Právo: I švýcarským ledovcům je vedro

Tající ledovce, řeky bez vody a vysušená pole i louky. Tak by to mohlo brzo vypadat ve Švýcarsku, kterému se přezdívá vodní hrad Evropy. Letošní vedra nejsou totiž žádnou výjimkou, ale něčím, na co se evropské počasí musí do budoucna připravit. Christoph Schär z Curyšské polytechniky varuje: "Podle posledních výpočtů se oteplování klimatu projevuje ve Švýcarsku mnohem více, než v ostatní Evropě. Přináší změny v přírodě." Podnebí není ve Švýcarsku ochlazováno mořským pobřežím a vypařující se ledovce zanechávají tmavé skály, které se na slunci ohřívají. Důsledky oteplení mohou být dramatické a mohou změnit tvář země, říká Schär a dodává: "Budeme mít teplá a suchá léta a teplé a vlhké zimy." Hranice sněhu by se v zimě mohla posunout o 300 m výš a 40 procent lyžařských areálů by tento vývoj nepřežilo. V první polovině letošního srpna bylo sotva pod nulou dokonce i na nejvyšším bodě Švýcarska (Dufourspitze 4634 m n. m.). Mezi lety 1850 až 1970 ztratily švýcarské ledovce polovinu ze svého objemu. Jenom v posledních 30 letech to ale byla třetina. Když přijdou Alpy o své ledovce, zbude po nich jenom vyprahlá země plná kamení, které se stane velmi nebezpečným. Letos v létě ohrožoval tající ledovec domy u vesnice Saas Fee. Hrozilo, že je zaplaví voda z jezera, které už nestačilo přijímat vodu z tajícího ledovce. Směs ledu, lámající se skály a vody, která se hrne do údolí, je ničivou kombinací. Důsledkem letních veder je další živel. Požáry letos zachvátily v kantonu Wallis lesy, které jsou důležité pro pevnost půdy a udržení vláhy. Jak pro švýcarský časopis FACTS uvedl Martin Beniston z University ve Freiburgu, v létě by teplota mohla dosahovat až 45 stupňů. V půdě by tak nebyl dostatek vody pro vznik chladivých bouřek. Letos neroste žádná tráva, postěžoval si mluvčí švýcarského svazu zemědělců Josef Wüest. "Sedláci normálně posekají louku pětkrát, letos dvě senoseče vypadly." Někteří musí už nyní zkrmovat seno na zimu, jiní přešli na umělou stravu.

---

reklama

---