MF Dnes: Hrušovským vadí smetiště
28.7.2008 | OSTRAVA | MF Dnes | Ivana Lesková |
Obyvatelům finských domků, které lemují konec ulice Na Liščině v Ostravě-Hrušově, znepříjemňuje život velké smetiště v přilehlém lesním porostu.
„Lidé z celého okolí sem vozí kdeco, někdy i uhynulá zvířata. Je tu zápach, drží se tu mouchy...“ líčí žena, která nechce zveřejnit jméno. „Já bych tu pak nevydržela se sousedy, kteří sem taky vozí odpad,“ vysvětluje. Na problém však v minulých dnech upozornila radnici městského obvodu Slezská Ostrava.
Tajemník slezkoostravské radnice Gustav Kuchař se jel na místo okamžitě podívat. A překvapily ho obří rozměry nepovolené skládky.
„Odstranění tak velké černé skládky a rekultivace území, pravděpodobně zavezení zeminou či jílem, si vyžádá značné investice, odhadem ve výši několika set tisíc korun,“ míní tajemník Kuchař a netají, že na to radnice momentálně nemá.
Obvod by se ale do likvidace černé skládky zřejmě nemohl pustit hned, ani kdyby peníze měl. „Zjistili jsme, že pozemek, na kterém vznikla nepovolená skládka, patří městu, ale není svěřený do správy našeho obvodu. V pondělí proto odešleme písemnou žádost o likvidaci skládky magistrátu města,“ říká mluvčí Slezské Ostravy Marie Stypková.
Úředníky překvapilo i to, že lidé teprve nyní upozornili na smetiště, které zřejmě existuje už delší dobu.
To potvrzují i místní. „Tu skládku pamatuji už od raného dětství,“ říká šedesátiletý Jaroslav Rezek, který bydlí nejblíže smetiště.
Rezkovi skládka vadí natolik, že občas si najme buldozer a smetí, které se na travnatém prostranství za jeho plotem navrší téměř až k silnici, odhrne do rokliny v lesním porostu.
Trávník na městském pozemku navíc za své peníze také poseče. „Kdyby mi město alespoň přispělo na benzin do sekačky. Všechno tu seču, abychom žili alespoň trochu jako lidi. Smetí odhrnuji tak třikrát do roka, což mě vždycky stojí nejméně pětistovku,“ posteskl si.
O peníze či likvidaci skládky ale dosud město nikdy nežádal.
„Stejně to nepomůže,“ mává Jaroslav Rezek nevěřícně rukou. Žádal totiž úřady, aby podél silnice namontovaly v úseku několika desítek metrů svodidla, a zatím neuspěl.
„Svodidla by zabránila lidem, aby na městský pozemek zajížděli autem či kolečky a sypali odpad na černou skládku. Ale navíc by zabránila i dopravním nehodám. Několikrát ročně mi auta demolují plot. Nedávno tu jeden řidič skončil s úplně novým autem v rákosí,“ líčí Rezek.
Podle něj i podle jeho sousedky přitom samotná likvidace skládky nic nevyřeší. „Jsou tu staří lidé, kteří nebudou vozit odpad nikam daleko. Zase ho odvezou do lesa tak, jak byli celý život zvyklí. Vyřeší to jedině svodidla, ale také celoroční umístění velkého kontejneru zapuštěného do země, aby tam mohli i starší lidé vysypat náklad z koleček,“ shodují se obyvatelé Hrušova. Proč se tedy najednou místní starousedlice rozhodla na skládku upozornit obvodní radnici?
Paradoxně ji k tomu vyprovokovalo nařízení města, které na doporučení hygieniků vyhlásilo povinnost celoplošné deratizace.
„Každý majitel domu si musí na podzim v době určené schváleným harmonogramem najmout a zaplatit odbornou firmu, která zajistí položení otrávených návnad a také likvidaci uhynulých hlodavců,“ potvrzuje mluvčí Ostravy Andrea Vojkovská. Lidem, kteří žijí vedle skládky, se ale zdá nesmyslné investovat do deratizace vlastních domků, když v jejich sousedství mají potkani ráj.
„Jaký má smysl investovat spousty peněz do deratizace domů, když se město nezaměří na likvidaci kolonií hlodavců v okolí. Já chovám psy i kočky, takže mému domku se potkani vyhýbají. Ale vidíme je běhat v okolí a občas ležet přejeté na silnici. Ve skládce mají jistě své nory a tunely,“ míní žena, která právě proto na skládku upozornila.
„Obvod má zájem o to, aby skládka zmizela,“ ujistila Stypková.
reklama
Tajemník slezkoostravské radnice Gustav Kuchař se jel na místo okamžitě podívat. A překvapily ho obří rozměry nepovolené skládky.
„Odstranění tak velké černé skládky a rekultivace území, pravděpodobně zavezení zeminou či jílem, si vyžádá značné investice, odhadem ve výši několika set tisíc korun,“ míní tajemník Kuchař a netají, že na to radnice momentálně nemá.
Obvod by se ale do likvidace černé skládky zřejmě nemohl pustit hned, ani kdyby peníze měl. „Zjistili jsme, že pozemek, na kterém vznikla nepovolená skládka, patří městu, ale není svěřený do správy našeho obvodu. V pondělí proto odešleme písemnou žádost o likvidaci skládky magistrátu města,“ říká mluvčí Slezské Ostravy Marie Stypková.
Úředníky překvapilo i to, že lidé teprve nyní upozornili na smetiště, které zřejmě existuje už delší dobu.
To potvrzují i místní. „Tu skládku pamatuji už od raného dětství,“ říká šedesátiletý Jaroslav Rezek, který bydlí nejblíže smetiště.
Rezkovi skládka vadí natolik, že občas si najme buldozer a smetí, které se na travnatém prostranství za jeho plotem navrší téměř až k silnici, odhrne do rokliny v lesním porostu.
Trávník na městském pozemku navíc za své peníze také poseče. „Kdyby mi město alespoň přispělo na benzin do sekačky. Všechno tu seču, abychom žili alespoň trochu jako lidi. Smetí odhrnuji tak třikrát do roka, což mě vždycky stojí nejméně pětistovku,“ posteskl si.
O peníze či likvidaci skládky ale dosud město nikdy nežádal.
„Stejně to nepomůže,“ mává Jaroslav Rezek nevěřícně rukou. Žádal totiž úřady, aby podél silnice namontovaly v úseku několika desítek metrů svodidla, a zatím neuspěl.
„Svodidla by zabránila lidem, aby na městský pozemek zajížděli autem či kolečky a sypali odpad na černou skládku. Ale navíc by zabránila i dopravním nehodám. Několikrát ročně mi auta demolují plot. Nedávno tu jeden řidič skončil s úplně novým autem v rákosí,“ líčí Rezek.
Podle něj i podle jeho sousedky přitom samotná likvidace skládky nic nevyřeší. „Jsou tu staří lidé, kteří nebudou vozit odpad nikam daleko. Zase ho odvezou do lesa tak, jak byli celý život zvyklí. Vyřeší to jedině svodidla, ale také celoroční umístění velkého kontejneru zapuštěného do země, aby tam mohli i starší lidé vysypat náklad z koleček,“ shodují se obyvatelé Hrušova. Proč se tedy najednou místní starousedlice rozhodla na skládku upozornit obvodní radnici?
Paradoxně ji k tomu vyprovokovalo nařízení města, které na doporučení hygieniků vyhlásilo povinnost celoplošné deratizace.
„Každý majitel domu si musí na podzim v době určené schváleným harmonogramem najmout a zaplatit odbornou firmu, která zajistí položení otrávených návnad a také likvidaci uhynulých hlodavců,“ potvrzuje mluvčí Ostravy Andrea Vojkovská. Lidem, kteří žijí vedle skládky, se ale zdá nesmyslné investovat do deratizace vlastních domků, když v jejich sousedství mají potkani ráj.
„Jaký má smysl investovat spousty peněz do deratizace domů, když se město nezaměří na likvidaci kolonií hlodavců v okolí. Já chovám psy i kočky, takže mému domku se potkani vyhýbají. Ale vidíme je běhat v okolí a občas ležet přejeté na silnici. Ve skládce mají jistě své nory a tunely,“ míní žena, která právě proto na skládku upozornila.
„Obvod má zájem o to, aby skládka zmizela,“ ujistila Stypková.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
