Ižurnál: Může auto jezdit na vzduch? Ano. Vzduch by dokonce mohl skladovat elektřinu
8.10.2012 | VELKÁ BRITÁNIE | Ižurnál
Britský vynálezce Peter Dearman možná přišel na to, čím se budou pohánět auta, až dojde ropa. Zároveň vymyslel způsob, jak v budoucnu skladovat elektřinu ve vzduchu místo v baterkách. Může tak pomoci obnovitelným zdrojům energie.
Peter Dearman přeleje tekutý vzduch z termosky do obyčejné plastové lahve. Hadičkou pak připojí malý motůrek a čeká až se vzduch zahřeje.
Tohle je jen malý model, jehož prostřednictvím může lidem ukázat, že princip funguje. Peter Dearman se ale postupně propracoval až k pořádnému motoru, který dokáže pohánět i auto.
Do nádrže stačí nalít vzduch vychlazený na minus 190 stupňů. Auto se po parkovišti prohání rychlostí 55 kilometrů za hodinu.
„Není to ale maximální rychlost, protože na omezeném prostoru se nedá rozjet. Na silnici by pravděpodobně mohlo jet mnohem rychleji,“ myslí si vynálezce.
A když dojde palivo, na rozdíl od elektrických motorů se nemusí dlouho čekat, až se dobijí baterky. Stačí doplnit nádrž.
Navíc odpadem v takovém motoru nejsou zplodiny, ale čistý vzduch.
Peter Dearman nevymyslel jen možný pohon budoucnosti, ale dost možná také způsob, jak uchovávat elektřinu.
Pomoc obnovitelným zdrojům
Dočasné přebytky stačí využít ke zkapalnění vzduchu a když bude poptávka větší, rozpínající se vzduch může pohánět turbínu.
„Obnovitelné zdroje elektřiny mají obrovskou nevýhodu. Neumíme je zapnout nebo vypnout. Elektřina se vyrábí ve chvíli, kdy fouká vítr nebo svítí slunce,“ upozorňuje Tim Fox z britského inženýrského institutu.
„Proto je jejich větší využití v tuto chvíli prakticky nemožné. Alespoň dokud neumíme energii ukládat k pozdějšímu využití,“ vysvětluje Tim Fox.
Baterky se hodí spíš k menším zařízením jako třeba počítače. Jenže ne k napájení národní sítě. Kapalný vzduch uchovávaný v obřích termoskách ale je technologie, která už se dá využít ve velkém měřítku.
Podle odborníků současná technologie umožňuje asi jen třiceti procentní ztráty energie při chlazení a následném znovuzahřívání. Výzkum by ale efektivitu procesu mohl ještě zvýšit.
reklama
Tohle je jen malý model, jehož prostřednictvím může lidem ukázat, že princip funguje. Peter Dearman se ale postupně propracoval až k pořádnému motoru, který dokáže pohánět i auto.
Do nádrže stačí nalít vzduch vychlazený na minus 190 stupňů. Auto se po parkovišti prohání rychlostí 55 kilometrů za hodinu.
„Není to ale maximální rychlost, protože na omezeném prostoru se nedá rozjet. Na silnici by pravděpodobně mohlo jet mnohem rychleji,“ myslí si vynálezce.
A když dojde palivo, na rozdíl od elektrických motorů se nemusí dlouho čekat, až se dobijí baterky. Stačí doplnit nádrž.
Navíc odpadem v takovém motoru nejsou zplodiny, ale čistý vzduch.
Peter Dearman nevymyslel jen možný pohon budoucnosti, ale dost možná také způsob, jak uchovávat elektřinu.
Pomoc obnovitelným zdrojům
Dočasné přebytky stačí využít ke zkapalnění vzduchu a když bude poptávka větší, rozpínající se vzduch může pohánět turbínu.
„Obnovitelné zdroje elektřiny mají obrovskou nevýhodu. Neumíme je zapnout nebo vypnout. Elektřina se vyrábí ve chvíli, kdy fouká vítr nebo svítí slunce,“ upozorňuje Tim Fox z britského inženýrského institutu.
„Proto je jejich větší využití v tuto chvíli prakticky nemožné. Alespoň dokud neumíme energii ukládat k pozdějšímu využití,“ vysvětluje Tim Fox.
Baterky se hodí spíš k menším zařízením jako třeba počítače. Jenže ne k napájení národní sítě. Kapalný vzduch uchovávaný v obřích termoskách ale je technologie, která už se dá využít ve velkém měřítku.
Podle odborníků současná technologie umožňuje asi jen třiceti procentní ztráty energie při chlazení a následném znovuzahřívání. Výzkum by ale efektivitu procesu mohl ještě zvýšit.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
