Právo: Hrozí pokuta od EU za vytyčené chráněné oblasti
7.12.2004 | PRAHA | Právo | Vladislav Podracký |
Pokuta od Evropské komise hrozí České republice kvůli vytyčování území se zvláštním režimem ochrany přírody v rámci programu Natura 2000. Většina navržených území v pohraničních oblastech u saské hranice totiž vůbec nenavazuje na stejné oblasti na německé straně.
Návaznost je přitom jednou ze základních podmínek implementace programu Natura 2000. "To, že je jejich členění jiné na české a jiné na saské straně, s sebou může skutečně přinést velmi vážné problémy," přiznal během pracovního semináře v saském Erlbachu Petr Roth, ředitel odboru mezinárodní ochrany biodiverzity Ministerstva životního prostředí ČR. "A je pravda, že se to téměř rovná předplacení obsílky před Evropskou komisi."
Za všechno může historie
V čem je hlavní problém? Podle odborníků v tom, že obě oblasti prošly rozdílným historickým vývojem. Zatímco na saské straně se zachovala historická kontinuita osídlení, na české byla většina obcí vysídlena a až do roku 1961 byl dokonce zakázán přístup k hranicím s tehdejší NDR. A to se bude muset nyní český stát pokusit vysvětlit bruselským úředníkům.
"V důsledku toho se totiž na německé straně vyskytují menší biotopy v roztroušenější podobě, zatímco na české jde o menší množství, ale naopak větších ploch," říká Oldřich Bušek, který má na starosti tipování území pro Naturu 2000 v Karlovarském kraji.
Radnicím se nelíbí postup
V pohraničních regionech se Saskem je na české straně v rámci Natury 2000 navržena více než stovka území se zvláštním zřetelem na ochranu přírody. Z toho čtyři desítky na Karlovarsku, zbytek pak v Ústeckém kraji. Většina z nich je totožná se stávajícími chráněnými oblastmi. Státních hranic se pak dotýká jen zlomek z celkového počtu.
I toto relativně nízké číslo je však zdrojem dalších problémů. Proti návrhu území, který zveřejnilo ministerstvo životního prostředí v polovině minulého měsíce, se totiž bouří část samosprávy v pohraničí.
"Postavili nás, jako samosprávu, před hotovou věc. Nikdo nám nic neoznámil, nikdo se nás na nic neptal," říká starosta Přebuzi na Sokolovsku Antonín Čouka (nez.). Právě jeho obec leží v navržené oblasti Krušnohorské plató, která patří k největším podél státní hranice. Přebuz se stejně jako sousední Bublava obává, že zřízení přírodní památky Krušnohorské plató omezí rozvojové možnosti obce. To však navrhovatelé oblastí v rámci Natury 2000 odmítají.
Problémy mají i Němci
"V současné době bude seznam jednotlivých území předložen Bruselu, a pokud bude přijat, máme šest let na to, abychom tyto oblasti vyhlásili. Součástí samozřejmě bude projednání s obcemi v rámci správního řízení," říká Vladimír Melichar, regionální koordinátor mapování přírodních stanovišť v Karlovarském kraji.
Bez problémů ale není ani situace v Sasku. Konfliktní z hlediska projednávání s obcemi je zde více než třetina navržených území. "Důvod je stejný jako v Česku. Většinou se zde objevují různé zájmy. Ať lesníků, kteří mají obavu z komplikací pro vyžívání porostů, tak zemědělců, kteří mají strach, že nebudou moci na své půdě hospodařit," vysvětluje Helmut Naderer, ředitel odboru ochrany přírody, půdy a geologie Státního úřadu ochrany přírody v Plavně.
"Pokud ale k nějakému omezení dojde, existují různé dotační tituly, které budou například pro vlastníky zemědělských nebo lesních pozemků výrazně výhodnější než stávající formy hospodaření," poukazuje na možné kompenzace Naderer.
Podle Helmuta Ballmanna, ředitele referátu rozvoje péče o krajinu saského ministerstva pro životní prostředí a zemědělství, tak nyní i úřady na německé straně stojí před stejným zásadním problémem jako Češi. "Musíme vysvětlit veřejnosti, co to vlastně Natura 2000 je, a že jde o pozitivní krok."
Boží Dar je jednou z obcí, kterých se přímo dotýká nově navržená přírodní památka programu Natura 2000 Krušnohorské plató.
reklama
Za všechno může historie
V čem je hlavní problém? Podle odborníků v tom, že obě oblasti prošly rozdílným historickým vývojem. Zatímco na saské straně se zachovala historická kontinuita osídlení, na české byla většina obcí vysídlena a až do roku 1961 byl dokonce zakázán přístup k hranicím s tehdejší NDR. A to se bude muset nyní český stát pokusit vysvětlit bruselským úředníkům.
"V důsledku toho se totiž na německé straně vyskytují menší biotopy v roztroušenější podobě, zatímco na české jde o menší množství, ale naopak větších ploch," říká Oldřich Bušek, který má na starosti tipování území pro Naturu 2000 v Karlovarském kraji.
Radnicím se nelíbí postup
V pohraničních regionech se Saskem je na české straně v rámci Natury 2000 navržena více než stovka území se zvláštním zřetelem na ochranu přírody. Z toho čtyři desítky na Karlovarsku, zbytek pak v Ústeckém kraji. Většina z nich je totožná se stávajícími chráněnými oblastmi. Státních hranic se pak dotýká jen zlomek z celkového počtu.
I toto relativně nízké číslo je však zdrojem dalších problémů. Proti návrhu území, který zveřejnilo ministerstvo životního prostředí v polovině minulého měsíce, se totiž bouří část samosprávy v pohraničí.
"Postavili nás, jako samosprávu, před hotovou věc. Nikdo nám nic neoznámil, nikdo se nás na nic neptal," říká starosta Přebuzi na Sokolovsku Antonín Čouka (nez.). Právě jeho obec leží v navržené oblasti Krušnohorské plató, která patří k největším podél státní hranice. Přebuz se stejně jako sousední Bublava obává, že zřízení přírodní památky Krušnohorské plató omezí rozvojové možnosti obce. To však navrhovatelé oblastí v rámci Natury 2000 odmítají.
Problémy mají i Němci
"V současné době bude seznam jednotlivých území předložen Bruselu, a pokud bude přijat, máme šest let na to, abychom tyto oblasti vyhlásili. Součástí samozřejmě bude projednání s obcemi v rámci správního řízení," říká Vladimír Melichar, regionální koordinátor mapování přírodních stanovišť v Karlovarském kraji.
Bez problémů ale není ani situace v Sasku. Konfliktní z hlediska projednávání s obcemi je zde více než třetina navržených území. "Důvod je stejný jako v Česku. Většinou se zde objevují různé zájmy. Ať lesníků, kteří mají obavu z komplikací pro vyžívání porostů, tak zemědělců, kteří mají strach, že nebudou moci na své půdě hospodařit," vysvětluje Helmut Naderer, ředitel odboru ochrany přírody, půdy a geologie Státního úřadu ochrany přírody v Plavně.
"Pokud ale k nějakému omezení dojde, existují různé dotační tituly, které budou například pro vlastníky zemědělských nebo lesních pozemků výrazně výhodnější než stávající formy hospodaření," poukazuje na možné kompenzace Naderer.
Podle Helmuta Ballmanna, ředitele referátu rozvoje péče o krajinu saského ministerstva pro životní prostředí a zemědělství, tak nyní i úřady na německé straně stojí před stejným zásadním problémem jako Češi. "Musíme vysvětlit veřejnosti, co to vlastně Natura 2000 je, a že jde o pozitivní krok."
Boží Dar je jednou z obcí, kterých se přímo dotýká nově navržená přírodní památka programu Natura 2000 Krušnohorské plató.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
