Ižurnál: Česko loni investovalo do vědy 60 miliard, půlku dali soukromníci
12.10.2011 | PRAHA | Ižurnál | Vladimír Kroc, Igor Maňour |
Do vědy a výzkumu šlo loni v Česku téměř 60 miliard korun, tedy asi 1,6 procenta HDP. To je nejvíc od roku 1993. Na nárůstu se podílely hlavně soukromé firmy, které do vědy vložily téměř 30 miliard. Uvedl to dnes Český statistický úřad.
Jedna čtvrtina výdajů podnikatelského sektoru šla přitom do vývoje automobilového průmyslu, dalšími významnými sektory byly strojírenství a farmaceutický průmysl.
V Evropě v tomto směru dominují severské země. Finsko, Švédsko a Dánsko vydávají na výzkum a vývoj v poměru k HDP přibližně dvakrát tolik co Česká republika. Jsou to také jediné tři země, které splňují hlavní cíl Lisabonské strategie, tedy 3 procenta HDP na výzkum a vývoj.
„Naopak v porovnání s některými novými členskými státy EU, například Slovenskem, Rumunskem nebo Lotyšskem vydáváme na výzkum a vývoj třikrát víc. Jsme na tom lépe než například Itálie, Řecko nebo Španělsko,“ dodal Martin Mana z Českého statistického úřadu.
V kontextu celé České republiky se financuje především experimentální výzkum, aplikovaný a základní jsou přibližně na stejné úrovni. Ve vládním sektoru jednoznačně dominuje základní výzkum.
Vysoké školy zaostávají
Vysoké školy podle dat ČSÚ s financováním vědy v rámci EU daleko zaostávají
za vyspělými státy. Nicméně za posledních 15 let vysokoškolský výzkum výrazně narostl, především na úkor vládního výzkumu.
Celkové výdaje na vědu v Česku v letech 2000 až 2009 rostly v průměru každý rok o 6 procent, přičemž průměr v EU je 2 a půl procenta.
Bývalý člen vládní rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Oliva považuje čísla ČSÚ za pozitivní.
„Není to špatné, mohlo by to být lepší. Je ale třeba se podívat, do jakých odvětví peníze tečou. Více než polovina peněz jde přímo do průmyslu, který tak investuje sám do sebe, aby měl bezprostředně nějaký zisk.“ Oliva přitom tvrdí, že je třeba investovat dlouhodobě, na desetiletí dopředu.
reklama
V Evropě v tomto směru dominují severské země. Finsko, Švédsko a Dánsko vydávají na výzkum a vývoj v poměru k HDP přibližně dvakrát tolik co Česká republika. Jsou to také jediné tři země, které splňují hlavní cíl Lisabonské strategie, tedy 3 procenta HDP na výzkum a vývoj.
„Naopak v porovnání s některými novými členskými státy EU, například Slovenskem, Rumunskem nebo Lotyšskem vydáváme na výzkum a vývoj třikrát víc. Jsme na tom lépe než například Itálie, Řecko nebo Španělsko,“ dodal Martin Mana z Českého statistického úřadu.
V kontextu celé České republiky se financuje především experimentální výzkum, aplikovaný a základní jsou přibližně na stejné úrovni. Ve vládním sektoru jednoznačně dominuje základní výzkum.
Vysoké školy zaostávají
Vysoké školy podle dat ČSÚ s financováním vědy v rámci EU daleko zaostávají
za vyspělými státy. Nicméně za posledních 15 let vysokoškolský výzkum výrazně narostl, především na úkor vládního výzkumu.
Celkové výdaje na vědu v Česku v letech 2000 až 2009 rostly v průměru každý rok o 6 procent, přičemž průměr v EU je 2 a půl procenta.
Bývalý člen vládní rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Oliva považuje čísla ČSÚ za pozitivní.
„Není to špatné, mohlo by to být lepší. Je ale třeba se podívat, do jakých odvětví peníze tečou. Více než polovina peněz jde přímo do průmyslu, který tak investuje sám do sebe, aby měl bezprostředně nějaký zisk.“ Oliva přitom tvrdí, že je třeba investovat dlouhodobě, na desetiletí dopředu.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
