Dopravní noviny: „Instituce zabývající se bezpečností provozu musí svou činnost koordinovat“
9.7.2003 | PRAHA | Dopravní noviny | Martina Novická |
V dubnu letošního roku vznikl na půdě Senátu jako součást Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Podvýbor pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. V čele podvýboru, který má celkem devět členů, stojí mgr. Soňa Paukrtová. Hovořili jsme s ní o hlavních úkolech podvýboru i o aktuálních problémech, které je třeba v oblasti bezpečnosti provozu řešit.
"Z jakých důvodů byl senátní podvýbor ustaven?“
„Situace v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v České republice je velmi vážná. Lze říci, že každou minutu se na našich silnicích odehraje dopravní nehoda, každou půl hodinu je zraněn a každých 240 minut usmrcen další člověk. Ekonomické škody, ke kterým při nehodách dochází, se denně pohybují v řádech miliónů Kč. Česká republika se v květnu příštího roku stane členem Evropské unie a i z tohoto důvodu bude nucena nehodovost postupně snižovat. Cílem Evropské komise a členských zemí unie je do roku 2010 jejich podstatně nižší nehodovost dále snížit o 50 procent.
Abychom se s touto skutečností vyrovnali, je třeba problém bezpečnosti na našich silnicích řešit, a z toho důvodu senátní Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu vytvořil podvýbor. Podvýbory v Senátu většinou vznikají tak, že se výbor, který má určitou problematiku ve své gesci, rozhodne založit podvýbor, jehož cílem směrem k Senátu by měla být legislativní norma, která řeší danou problematiku. V případě bezpečnosti provozu je to komplex legislativních opatření, která se budou přijímat v několika různých legislativních normách. Nepůjde jen o zákony týkající se pozemních komunikací a Policie České republiky, ale například také o stavební zákon. Ve všech těchto případech je třeba zohlednit hledisko bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.“
„Odkdy podvýbor pracuje a co je jeho hlavním cílem?“
„Podvýbor vznikl v dubnu letošního roku a jeho činnost se teprve začíná rozbíhat. Nedávno jsme připomínkovali novelu zákona o pozemních komunikacích. Poslanecká sněmovna přijala pozměňovací návrhy, u nichž bylo potřeba zjistit, zda nemají dopad na provoz na pozemních komunikacích. Konkrétně se týkaly vyjmutí z povinné registrace zemědělských pracovních vozů, motokol a mopedů. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se k připomínkám vyjadřoval a Senát jeho pozměňovací návrhy přijal; později je pak přijala i Poslanecká sněmovna.
V dalších otázkách - kromě legislativního procesu - bude podvýbor iniciovat spolupráci s příslušnými resortními ministry. Chceme začít úzce spolupracovat s ministerstvem dopravy i ostatními resortními ministerstvy.
Již jsem jednala s panem ministrem Milanem Šimonovským a ten je spolupráci s podvýborem nakloněn. Myslím, že bychom se měli pokusit o to, aby instituce, které se v České republice zabývají bezpečností provozu, začaly svou činnost koordinovat. Podle mého prvotního odhadu se zdá, že se každý věnuje určité oblasti, ale neexistuje spolupráce s ostatními subjekty. Podvýbor by měl také přijímat podněty od občanů a občanských sdružení a snažit se je reflektovat.
Podvýbor bude iniciovat spolupráci s příslušnými resortními ministry. Chceme začít úzce spolupracovat s ministerstvem dopravy i ostatními resortními ministerstvy
Bezpečnost provozu na pozemních komunikacích - a o tom hovoří všechny mně dostupné publikace - sestává ze tří skupin úkolů. První skupina se týká pouze legislativy a restrikce, druhá stavu infrastruktury a třetí skupina se dotýká výchovného působení.
Role podvýboru v oblasti legislativy je daná. Pokud jde o otázku infrastruktury, měla by se jeho spolupráce zaměřit na Ředitelství silnic a dálnic, ale i na kraje, protože správa silnic 2. a 3. třídy je v současné době v jejich kompetenci, a měli bychom komunikovat i se Svazem měst a obcí.
V rámci třetího okruhu - výchovného působení - by měl podvýbor navázat úzkou spolupráci s médii a přimět také občany, aby se podíleli na snižování dopravní nehodovosti.“
„Jak často se bude podvýbor scházet?“
„Zatím jsme jednali pouze jednou. Další jednání proběhne zřejmě v červenci, kdy bychom se měli vyjadřovat k návrhu ministerstva dopravy na změnu zákona o provozu na pozemních komunikacích. Pak bychom se měli scházet přibližně každý měsíc.“
„Hovořila jste o tom, že Evropská komise v tzv. Bílé knize zakotvila cíl snížit počet obětí dopravních nehod v členských zemích Evropské unie do roku 2010 o 50 procent. Jakými kroky by k tomu Česká republika - jako budoucí člen EU - měla přispět?“
„Pokud jsem dobře četla strategické cíle ministerstva dopravy, je bezpečnost provozu na pozemních komunikacích jedním z nich. Doprava je fenomén, který je neoddiskutovatelně celoevropskou záležitostí, takže není možné, aby strategie jednoho státu šla příliš proti strategiím jiných zemí.
Strategický cíl je tedy stanoven. Pokud však jde o konkrétní kroky, jejich přesnou definici neznám. Pan ministr Šimonovský připravuje na jednání vlády materiál, který by měl tuto problematiku řešit, a já bych jej měla mít k dispozici v nejbližších dnech. Nicméně možností, jak výrazně snížit nehodovost, zase tolik není.
Myslím si, že v rámci Evropské unie existují projekty, které to dělají docela dobře. Z nich bychom se mohli poučit. Shodou okolností jsem byla koncem května na pozvání Evropské komise na jednání v Bruselu. Tam jsem se zúčastnila semináře, na němž se prezentovaly výsledky národních akcí, které byly zaměřeny na to, aby mladí řidiči, pokud řídí, vůbec nepožívali alkohol. V České republice sice není povoleno řídit ani s minimálním množstvím alkoholu v krvi, situace v jednotlivých zemích Evropské unie je však odlišná. Například ve Velké Británii je povolen limit 0,8 promile, v Německu a v dalších zemích je to 0,5 promile.“
„Myslíte si, že by se měla změnit česká legislativa pro oblast bezpečnosti provozu? Existuje nějaký konkrétní problém, který hodlá podvýbor řešit?“
„Problémů v této oblasti je celá řada a nedokáži říci, který z nich je nejpalčivější. Jak jsem již říkala, vláda připravuje novelu zákonů, jimiž řeší provoz na pozemních komunikacích. Já se touto problematikou také zabývám a připravuji rešerši, která by měla ukázat, v čem je největší problém a v jaké oblasti by bylo třeba připravit například senátní návrh novely zákona. Je třeba vypracovat systém, který by občané chápali a vnímali, a na druhé straně by byli i oni ohleduplnější a více dodržovali předpisy.“
„Jak hodnotíte činnost Koordinační rady ministra dopravy pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (BESIP)? Chcete s ní navázat spolupráci?“
„Pan ministr Šimonovský má o náš podvýbor velký zájem, budeme nicméně většinou jednat s panem náměstkem Rochovanským, který má na starosti právě BESIP. Myslím si, že činnost BESIPu je málo výrazná a není provázaná s ostatními resorty. A pokud je jedním ze strategických cílů ministerstva dopravy bezpečnost provozu, bude muset činnost rady v každém případě mnohem více aktivovat.“
reklama
„Situace v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v České republice je velmi vážná. Lze říci, že každou minutu se na našich silnicích odehraje dopravní nehoda, každou půl hodinu je zraněn a každých 240 minut usmrcen další člověk. Ekonomické škody, ke kterým při nehodách dochází, se denně pohybují v řádech miliónů Kč. Česká republika se v květnu příštího roku stane členem Evropské unie a i z tohoto důvodu bude nucena nehodovost postupně snižovat. Cílem Evropské komise a členských zemí unie je do roku 2010 jejich podstatně nižší nehodovost dále snížit o 50 procent.
Abychom se s touto skutečností vyrovnali, je třeba problém bezpečnosti na našich silnicích řešit, a z toho důvodu senátní Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu vytvořil podvýbor. Podvýbory v Senátu většinou vznikají tak, že se výbor, který má určitou problematiku ve své gesci, rozhodne založit podvýbor, jehož cílem směrem k Senátu by měla být legislativní norma, která řeší danou problematiku. V případě bezpečnosti provozu je to komplex legislativních opatření, která se budou přijímat v několika různých legislativních normách. Nepůjde jen o zákony týkající se pozemních komunikací a Policie České republiky, ale například také o stavební zákon. Ve všech těchto případech je třeba zohlednit hledisko bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.“
„Odkdy podvýbor pracuje a co je jeho hlavním cílem?“
„Podvýbor vznikl v dubnu letošního roku a jeho činnost se teprve začíná rozbíhat. Nedávno jsme připomínkovali novelu zákona o pozemních komunikacích. Poslanecká sněmovna přijala pozměňovací návrhy, u nichž bylo potřeba zjistit, zda nemají dopad na provoz na pozemních komunikacích. Konkrétně se týkaly vyjmutí z povinné registrace zemědělských pracovních vozů, motokol a mopedů. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se k připomínkám vyjadřoval a Senát jeho pozměňovací návrhy přijal; později je pak přijala i Poslanecká sněmovna.
V dalších otázkách - kromě legislativního procesu - bude podvýbor iniciovat spolupráci s příslušnými resortními ministry. Chceme začít úzce spolupracovat s ministerstvem dopravy i ostatními resortními ministerstvy.
Již jsem jednala s panem ministrem Milanem Šimonovským a ten je spolupráci s podvýborem nakloněn. Myslím, že bychom se měli pokusit o to, aby instituce, které se v České republice zabývají bezpečností provozu, začaly svou činnost koordinovat. Podle mého prvotního odhadu se zdá, že se každý věnuje určité oblasti, ale neexistuje spolupráce s ostatními subjekty. Podvýbor by měl také přijímat podněty od občanů a občanských sdružení a snažit se je reflektovat.
Podvýbor bude iniciovat spolupráci s příslušnými resortními ministry. Chceme začít úzce spolupracovat s ministerstvem dopravy i ostatními resortními ministerstvy
Bezpečnost provozu na pozemních komunikacích - a o tom hovoří všechny mně dostupné publikace - sestává ze tří skupin úkolů. První skupina se týká pouze legislativy a restrikce, druhá stavu infrastruktury a třetí skupina se dotýká výchovného působení.
Role podvýboru v oblasti legislativy je daná. Pokud jde o otázku infrastruktury, měla by se jeho spolupráce zaměřit na Ředitelství silnic a dálnic, ale i na kraje, protože správa silnic 2. a 3. třídy je v současné době v jejich kompetenci, a měli bychom komunikovat i se Svazem měst a obcí.
V rámci třetího okruhu - výchovného působení - by měl podvýbor navázat úzkou spolupráci s médii a přimět také občany, aby se podíleli na snižování dopravní nehodovosti.“
„Jak často se bude podvýbor scházet?“
„Zatím jsme jednali pouze jednou. Další jednání proběhne zřejmě v červenci, kdy bychom se měli vyjadřovat k návrhu ministerstva dopravy na změnu zákona o provozu na pozemních komunikacích. Pak bychom se měli scházet přibližně každý měsíc.“
„Hovořila jste o tom, že Evropská komise v tzv. Bílé knize zakotvila cíl snížit počet obětí dopravních nehod v členských zemích Evropské unie do roku 2010 o 50 procent. Jakými kroky by k tomu Česká republika - jako budoucí člen EU - měla přispět?“
„Pokud jsem dobře četla strategické cíle ministerstva dopravy, je bezpečnost provozu na pozemních komunikacích jedním z nich. Doprava je fenomén, který je neoddiskutovatelně celoevropskou záležitostí, takže není možné, aby strategie jednoho státu šla příliš proti strategiím jiných zemí.
Strategický cíl je tedy stanoven. Pokud však jde o konkrétní kroky, jejich přesnou definici neznám. Pan ministr Šimonovský připravuje na jednání vlády materiál, který by měl tuto problematiku řešit, a já bych jej měla mít k dispozici v nejbližších dnech. Nicméně možností, jak výrazně snížit nehodovost, zase tolik není.
Myslím si, že v rámci Evropské unie existují projekty, které to dělají docela dobře. Z nich bychom se mohli poučit. Shodou okolností jsem byla koncem května na pozvání Evropské komise na jednání v Bruselu. Tam jsem se zúčastnila semináře, na němž se prezentovaly výsledky národních akcí, které byly zaměřeny na to, aby mladí řidiči, pokud řídí, vůbec nepožívali alkohol. V České republice sice není povoleno řídit ani s minimálním množstvím alkoholu v krvi, situace v jednotlivých zemích Evropské unie je však odlišná. Například ve Velké Británii je povolen limit 0,8 promile, v Německu a v dalších zemích je to 0,5 promile.“
„Myslíte si, že by se měla změnit česká legislativa pro oblast bezpečnosti provozu? Existuje nějaký konkrétní problém, který hodlá podvýbor řešit?“
„Problémů v této oblasti je celá řada a nedokáži říci, který z nich je nejpalčivější. Jak jsem již říkala, vláda připravuje novelu zákonů, jimiž řeší provoz na pozemních komunikacích. Já se touto problematikou také zabývám a připravuji rešerši, která by měla ukázat, v čem je největší problém a v jaké oblasti by bylo třeba připravit například senátní návrh novely zákona. Je třeba vypracovat systém, který by občané chápali a vnímali, a na druhé straně by byli i oni ohleduplnější a více dodržovali předpisy.“
„Jak hodnotíte činnost Koordinační rady ministra dopravy pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (BESIP)? Chcete s ní navázat spolupráci?“
„Pan ministr Šimonovský má o náš podvýbor velký zájem, budeme nicméně většinou jednat s panem náměstkem Rochovanským, který má na starosti právě BESIP. Myslím si, že činnost BESIPu je málo výrazná a není provázaná s ostatními resorty. A pokud je jedním ze strategických cílů ministerstva dopravy bezpečnost provozu, bude muset činnost rady v každém případě mnohem více aktivovat.“
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
