MF Dnes: Hrozí Zemi zkáza? Rozhodně ne hned

Zpráva mezinárodního krizového týmu varuje: Lidstvu hrozí katastrofa. Čeští odborníci jsou v hodnocení globálního oteplování opatrnější. Působí to jako velmi závažná zpráva. Informace, které včera zveřejnil mezinárodní krizový štáb odborníků a politiků, mluví jasnou a nekompromisní řečí: stačí pouhých deset let k tomu, aby globální oteplování nenávratně poškodilo podmínky života na Zemi. „Naše planeta je v ohrožení. Vinou klimatických změn tiká ekologická časovaná bomba. Pokud máme zvítězit, musíme začít neodkladně jednat,“ varuje v obsáhlé zprávě, kterou včera MF DNES získala, šéf odborného týmu a britský poslanec Stephen Bayers. V jeho týmu se sešli vědci i politikové. „Vědci upozorňují na podobné problémy už dlouho, ale tak závažná zpráva tady ještě nikdy nebyla. Musíme ji brát vážně, i když já nejsem příznivec katastrofických scénářů,“ podotýká zachmuřeně český expert na životní prostředí Bedřich Moldan. Zachovejme chladnou hlavu Co si se zprávou, která se jmenuje „Čelme výzvě klimatických změn“, tedy počít? Uvěřit jí? Když se zeptáte českých odborníků, uslyšíte spíše opatrná slova. V nich nejčastěji zaznívá následující: nebojte se, situace je vážná, ale rozhodně ne kritická. „Přistupujme k tomu s chladnou hlavou a opatrností. Za deset let změny nenastanou,“ radí a zároveň prorokuje Tomáš Chmelík, který na ministerstvu životního prostředí šéfuje oddělení změn klimatologie. A o určitém klidu mluví i další. „Deset let je na můj vkus příliš krátká doba, aby se klima výrazně změnilo. Podle mých znalostí a předpokladů to není možné,“ tvrdí náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz. Jaroslava Kalvodová z katedry meteorologie a ochrany životního prostředí Univerzity Karlovy si zprávu mezinárodního týmu pročetla a poté vzkázala: „Žádný nový vědecký poznatek tam není.“ Je tedy možné zůstat úplně v klidu a varování, které přišlo ze světa, zcela ignorovat? Odpověď je jednoduchá a zní ne. Může za to člověk? Odborníci, které včera MF DNES oslovila, minimálně souhlasí s tím, že globální oteplování může Zemi ohrožovat a přivést lidstvo do dnes netušených konců. Rozdílné názory však už padají na téma, kde všude jsou příčiny tohoto jevu, do jaké míry za něj může člověk a co je nezbytné pro zlepšení dělat. Náměstek Tolasz patří spíše k optimistům. „Ano, nacházíme se v době globálního oteplování, ale z hlediska historie zeměkoule to není poprvé. Před 150 tisíci lety bylo oteplení ještě vyšší a auta ani lidé na ně neměli žádný vliv. Přesto se i tehdy příroda vzpamatovala,“ prohlašuje. Bedřich Moldan to vidí opačně. „Že se člověk na těchto změnách podepisuje, je nepochybné, diskuse o tom by už měly konečně přestat. Je nezbytné začít mluvit o tom, co s tím dělat,“ tvrdí Moldan. Jak moc omezit produkci oxidu uhličitého či spotřebu energie? Vydat se cestou obnovitelných zdrojů, například větrných elektráren? Sázet na vodík či bionaftu? Otázek je spousta a z pohledu běžného člověka se zdá, že maximum, co může pro životní prostředí v budoucnosti dělat, je zajímat se o ně. „Jestli my tady něco dělat budeme, nebo ne, tak to samozřejmě se světovým klimatem a globálním oteplováním nic neudělá. Menší změny by se nás navíc ani moc nedotkly vzhledem k tomu, v jakém klimatickém pásmu žijeme,“ potvrzuje Tomáš Chmelík. Jenže hned dodává: „Ale každý z nás by měl přemýšlet, kolik spotřebovává energie, kolik odpadu, jak se chová k přírodě...“ Nejvzrušeněji na varování mezinárodního týmu nakonec reagovaly nevládní ekologické organizace. „Urgujeme vládu, aby zveřejněnou zprávu vzala vážně,“ prohlásilo Hnutí Duha. *** Co vědci přičítají globálnímu oteplování * počasí podléhá dramatičtějším výkyvům * jaro přichází dřív a je teplejší * mizí led z ledovců v severských polárních oblastech i v Alpách * zmenšuje se nejvyšší hora Mount Everest (táním ubývá špička) * květiny a zvířata se stěhují z teplých pásem i tam, kde by dřív nepřečkaly zimu * zvyšuje se eroze - například v Dolomitech vrcholek hory Tour Tréphor zmizel během jediné noci * zvyšuje se hladina oceánů (za 100 let o 20 centimetrů) * mizí korálové útesy, protože kvůli znečištění a zvyšování hladiny moří přicházejí o své přirozené prostředí * ubývá pitné vody - v zimě je méně sněhu a letní deště nemohou zdroje dostatečně nasytit Jevy, jejichž původ není zcela jistý Zvětšují se pouště Zatím nepotvrzený názor. Jev totiž může souviset i se směrem proudění větru, což by znamenalo, že se jen posouvají. Golfský proud mění směr Zatím jde pouze o předpoklad některých vědců. Pokud by se potvrdil, Česku by to přineslo sibiřské mrazy.

---

reklama

---