Ižurnál: Lépe se dýchá a ještě se ušetří za energie, pochvalují si lidé první pasivní kancelářský dům
1.10.2012 | OSTRAVA | Ižurnál | Andrea Čánová |
Ostrava se chlubí první v tuzemsku postavenou kancelářskou budovou, která umí šetřit energie. Prohlídku domu, kde se dobře dýchá a jeho provoz nepůsobí průvan v peněžence, si nenechaly ujít desítky lidí.
„Většinou slýcháme o pasivních rodinných domech, ale pasivní administrativní budovu jsem nikdy naživo nezažila, takže jsem zvědavá,“ říká Tereza Boturová. Studuje architekturu a doufá, že jednou bude takové domy také navrhovat.
Dveře se otvírají a čtyři desítky návštěvníků míří dovnitř. Hned ve vstupní hale zaujme například takzvaný světlovod – tubus, který vede až ke stropu a už jej obrůstají rostliny.
Pro Petru Závadovou je to běžný pohled, protože v úsporném domě už nějakou dobu pracuje a nemůže si ho vynachválit.
„Pracuje se tady velice dobře. Máme tady strašně příjemné prostředí, je tady velice dobrý vzduch, a to i ve vedrech. Každý, kdo sem vejde, řekl, že tady je příjemně. Když jsou vidět filtry, které občas měníme, tak opravdu dýcháme i vevnitř nečistoty, což si nikdo neuvědomí,“ popisuje Závadová.
„Toto je technická místnost, strojovna pro celý dům. Vidíte srdce celého domu. Je tady tepelné čerpadlo, jsou tu výměníkové nádoby. Nad námi je filtrační jednotka, která čistí vzduch,“ ukazuje architekt Radim Václavík.
Architekt upozorňuje, že v Česku a zvláště na Ostravsku se u pasivních domů nemůže tak moc používat sklo jako v zahraničí.
„Líbily se nám sluneční koncepty, které známe třeba z Rakouska. Jenomže jsme tvrdě narazili, protože sluneční podmínky a počet dnů, kdy sluníčko svítí, nejsou úplně ideální. Ale třeba tady na severu Moravy jsou ještě daleko horší,“ vysvětluje Václavík.
„Takže jsme byli nuceni redukovat počet okenních otvorů. To nám hlídali specialisti, kteří propočítávali spoustu čísel a my jsme museli ubírat, ubírat, ubírat. A výsledek je vidět na tomto domě,“ popisuje architekt.
Pasivní dům má čtyři podlaží, ale přesto jsou náklady za energie stejné, jako u jednoho malého rodinného domku.
reklama
Dveře se otvírají a čtyři desítky návštěvníků míří dovnitř. Hned ve vstupní hale zaujme například takzvaný světlovod – tubus, který vede až ke stropu a už jej obrůstají rostliny.
Pro Petru Závadovou je to běžný pohled, protože v úsporném domě už nějakou dobu pracuje a nemůže si ho vynachválit.
„Pracuje se tady velice dobře. Máme tady strašně příjemné prostředí, je tady velice dobrý vzduch, a to i ve vedrech. Každý, kdo sem vejde, řekl, že tady je příjemně. Když jsou vidět filtry, které občas měníme, tak opravdu dýcháme i vevnitř nečistoty, což si nikdo neuvědomí,“ popisuje Závadová.
„Toto je technická místnost, strojovna pro celý dům. Vidíte srdce celého domu. Je tady tepelné čerpadlo, jsou tu výměníkové nádoby. Nad námi je filtrační jednotka, která čistí vzduch,“ ukazuje architekt Radim Václavík.
Architekt upozorňuje, že v Česku a zvláště na Ostravsku se u pasivních domů nemůže tak moc používat sklo jako v zahraničí.
„Líbily se nám sluneční koncepty, které známe třeba z Rakouska. Jenomže jsme tvrdě narazili, protože sluneční podmínky a počet dnů, kdy sluníčko svítí, nejsou úplně ideální. Ale třeba tady na severu Moravy jsou ještě daleko horší,“ vysvětluje Václavík.
„Takže jsme byli nuceni redukovat počet okenních otvorů. To nám hlídali specialisti, kteří propočítávali spoustu čísel a my jsme museli ubírat, ubírat, ubírat. A výsledek je vidět na tomto domě,“ popisuje architekt.
Pasivní dům má čtyři podlaží, ale přesto jsou náklady za energie stejné, jako u jednoho malého rodinného domku.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
