MF Dnes: Hostýnské lesy: obrat k lepšímu
26.7.2004 | KROMĚŘÍŽ | MF Dnes | (tn) |
Lesáci se přesvědčili, že smrkové monokultury obtížněji odolávají rozmarům přírody. Skladba lesů v Hostýnských vrších se proto postupně začíná měnit.
Na Kroměřížsku jsou odedávna vyhledávány dvě hlavní rekreační oblasti: Hostýnské vrchy a Chřiby. Zatímco Chřibská pahorkatina skýtá malebný a pestrý pohled na smíšené lesy, v Hostýnských vrších je to horší. Převládají tam smrkové monokultury, což je nejen fádní pro oko, ale i nepřirozené a nezdravé pro přírodu. V posledních letech se však situace přece jen mění k lepšímu. Obrat nastal, bude však trvat zřejmě století, než se podaří docílit rovnoměrné struktury.
Kdysi bývaly lesy v Chřibech a Hostýnských vrších svou smíšenou skladbou podobné. Od čtyřicátých let minulého století však začínají převládat v podhostýnské oblasti smrky. Souvisí to s rozvojem dřevozpracujícího průmyslu. Na smrkové monokultury bylo pod Hostýnem zaděláno dokonce mnohem dřív - už za Rakouska-Uherska. Smrk je totiž velmi "praktická" dřevina. Rychle roste a zájem o něj byl tehdy a je i nyní. Tato praktičnost má však stinnou stránku. Smrkové monokultury nejsou kvůli svému kořenovému systému odolné proti vichřicím, jsou náchylné k polomům i kůrovcovým kalamitám a špatně udržují v půdě vodu. V tom je naopak díky svému kulovitému kořenu "přeborníkem" jedle, jeden z původních hostýnských druhů. Jedle však v posledních desetiletích prakticky vymizela, aniž kdo ví, proč. "Je to tak trochu záhada," připouští správce Lesů České republiky v Bystřici pod Hostýnem Jiří Vašík, který však tvrdí, že lesníci jedle do lesů nyní vysazují znovu.
A nejen jedle, ale hlavně listnáče, zejména buky. Také javory a další listnaté stromy, v některých oblastech dokonce ovocné, jako hrušně, jabloně a třešně. Jednak jako přilepšení zvěři, ale i pro zachování genofondu. "Smrk sice v Hostýnských vrších zůstane, ale skladba lesa se postupně zcela změní," slibuje správce.
Podle Pavly Zlámalové, která má na radnici v Bystřici pod Hostýnem na starosti životní prostředí, to nejsou plané sliby. "Je to pravda. Změny už jsou patrné, s Lesy České republiky spolupracujeme. Stanovujeme podmínky, které jsou akceptovány. Smrk sice zůstane, ale jen jako doplňková dřevina," tvrdí Pavla Zlámalová.
Až donedávna dohlížel na tuto problematiku Okresní úřad v Kroměříži. Zprvu to bylo obtížné, lesáci se smrku nechtěli vzdát. "Ale později se situace zlepšila, listnáčů začalo přibývat, skladba lesů se skutečně mění. Problém je jen v tom, že listnaté stromy rostou hodně pomalu, takže obnova bude trvat nejméně století," míní kroměřížská ekoložka Božena Ševčíková.
reklama
Kdysi bývaly lesy v Chřibech a Hostýnských vrších svou smíšenou skladbou podobné. Od čtyřicátých let minulého století však začínají převládat v podhostýnské oblasti smrky. Souvisí to s rozvojem dřevozpracujícího průmyslu. Na smrkové monokultury bylo pod Hostýnem zaděláno dokonce mnohem dřív - už za Rakouska-Uherska. Smrk je totiž velmi "praktická" dřevina. Rychle roste a zájem o něj byl tehdy a je i nyní. Tato praktičnost má však stinnou stránku. Smrkové monokultury nejsou kvůli svému kořenovému systému odolné proti vichřicím, jsou náchylné k polomům i kůrovcovým kalamitám a špatně udržují v půdě vodu. V tom je naopak díky svému kulovitému kořenu "přeborníkem" jedle, jeden z původních hostýnských druhů. Jedle však v posledních desetiletích prakticky vymizela, aniž kdo ví, proč. "Je to tak trochu záhada," připouští správce Lesů České republiky v Bystřici pod Hostýnem Jiří Vašík, který však tvrdí, že lesníci jedle do lesů nyní vysazují znovu.
A nejen jedle, ale hlavně listnáče, zejména buky. Také javory a další listnaté stromy, v některých oblastech dokonce ovocné, jako hrušně, jabloně a třešně. Jednak jako přilepšení zvěři, ale i pro zachování genofondu. "Smrk sice v Hostýnských vrších zůstane, ale skladba lesa se postupně zcela změní," slibuje správce.
Podle Pavly Zlámalové, která má na radnici v Bystřici pod Hostýnem na starosti životní prostředí, to nejsou plané sliby. "Je to pravda. Změny už jsou patrné, s Lesy České republiky spolupracujeme. Stanovujeme podmínky, které jsou akceptovány. Smrk sice zůstane, ale jen jako doplňková dřevina," tvrdí Pavla Zlámalová.
Až donedávna dohlížel na tuto problematiku Okresní úřad v Kroměříži. Zprvu to bylo obtížné, lesáci se smrku nechtěli vzdát. "Ale později se situace zlepšila, listnáčů začalo přibývat, skladba lesů se skutečně mění. Problém je jen v tom, že listnaté stromy rostou hodně pomalu, takže obnova bude trvat nejméně století," míní kroměřížská ekoložka Božena Ševčíková.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
