Ižurnál: Čínský zemědělec vypěstoval super rýži. Má rekordní výnosy
22.9.2011 | ČÍNA | Ižurnál | Robert Mikoláš |
Čína má super rýži, která jí může zajistit potravinovou soběstačnost. Její výnosy jsou totiž třikrát vyšší, než je světový průměr. Výnosný druh vypěstoval čínský zemědělec a výsledky jeho práce nyní zkoumají experti.
Pěstiteli Jüan Lung-pchingovi z provincie Chu-nan se podařilo získat 13,9 tuny rýže na hektar, což je skutečně světový rekord. Podle údajů OSN totiž průměr činí zhruba 4,5 tuny. Jde ovšem o výsledek dlouhodobého, konkrétně sedmiletého výzkumu.
Experimenty s rýží přitom nejsou ve Východní Asii ničím novým. Nyní například usiluje o vypěstování takzvané čisté, tedy nekontaminované rýže, jeden z japonských zemědělců u jaderné elektrárny ve Fukušimě. Jak známo, okolní půda je zamořená radioaktivními látkami a tamní farmáři mají zákaz sázet zeleninu a další plodiny.
Jde ale pochopitelně o jiný případ než je tomu nyní v Číně. Sám Jüan Lung-pching se o co nejvyšší produkci snaží už od konce 90. let minulého století a díky zlepšujícím se výsledkům je také označován za ‘otce hybridní rýže‘.
Šetrnější a levnější pěstování
U nové čínské rýže nejde o geneticky modifikovanou rýži, tedy o potravinu, u které není vyloučen negativní vliv na změnu genetického modu, tedy na zdraví člověka. Hybridní tedy nerovná se geneticky modifikovaná. I když i ta se v Číně produkuje a její obhájci argumentují například tím, že její pěstování je šetrnější k životnímu prostředí i samotným vesničanům. Nevyžaduje totiž používání pesticidů při dosažení velkých výnosů.
Nezanedbatelná je i finanční stránka. Náklady na postřik v případě konvenční rýže jsou totiž asi osmkrát vyšší.
Problémem hybridní rýže ale je, že si osivo zemědělci nemohou vypěstovat sami, jsou tedy závislí na dodavatelích.
Čína je blíže potravinové soběstačnosti
I když nová super rýže nemůže zajistit nejlidnatější zemi světa plnou potravinovou soběstačnost, tak jí k tomuto cíli přibližuje. Rýže je navíc důležitým zdrojem obživy pro více než polovinu lidstva. V samotné Číně jí pak konzumuje asi 60 procent obyvatel, tedy téměř 800 milionů lidí.
Zvyšování produktivity v ČLR je navíc důležité i z dalšího důvodu. Země se v uplynulých letech stala doslova světovou továrnou prakticky na všechno, takže rozšiřování zemědělské půdy už není příliš možné.
Zajištění soběstačnosti ovšem není automatické, produkce rýže je závislá na počasí i kvalitě půdy. A v neposlední řadě je důležitá i technologická vyspělost. Hybridní rýže se pak na celkové produkci této komodity v Číně podílí už 60 procenty a stává se i významným vývozním artiklem. Dnes jí tak znají i v mnoha zemích Asie, Afriky či Jižní Ameriky.
reklama
Experimenty s rýží přitom nejsou ve Východní Asii ničím novým. Nyní například usiluje o vypěstování takzvané čisté, tedy nekontaminované rýže, jeden z japonských zemědělců u jaderné elektrárny ve Fukušimě. Jak známo, okolní půda je zamořená radioaktivními látkami a tamní farmáři mají zákaz sázet zeleninu a další plodiny.
Jde ale pochopitelně o jiný případ než je tomu nyní v Číně. Sám Jüan Lung-pching se o co nejvyšší produkci snaží už od konce 90. let minulého století a díky zlepšujícím se výsledkům je také označován za ‘otce hybridní rýže‘.
Šetrnější a levnější pěstování
U nové čínské rýže nejde o geneticky modifikovanou rýži, tedy o potravinu, u které není vyloučen negativní vliv na změnu genetického modu, tedy na zdraví člověka. Hybridní tedy nerovná se geneticky modifikovaná. I když i ta se v Číně produkuje a její obhájci argumentují například tím, že její pěstování je šetrnější k životnímu prostředí i samotným vesničanům. Nevyžaduje totiž používání pesticidů při dosažení velkých výnosů.
Nezanedbatelná je i finanční stránka. Náklady na postřik v případě konvenční rýže jsou totiž asi osmkrát vyšší.
Problémem hybridní rýže ale je, že si osivo zemědělci nemohou vypěstovat sami, jsou tedy závislí na dodavatelích.
Čína je blíže potravinové soběstačnosti
I když nová super rýže nemůže zajistit nejlidnatější zemi světa plnou potravinovou soběstačnost, tak jí k tomuto cíli přibližuje. Rýže je navíc důležitým zdrojem obživy pro více než polovinu lidstva. V samotné Číně jí pak konzumuje asi 60 procent obyvatel, tedy téměř 800 milionů lidí.
Zvyšování produktivity v ČLR je navíc důležité i z dalšího důvodu. Země se v uplynulých letech stala doslova světovou továrnou prakticky na všechno, takže rozšiřování zemědělské půdy už není příliš možné.
Zajištění soběstačnosti ovšem není automatické, produkce rýže je závislá na počasí i kvalitě půdy. A v neposlední řadě je důležitá i technologická vyspělost. Hybridní rýže se pak na celkové produkci této komodity v Číně podílí už 60 procenty a stává se i významným vývozním artiklem. Dnes jí tak znají i v mnoha zemích Asie, Afriky či Jižní Ameriky.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
