Ižurnál: Členové izolovaného kmene opustili prales a objevují se u rušné peruánské řeky
2.2.2012 | PERU | Ižurnál | Ondřej Černý |
V Peru žije 15 indiánských kmenů, které dosud nepřišly do styku s civilizací. Jedním z nich je Mashco-Piro, jehož příslušníci se ale v poslední době začali objevovat na březích jedné z amazonských řek. Jejich snímky zveřejnila organizace Survival International, která se snaží chránit práva i způsob života domorodců. Členové kmene Mashco-Piro prý několikrát zaútočili na návštěvníky domorodých území. Peruánské úřady se teď snaží udržet kmen v izolaci.
Mashco-Piro patří ke kmenům, které zpravidla obývají horní tok amazonských řek a žijí zcela izolovaně od civilizace v hlubinách pralesa.
„V jejich případě je to horní tok řeky v oblasti Madre de Dios. Jsou typickou ukázkou pralesních indiánů, dokonce dodnes stále žijí nomádním způsobem. Jsou odkázání na lov divoké zvěře. Jejich počet je velice malý, kolem 100 či 200 členů, kteří jsou rozděleni do několika komunit,“ přiblížil na Rádiu Česko etnolog Mnislav Zelený, bývalý velvyslanec v Kolumbii.
Podle BBC je zřejmé, že kmen nemá zájem o kontakt s jinými lidmi, příslušníci kmene prý čím dál častěji vystřelují varovné šípy, například na čluny na řece. Podle Zeleného jejich chování dokazuje, že se vlastně chrání a bojí zároveň. "Nejsou to útoky, je to pouze ochrana,“ zdůraznil.
Civilizace podle Zeleného nepříznivě ovlivňuje přirozený život místních kmenů. Kontakt s ní bude podle něj pro ně smrtelně nebezpečný.
„Protože budou to hlavně nemoci, na které mohou vyhynout. Zažil jsem případ, kdy na chřipku vyhynula polovina kmene. Pak je to samotná likvidace indiánů z důvodu takzvaného čištění prostoru, aby si vlády či těžaři mohli dovolit kácení a zakládání pastvin či těžbu nafty,“ přiblížil.
Ochrana kmenů žijících stranou civilizace není podle Zeleného žádná. „Je pouze chrání prales, který je těžko prostupný,“ řekl.
Ze strany úřadů může podle něj dojít k násilné pacifikaci kmenů. Za absolutně nejlepší řešení označil krok brazilské vlády, která vyhlásila zhruba před rokem na určitém území takzvaný nulový kontakt.
„Ovšem otázkou je dodržování tohoto zákona. Protože v případě potřeby i samotná vláda svůj postoj rychle změní v zájmu využití prostoru v prospěch takzvané většiny národa. V případě Brazílie je to stavba velké hydroelektrárny,“ uvedl etnolog.
Odborníci odhadují, že celkový počet domorodých kmenů nedotčených civilizací na světě je zhruba stovka. „Do toho se ovšem započítávají i určitá etnika na ostrově Papua Nová Guinea, ovšem převážná většina žije v Amazonii,“ přiblížil.
reklama
„V jejich případě je to horní tok řeky v oblasti Madre de Dios. Jsou typickou ukázkou pralesních indiánů, dokonce dodnes stále žijí nomádním způsobem. Jsou odkázání na lov divoké zvěře. Jejich počet je velice malý, kolem 100 či 200 členů, kteří jsou rozděleni do několika komunit,“ přiblížil na Rádiu Česko etnolog Mnislav Zelený, bývalý velvyslanec v Kolumbii.
Podle BBC je zřejmé, že kmen nemá zájem o kontakt s jinými lidmi, příslušníci kmene prý čím dál častěji vystřelují varovné šípy, například na čluny na řece. Podle Zeleného jejich chování dokazuje, že se vlastně chrání a bojí zároveň. "Nejsou to útoky, je to pouze ochrana,“ zdůraznil.
Civilizace podle Zeleného nepříznivě ovlivňuje přirozený život místních kmenů. Kontakt s ní bude podle něj pro ně smrtelně nebezpečný.
„Protože budou to hlavně nemoci, na které mohou vyhynout. Zažil jsem případ, kdy na chřipku vyhynula polovina kmene. Pak je to samotná likvidace indiánů z důvodu takzvaného čištění prostoru, aby si vlády či těžaři mohli dovolit kácení a zakládání pastvin či těžbu nafty,“ přiblížil.
Ochrana kmenů žijících stranou civilizace není podle Zeleného žádná. „Je pouze chrání prales, který je těžko prostupný,“ řekl.
Ze strany úřadů může podle něj dojít k násilné pacifikaci kmenů. Za absolutně nejlepší řešení označil krok brazilské vlády, která vyhlásila zhruba před rokem na určitém území takzvaný nulový kontakt.
„Ovšem otázkou je dodržování tohoto zákona. Protože v případě potřeby i samotná vláda svůj postoj rychle změní v zájmu využití prostoru v prospěch takzvané většiny národa. V případě Brazílie je to stavba velké hydroelektrárny,“ uvedl etnolog.
Odborníci odhadují, že celkový počet domorodých kmenů nedotčených civilizací na světě je zhruba stovka. „Do toho se ovšem započítávají i určitá etnika na ostrově Papua Nová Guinea, ovšem převážná většina žije v Amazonii,“ přiblížil.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
