Ižurnál: Horko slunečním elektrárnám nesvědčí, s rostoucí teplotou výroba elektřiny klesá
21.8.2012 | PRAHA | Ižurnál | Jitka Hanžlová, Mirko Kašpar |
Ve střehu jsou kvůli velmi vysokým teplotám i energetici, kteří se starají o přenosové sítě. Trochu paradoxně se však nemusí potýkat s nadměrnou výrobou ve slunečních elektrárnách. S rostoucími teplotami totiž naopak účinnost fotovoltaických panelů klesá.
„Výroba z fotovoltaických elektráren je v současnosti vysoká, ale není rekordní. Vyrábějí v souhrnu asi dvě třetiny svého instalovaného výkonu, protože s rostoucí teplotou klesá účinnost panelů,“ vysvětluje Miroslav Vrba ze společnosti ČEPS, která má přenos elektřiny ve vedení vysokého napětí na starosti.
Energetici proto například nemusí ani vypínat nebo omezovat výrobu v jiných elektrárnách. „Kvůli fotovoltaickým elektrárnám žádné zdroje nevypínáme, spíše v případě nesouladu mezi očekávanou a skutečnou výrobou regulujeme rozdíl standardními nástroji, tzn. nakoupenými zálohami,“ říká Vrba.
Podle něj se to vůbec nedá srovnávat s přebytkem energie například z větrných elektráren na severu Německa ve chvílích, kdy začne foukat silný vítr a elektřina se valí i do české sítě.
„Jedná se o dvě zcela odlišné věci. Výroba z fotovoltaických elektráren je rozptýlená a ty jsou připojeny do distribuční soustavy, kde se také elektřina spotřebovává. V případě větrných parků na severu Německa elektřina zatěžuje přenosové linky nejen naší, ale i ostatních soustav a teče přes přenosové soustavy,“ říká člen představenstva ČEPS.
Přesto energetici pozorně sledují předpověď počasí na další dny, aby odhadli, kolik elektřiny se vyrobí. „Máme několik prediktorů – nástrojů, které nám očekávané počasí a parametry typu oblačnost, venkovní teplota či předpověď větrnosti přímo převádějí na očekávanou výrobu elektřiny,“ popisuje Miroslav Vrba.
reklama
Energetici proto například nemusí ani vypínat nebo omezovat výrobu v jiných elektrárnách. „Kvůli fotovoltaickým elektrárnám žádné zdroje nevypínáme, spíše v případě nesouladu mezi očekávanou a skutečnou výrobou regulujeme rozdíl standardními nástroji, tzn. nakoupenými zálohami,“ říká Vrba.
Podle něj se to vůbec nedá srovnávat s přebytkem energie například z větrných elektráren na severu Německa ve chvílích, kdy začne foukat silný vítr a elektřina se valí i do české sítě.
„Jedná se o dvě zcela odlišné věci. Výroba z fotovoltaických elektráren je rozptýlená a ty jsou připojeny do distribuční soustavy, kde se také elektřina spotřebovává. V případě větrných parků na severu Německa elektřina zatěžuje přenosové linky nejen naší, ale i ostatních soustav a teče přes přenosové soustavy,“ říká člen představenstva ČEPS.
Přesto energetici pozorně sledují předpověď počasí na další dny, aby odhadli, kolik elektřiny se vyrobí. „Máme několik prediktorů – nástrojů, které nám očekávané počasí a parametry typu oblačnost, venkovní teplota či předpověď větrnosti přímo převádějí na očekávanou výrobu elektřiny,“ popisuje Miroslav Vrba.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
