Ižurnál: Břeclavští rybáři kritizují rybí přechod na Dyji. Stavba za 30 milionů je prý nefunkční
22.6.2012 | BŘECLAV | Ižurnál | Vlasta Gajdošíková, Martin Hromádka |
Rybí přechod na řece Dyji v Břeclavi je podle tamních rybářů nefunkční. Má prý příliš velký spád a ryby se přes něj nemohou dostat do horní části řeky nad jezem. Odborníci na rybí migraci ale tvrdí, že přechod funguje tak, jak má.
Břeclavský rybochod byl postavený v roce 2005. Nahradil přes 50 let starý rybí přechod na pravém břehu řeky.
„Ten bohužel nevyhovoval, poněvadž jak se vybudovala elektrárna, tak proud vody byl na levém břehu u elektrárny a ryby nešly na pravý břeh. Proto se rozhodlo, že se vybuduje nový rybí přechod,“ vysvětluje Ladislav Vágner z Povodí Moravy.
Sedmdesát metrů dlouhý a deset metrů široký kaňon s obrovskými balvany stál včetně pozdějších úprav asi 30 milionů korun.
Rybáři to považují za vyhozené peníze, říká Jaromír Florus z místní organizace Moravského rybářského svazu.
„Skutečnost odpozorovaná rybářskou veřejností je taková, že ryba má opravdu problém rybí přechod zdolat. Ryba potřebuje pomalejší vodu, ale mně to tam připadá při určitém stavu jako horská bystřina. A sladkovodní ryba nezdolává horské bystřiny, má málo míst na odpočinek v průběhu zdolávání rozdílných hladin,“ podotkl Florus.
Odborník na migraci ryb Stanislav Lusk ale břeclavský rybochod hájí. „Přechod sledujeme od roku 2006 a je naprosto funkční, celkový spád je naprosto vyhovující. Dokazuje to výskyt ryb v celém rozsahu rybího přechodu. Dokonce některé druhy se v přechodu zdržují trvale, protože tam nachází vhodné prostředí,“ tvrdí.
Rybářům vadí i omezení lovu u jezu
Početné skupině rybářů také vadí, že stavba zbytečně omezuje rybolov. Padesát metrů pod splavem i nad ním totiž platí zákaz chytání, v minulosti tam přitom rybáři mohli lovit bez omezení.
„Pod každý splav se ryby stahují a rybářům se nelíbí, že k nim nemohou,“ stěžuje si rybář Karol Smaženka. Zákaz přitom není nutný ani podle odborníků. Omezení ale diktuje rybářský zákon.
Rybí přechody jsou pro migraci ryb nezbytné. Díky nim se do Dyje vracejí některé druhy ryb, které z ní kvůli znečištění dříve zmizely.
„Drsek větší, drsek menší, ježdík žlutý, ježdík dunajský, ostrucha křivočará, jeseter malý, to jsou druhy, jejichž výskyt je pouze v povodí Dunaje a u nás v dolním toku Dyje a Moravy. Kdyby přechod nebyl, tak zůstanou pouze v oblasti soutoku,“ upřesňuje Stanislav Lusk.
reklama
„Ten bohužel nevyhovoval, poněvadž jak se vybudovala elektrárna, tak proud vody byl na levém břehu u elektrárny a ryby nešly na pravý břeh. Proto se rozhodlo, že se vybuduje nový rybí přechod,“ vysvětluje Ladislav Vágner z Povodí Moravy.
Sedmdesát metrů dlouhý a deset metrů široký kaňon s obrovskými balvany stál včetně pozdějších úprav asi 30 milionů korun.
Rybáři to považují za vyhozené peníze, říká Jaromír Florus z místní organizace Moravského rybářského svazu.
„Skutečnost odpozorovaná rybářskou veřejností je taková, že ryba má opravdu problém rybí přechod zdolat. Ryba potřebuje pomalejší vodu, ale mně to tam připadá při určitém stavu jako horská bystřina. A sladkovodní ryba nezdolává horské bystřiny, má málo míst na odpočinek v průběhu zdolávání rozdílných hladin,“ podotkl Florus.
Odborník na migraci ryb Stanislav Lusk ale břeclavský rybochod hájí. „Přechod sledujeme od roku 2006 a je naprosto funkční, celkový spád je naprosto vyhovující. Dokazuje to výskyt ryb v celém rozsahu rybího přechodu. Dokonce některé druhy se v přechodu zdržují trvale, protože tam nachází vhodné prostředí,“ tvrdí.
Rybářům vadí i omezení lovu u jezu
Početné skupině rybářů také vadí, že stavba zbytečně omezuje rybolov. Padesát metrů pod splavem i nad ním totiž platí zákaz chytání, v minulosti tam přitom rybáři mohli lovit bez omezení.
„Pod každý splav se ryby stahují a rybářům se nelíbí, že k nim nemohou,“ stěžuje si rybář Karol Smaženka. Zákaz přitom není nutný ani podle odborníků. Omezení ale diktuje rybářský zákon.
Rybí přechody jsou pro migraci ryb nezbytné. Díky nim se do Dyje vracejí některé druhy ryb, které z ní kvůli znečištění dříve zmizely.
„Drsek větší, drsek menší, ježdík žlutý, ježdík dunajský, ostrucha křivočará, jeseter malý, to jsou druhy, jejichž výskyt je pouze v povodí Dunaje a u nás v dolním toku Dyje a Moravy. Kdyby přechod nebyl, tak zůstanou pouze v oblasti soutoku,“ upřesňuje Stanislav Lusk.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
