Právo: Hygienik: zpomalovače jsou problém
25.11.2004 | PRAHA | Právo | Václav Pergl |
Zpomalovače hoření, které se používají ve spotřební elektronice, ale i v kobercích, v polyuretanových pěnách v nábytku a v dalších materiálech, jsou problémem celého světa. Právu to řekl ve středu Michael Vít, hlavní hygienik republiky.
"Celý svět se tím zabývá, protože si škodlivost začíná uvědomovat," řekl Vít.
Jak jsme včera uvedli, zpomalovače hoření ovlivňují hormonální systém člověka a laboratorní testy na zvířatech potvrdily, že zaviňují poruchy paměti, funkci jater a mají i vliv na potomstvo kontaminovaných.
Studie profesorky Jany Hajšlové z Vysoké školy chemickotechnologické tyto látky našla i v mateřském mléce.
"Neznám tuto studii, nechám si ji však zaslat a porovnám ji se sondovou studií, kterou jsme dělali v České republice loni. Účinek polychromovaných bifenylů řeší jak v Americe, tak v Evropské unii, protože jsou na mnoha místech kolem nás a dokonce i v rybách. Zatím máme pouze data z pokusů na zvířatech," informoval Vít.
Jsme na tom prý lépe než v USA
Potvrdil, že na zvířatech se ukázalo, že může vlivem těchto látek dojít u nich k endokrinním poruchám, tedy poruchám rovnováhy. "Je však obtížné říci, jestli jsou přenosné na člověka a jestli jsou rakovinotvorné. Jde o předběžné výsledky z několika studií," řekl Vít. Dodal, že výsledek české sondy v porovnání se sondou v USA byl mnohem příznivější. Podle něj nelze ani říci, jaká je míra rizika pro člověka nebo pro kojence, protože poznatků je zatím málo.
Stejného názoru je i gynekolog a porodník doktor Tomáš Fait z gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí. Přesto varuje: "Uvedená látka je toxická. Rozhodně by v mateřském mléce být neměla. Nedokážu však přesně a okamžitě říci, jaký vliv by mohla mít na kojence. Ale opakuji, jde o toxickou látku."
Vít Právu sdělil, že problematika zpomalovačů hoření se už v Evropské unii intenzívně zpracovává od loňska a měla by být hotova na konci letošního roku.
Úkolem bylo pověřeno Holandsko ve spolupráci se Švédskem, Dánskem a Německem. Mimo jiné mají zhodnotit rizika. Na jedné straně se tyto látky přidávají do materiálů a chrání se tak obyvatelé před požáry a uhořením, na druhé tato chemické látka má i vedlejší účinky. "Proto se musí zhodnotit, co je větší riziko. Očekávám, že v příštím roce k tomu dojde, a pak se zřejmě přijme společná norma pro všechny země Evropské unie," uzavřel Vít.
reklama
Jak jsme včera uvedli, zpomalovače hoření ovlivňují hormonální systém člověka a laboratorní testy na zvířatech potvrdily, že zaviňují poruchy paměti, funkci jater a mají i vliv na potomstvo kontaminovaných.
Studie profesorky Jany Hajšlové z Vysoké školy chemickotechnologické tyto látky našla i v mateřském mléce.
"Neznám tuto studii, nechám si ji však zaslat a porovnám ji se sondovou studií, kterou jsme dělali v České republice loni. Účinek polychromovaných bifenylů řeší jak v Americe, tak v Evropské unii, protože jsou na mnoha místech kolem nás a dokonce i v rybách. Zatím máme pouze data z pokusů na zvířatech," informoval Vít.
Jsme na tom prý lépe než v USA
Potvrdil, že na zvířatech se ukázalo, že může vlivem těchto látek dojít u nich k endokrinním poruchám, tedy poruchám rovnováhy. "Je však obtížné říci, jestli jsou přenosné na člověka a jestli jsou rakovinotvorné. Jde o předběžné výsledky z několika studií," řekl Vít. Dodal, že výsledek české sondy v porovnání se sondou v USA byl mnohem příznivější. Podle něj nelze ani říci, jaká je míra rizika pro člověka nebo pro kojence, protože poznatků je zatím málo.
Stejného názoru je i gynekolog a porodník doktor Tomáš Fait z gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí. Přesto varuje: "Uvedená látka je toxická. Rozhodně by v mateřském mléce být neměla. Nedokážu však přesně a okamžitě říci, jaký vliv by mohla mít na kojence. Ale opakuji, jde o toxickou látku."
Vít Právu sdělil, že problematika zpomalovačů hoření se už v Evropské unii intenzívně zpracovává od loňska a měla by být hotova na konci letošního roku.
Úkolem bylo pověřeno Holandsko ve spolupráci se Švédskem, Dánskem a Německem. Mimo jiné mají zhodnotit rizika. Na jedné straně se tyto látky přidávají do materiálů a chrání se tak obyvatelé před požáry a uhořením, na druhé tato chemické látka má i vedlejší účinky. "Proto se musí zhodnotit, co je větší riziko. Očekávám, že v příštím roce k tomu dojde, a pak se zřejmě přijme společná norma pro všechny země Evropské unie," uzavřel Vít.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
