Ižurnál: Listnaté stromy možná nahradí část borovic zničených požárem v Moravské Sahaře
1.8.2012 | Ižurnál | Veronika Sedláčková, Mirko Kašpar, Pavla Gajdošíková |
Odborníci se radí, jak co nejlépe obnovit lesní porost v Moravské Sahaře na Bzenecku nedaleko Hodonína. Oblast se stále vzpamatovává z největšího požáru v Česku za uplynulých 15 let. Na konci května tam shořelo na 160 hektarů lesa, celková škoda dosahuje 30 milionů korun.
Obnova v oblasti bzenecké doubravy začne letos na podzim. Lesy České republiky, které jsou majitelem porostu, už vypsaly tendr na vytěžení zničeného dřeva. Lesníci potom vysadí mladé borovice, které se v tamní suché půdě nejlépe ujímají.
„Před několika sty lety došlo k totálnímu odlesnění a k následným negativním jevům, které byly po úsilí generací lesníků završeny úspěchem v podobě opakovaného zalesnění,“ popisuje vedoucí jihomoravského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Stanislav Koukal.
Území má na české poměry extrémní podmínky, je tam mimořádně teplé a suché podnebí, půda je písčitá a někde písky dosahují mocnosti až desítek metrů.
Dlouhou dobu se proto nedařilo území vůbec zalesnit, v extrémních podmínkách se osvědčila až borovice. Nyní ale experti zvažují, že by do lesů při obnově doplnili i listnaté dřeviny.
„Celé území zasažené požárem má rozlohu 160 hektarů. Není ideální způsob, aby obnova spočívala v tom, že tu bude stejnověká monokultura borovice,“ vysvětluje Koukal. Listnatý les je podle něj méně náchylný ke korunovému požáru.
„Je to území, které je velmi cenné z hlediska ochrany přírody. Je potřeba volit takový způsob uspořádání, jenž do budoucna co nejvíce omezí dopady případných dalších požárů, které jsou v této oblasti velmi časté a v podstatě je jisté, že tu k požárům bude docházet i nadále,“ dodává vedoucí jihomoravského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny.
Ochranáři také žádají, aby zůstalo pět až deset hektarů v centru oblasti ladem a dostalo šanci k přirozené obnově. Tento postup se podle Koukala osvědčil i jinde v Evropě.
Bzenecká radnice naopak chce, aby se v lese vysadily opět převážně borovice. Ošetřování listnatých stromů je prý velmi složité a nákladné.
„Možná sem tam do toho vložit nějaký listnatý strom. Ale ti, kteří hovoří o listnatých stromech, nechápou, že jenom zasazení listnatého stromu a to, aby vzešel, potřebuje daleko víc vody než borovice. Za druhé, každé čtyři roky dojde k náletu chroustů,“ upozorňuje starosta Bzence Pavel Čejka.
Lesy České republiky nemusí brát připomínky ochranářů v potaz, slibují ale, že k nim budou přihlížet.
Lesy v Moravské Sahaře vzplály koncem letošního května. Zásah komplikoval obtížný písčitý terén a vítr, který plameny opakovaně rozfoukával. Hašení trvalo několik dní, hasiči také museli prolít vodou půdu a kořeny, aby se oheň dál nešířil.
Na místě se vystřídalo přes 200 jednotek hasičů včetně kolegů ze Slovenska, na pomoc přiletěly i vrtulníky a letadla. Hasičům pomáhala také dvě velkokapacitní čerpadla, která přiváděla vodu ze čtyři kilometry vzdálené řeky Moravy. Na hašení bylo spotřebováno zhruba 21 milionů litrů vody.
reklama
„Před několika sty lety došlo k totálnímu odlesnění a k následným negativním jevům, které byly po úsilí generací lesníků završeny úspěchem v podobě opakovaného zalesnění,“ popisuje vedoucí jihomoravského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Stanislav Koukal.
Území má na české poměry extrémní podmínky, je tam mimořádně teplé a suché podnebí, půda je písčitá a někde písky dosahují mocnosti až desítek metrů.
Dlouhou dobu se proto nedařilo území vůbec zalesnit, v extrémních podmínkách se osvědčila až borovice. Nyní ale experti zvažují, že by do lesů při obnově doplnili i listnaté dřeviny.
„Celé území zasažené požárem má rozlohu 160 hektarů. Není ideální způsob, aby obnova spočívala v tom, že tu bude stejnověká monokultura borovice,“ vysvětluje Koukal. Listnatý les je podle něj méně náchylný ke korunovému požáru.
„Je to území, které je velmi cenné z hlediska ochrany přírody. Je potřeba volit takový způsob uspořádání, jenž do budoucna co nejvíce omezí dopady případných dalších požárů, které jsou v této oblasti velmi časté a v podstatě je jisté, že tu k požárům bude docházet i nadále,“ dodává vedoucí jihomoravského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny.
Ochranáři také žádají, aby zůstalo pět až deset hektarů v centru oblasti ladem a dostalo šanci k přirozené obnově. Tento postup se podle Koukala osvědčil i jinde v Evropě.
Bzenecká radnice naopak chce, aby se v lese vysadily opět převážně borovice. Ošetřování listnatých stromů je prý velmi složité a nákladné.
„Možná sem tam do toho vložit nějaký listnatý strom. Ale ti, kteří hovoří o listnatých stromech, nechápou, že jenom zasazení listnatého stromu a to, aby vzešel, potřebuje daleko víc vody než borovice. Za druhé, každé čtyři roky dojde k náletu chroustů,“ upozorňuje starosta Bzence Pavel Čejka.
Lesy České republiky nemusí brát připomínky ochranářů v potaz, slibují ale, že k nim budou přihlížet.
Lesy v Moravské Sahaře vzplály koncem letošního května. Zásah komplikoval obtížný písčitý terén a vítr, který plameny opakovaně rozfoukával. Hašení trvalo několik dní, hasiči také museli prolít vodou půdu a kořeny, aby se oheň dál nešířil.
Na místě se vystřídalo přes 200 jednotek hasičů včetně kolegů ze Slovenska, na pomoc přiletěly i vrtulníky a letadla. Hasičům pomáhala také dvě velkokapacitní čerpadla, která přiváděla vodu ze čtyři kilometry vzdálené řeky Moravy. Na hašení bylo spotřebováno zhruba 21 milionů litrů vody.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
