MF Dnes: Investoři: Ochranáři nás brzdí
21.9.2004 | PARDUBICE | MF Dnes | Vítězslav Dittrich, Pavel Dosoudil, Jan Hrudka |
Co je štěstí, táže se filmový hrdina. Co je to památková péče? Co ochrana přírody? ptají se majitelé památek či investoři, když se proti jejich záměrům staví ochránci památek či ekologičtí aktivisté.
Na odpor ekologických aktivistů narazil v Pardubickém kraji například záměr společnosti Omnipol vybudovat v Poličce zařízení nazvané plazmatron, které by likvidovalo některé toxické odpady, jež by firma do Poličky na Českomoravské vrchovině svážela kamiony. V petici se proti tomu vyslovilo několik tisíc lidí z Poličky a okolí.
Ekologické aktivisty podpořili i úředníci, kteří mají na starost životní prostředí. Rozhořela se bitva o to, zda plazmatron je, či není spalovnou. Rozhodnout o tom má Ministerstvo životního prostředí.
Podle Omnipolu plazmatron není spalovnou. Likvidované látky se v něm nespalují, ale za tisícistupňových teplot se převedou do skupenství plazmy, kdy se rozloží na neškodné základní chemické prvky.
Ochranáři zatrhli větrníky v Železných horách
Železné hory jsou jedním z míst, kde by bylo možné v Pardubickém kraji stavět větrné elektrárny. Všechny pokusy o jejich výstavbu však zatím narazily na nesouhlas správy Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Podle ní by větrné elektrárny porušily ráz krajiny, kterou se stát rozhodlů chránit.
„Těžko bych pak mohl lidem z Nasavrk nebo ze Seče vysvětlovat, že si kvůli krajině nemohou postavit výškový dům, když by pár set metrů za městem měli desítky metrů vysoký stožár s pohyblivou vrtulí,“ vysvětluje vedoucí správy chráněné krajinné oblasti František Bárta, který tvrdí, že ochrana přírody je veřejným zájmem, kdežto využití větrné energie je podnikatelský záměr několika lidí.
Památkáři hájí životní prostředí města
Čáru přes rozpočet udělají někdy investorům také památkáři a milovníci historické architektury. Pokud se jim podaří nějaký objekt prosadit mezi státem chráněné památky, je jeho další přestavba a využití velmi ztížené. To je třeba případ Krausova domu na třídě Míru v Pardubicích. Ten sice nemá valnou architektonickou hodnotu, ale přespalo v něm v 19. století několik korunovaných hlav a ministerstvo kultury jej proto na seznam kulturních památek zařadilo. Kvůli tomu se již delší dobu nedaří jeho vlastníkovi, Pražské správě nemovitostí, prosadit přestavbu domu na obchodně zábavní komplex s multikinem a objekt zatím chátrá.
Jindy se skupině lidí podařilo alespoň plány stavebníků pozdržet. Pardubický Muzejní spolek navrhl mezi chráněné objekty bývalou reálku, což jakékoliv nakládání s budovou na tři čtvrtě roku zablokovalo. Ministerstvo kultury od ní nakonec dalo ruce pryč, takže ji kraj buď zcela přestaví nebo nechá zbourat a postavit na jejím místě moderní galerii.
Ekologové - postrach stavitelů
Výstavbu lávky přes Labe v Hradci Králové blokuje sdružení Kruh pro občanskou společnost. Autor projektu lávky, architekt Bohumír Prokop, který je přesvědčen, že obavy ochranářů jsou přehnané, tvrdí, že v tomto případě selhávají místní úřady. „Stromy dříve či později půjdou pryč a my jsme se zaručili je postupně nahradit. V přírodě to tak nejde, ale ve městě by měli vládnout ti, kterým jsou města určena,“ říká Prokop.
Míní, že Hradci chybí vůle po odvážném rozhodování. „Za primátora Ulricha se město stalo právě proto dobrým, protože se činila nekonformní a odvážná rozhodnutí,“ soudí architekt.
Zničenou památku už nikdy nikdo nevrátí
Jednou z občanských iniciativ, která se zabývá ochranou památek je Sdružení ochránců památek východních Čech. Snaží se dokumentovat historické objekty, navrhuje jejich zařazení do seznamu státem chráněných památek, vyjadřuje se ke stavebním a jiným zásahům. Jako příklad dobrého výsledku své snahy uvádí předseda sdružení Jiří Němeček postup při záchraně architektonicky cenné budovy bývalého hotelu Grand, kterou chtěl investor necitlivě přestavět.
Němeček míní, že veřejnost by měla pochopit, že nevhodný zásah může památku navždy zničit. „Když památka zanikne, zanikne i kus našeho dědictví. Měli bychom se k památkám chovat tak, aby tu zůstaly i pro naše potomky,“ říká.
reklama
Ekologické aktivisty podpořili i úředníci, kteří mají na starost životní prostředí. Rozhořela se bitva o to, zda plazmatron je, či není spalovnou. Rozhodnout o tom má Ministerstvo životního prostředí.
Podle Omnipolu plazmatron není spalovnou. Likvidované látky se v něm nespalují, ale za tisícistupňových teplot se převedou do skupenství plazmy, kdy se rozloží na neškodné základní chemické prvky.
Ochranáři zatrhli větrníky v Železných horách
Železné hory jsou jedním z míst, kde by bylo možné v Pardubickém kraji stavět větrné elektrárny. Všechny pokusy o jejich výstavbu však zatím narazily na nesouhlas správy Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Podle ní by větrné elektrárny porušily ráz krajiny, kterou se stát rozhodlů chránit.
„Těžko bych pak mohl lidem z Nasavrk nebo ze Seče vysvětlovat, že si kvůli krajině nemohou postavit výškový dům, když by pár set metrů za městem měli desítky metrů vysoký stožár s pohyblivou vrtulí,“ vysvětluje vedoucí správy chráněné krajinné oblasti František Bárta, který tvrdí, že ochrana přírody je veřejným zájmem, kdežto využití větrné energie je podnikatelský záměr několika lidí.
Památkáři hájí životní prostředí města
Čáru přes rozpočet udělají někdy investorům také památkáři a milovníci historické architektury. Pokud se jim podaří nějaký objekt prosadit mezi státem chráněné památky, je jeho další přestavba a využití velmi ztížené. To je třeba případ Krausova domu na třídě Míru v Pardubicích. Ten sice nemá valnou architektonickou hodnotu, ale přespalo v něm v 19. století několik korunovaných hlav a ministerstvo kultury jej proto na seznam kulturních památek zařadilo. Kvůli tomu se již delší dobu nedaří jeho vlastníkovi, Pražské správě nemovitostí, prosadit přestavbu domu na obchodně zábavní komplex s multikinem a objekt zatím chátrá.
Jindy se skupině lidí podařilo alespoň plány stavebníků pozdržet. Pardubický Muzejní spolek navrhl mezi chráněné objekty bývalou reálku, což jakékoliv nakládání s budovou na tři čtvrtě roku zablokovalo. Ministerstvo kultury od ní nakonec dalo ruce pryč, takže ji kraj buď zcela přestaví nebo nechá zbourat a postavit na jejím místě moderní galerii.
Ekologové - postrach stavitelů
Výstavbu lávky přes Labe v Hradci Králové blokuje sdružení Kruh pro občanskou společnost. Autor projektu lávky, architekt Bohumír Prokop, který je přesvědčen, že obavy ochranářů jsou přehnané, tvrdí, že v tomto případě selhávají místní úřady. „Stromy dříve či později půjdou pryč a my jsme se zaručili je postupně nahradit. V přírodě to tak nejde, ale ve městě by měli vládnout ti, kterým jsou města určena,“ říká Prokop.
Míní, že Hradci chybí vůle po odvážném rozhodování. „Za primátora Ulricha se město stalo právě proto dobrým, protože se činila nekonformní a odvážná rozhodnutí,“ soudí architekt.
Zničenou památku už nikdy nikdo nevrátí
Jednou z občanských iniciativ, která se zabývá ochranou památek je Sdružení ochránců památek východních Čech. Snaží se dokumentovat historické objekty, navrhuje jejich zařazení do seznamu státem chráněných památek, vyjadřuje se ke stavebním a jiným zásahům. Jako příklad dobrého výsledku své snahy uvádí předseda sdružení Jiří Němeček postup při záchraně architektonicky cenné budovy bývalého hotelu Grand, kterou chtěl investor necitlivě přestavět.
Němeček míní, že veřejnost by měla pochopit, že nevhodný zásah může památku navždy zničit. „Když památka zanikne, zanikne i kus našeho dědictví. Měli bychom se k památkám chovat tak, aby tu zůstaly i pro naše potomky,“ říká.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
