlikův nebo Balkánský sýr. Sýry zrají i šest měsíců, takže se na ně lidé mohou těšit i v zimě. Až přestaneme v září používat ovčí mléko, přejdeme na kravské. Lidem bych kromě jiného doporučila o sýrový talíř s různými sýry za sto korun,“ dodala žena.
Z jídel kuchaři doporučují třeba vareniky s brynzou, slovenské halušky s brynzou nebo s kyselím zelím či bačovu pochoutku. Ceny kolem padesáti a šedesáti korun lidé vítají. „Při výletě na kolech je podobné zařízení v Krušných horách přímo ideální,“ pochvaluje si Anna Janovicová z Ostrova.
Zapomenuté místo ožívá
Boží Dar plánuje do pohraničí vrátit život a rozvíjet agroturistiku. „Proto jsme nechali salaš i za peníze Unie postavit. Je nedaleko běžeckých a cyklistických tras, takže lidé mají při cestě těmito končinami jedinečnou možnost se občerstvit,“ řekl starosta Božího Daru Jan Horník.
Ryžovna nabídne i sportovní vyžití. „Nové sjezdové tratě pro začátečníky, sáňkařský svah, moderní ubytovací prostory budou moci užívat především rodiny s malými dětmi,“ pokračoval.
V Ryžovně stálo kdysi sedmdesát domů, kostel, pivovar, škola a mimo jiné i pekárna. Nyní zde stojí devět domů. K Ryžovně se váže mnoho zajímavých příběhů. Jeden z nich je z doby dávno minulé, když sem chodily děti z okolních osad do školy. „Do Ryžovny chodily děti do školy třeba z nedalekého Zlatého Kopce každý den a fungovalo to tak samozřejmě i v zimě. Cestou zpět, aby nešly s prázdnou, nosily v ruksacích chleba ze zdejší pekárny a potraviny,“ dodal starosta Horník.
Ryžovna je poprvé připomínána ve 30. letech 16. století. V roce 1546 byla ves po tzv. Šmalkaldské válce připojena k české koruně.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
