Ižurnál: Nové Heřminovy neví ani 15 let od povodní, co s nimi kvůli přehradě bude
5.7.2012 | NOVÉ HEŘMINOVY | Ižurnál | Martin Knitl, Kristina Winklerová |
Přesně před patnácti lety zasáhla velká voda velkou část Moravy a Slezska. Vyžádala si desítky obětí a materiální škody přesáhly částku 60 miliard korun. Po povodních z roku 1997 se musel změnit systém fungování integrovaného záchranného systému, dodnes ale není všechno vyřešené. Například nestojí slibovaná velká přehrada Nové Heřminovy na Bruntálsku.
Na obec Nové Heřminovy začalo po záplavách padat břemeno odpovědnosti. Zatopíme vesnici a ochráníme lidi podél řeky Obavy, aby se ničivé záplavy neopakovaly, zaznívalo tehdy čím dál hlasitěji. Každý se s touto představou vyrovnával po svém, obec ale zasáhl strach a hlavně nejistota.
„Aspoň je pro ty lidi jasně dáno, že tímhle krokem půjdeme. A ministerstvo zemědělství a vláda je teď nucena velmi rychle rozhodnout, jak dál,“ komentoval tehdejší hejtman Evžen Tošenovský rozhodnutí krajských zastupitelů postavit takzvanou velkou přehradu.
Zatopení vesnice ale dnes už bývalý heřminovský starosta Antonín Maňák vnímal jako ránu pod pás. „Naděje umírá vždycky poslední a my věříme, že nakonec zdravý lidský rozum zvítězí,“ prohlašoval.
V Nových Heřminovech se střídali politici i experti a veřejných schůzí byl nespočet. „Obec vlastně doteďka neví, co s ní bude, jakým způsobem se s ní stát chce vyrovnat,“ shrnoval výsledek jednání Radovan Jílka, další z bývalých starostů obce.
Stále se jen ukazovaly studie a mluvilo se o územních řízeních. Ivan Pospíšil byl v čele Povodí Odry. Teprve poměrně nedávno se začalo dít něco konkrétního, alespoň očima běžných smrtelníků.
Mapy jsou hotové, přehrada ne
„Musíme pokračovat v tom, co nám uložila vláda, to znamená v průběhu let 2012 až 2016 udělat vše proto, abychom potřebné pozemky v objemu 280 milionů korun vykoupili,“ řekl Pospíšil.
Cena přehrady se původně pohybovala kolem dvou miliard korun, dnes je na čtyřnásobku. Část obce nakonec zůstane, protože vláda schválila takzvanou menší variantu. Nejistota v Heřminovech se přesto pozvolna změnila na úplnou apatii.
„Situace je stále stejná. Prostě lidi už jsou tím velice unaveni, otráveni. A už se ani o tom nechtějí bavit,“ svěřila se jedna z obyvatelek, paní Vítězslava. Ona sama nakonec dům kvůli zatopení území opustit nemusí. Plánovaná hráz na řece Opavě ale vyhání některé obyvatele pryč z obce už teď.
15 let od ničivých záplav tak přehrada stále nestojí, i když za tu dobu získala všechna politická povolení. Pokračují výkupy pozemků, jsou namalované mapy, dokončená by ale přehrada měla být až kolem roku 2020.
Vzhledem k rozmarům počasí posledních let i vzhledem k průběhu dalších, menších záplav, ovšem zůstává otázkou, kolikrát by obří nádrž na řece Opavě doopravdy pomohla.
reklama
„Aspoň je pro ty lidi jasně dáno, že tímhle krokem půjdeme. A ministerstvo zemědělství a vláda je teď nucena velmi rychle rozhodnout, jak dál,“ komentoval tehdejší hejtman Evžen Tošenovský rozhodnutí krajských zastupitelů postavit takzvanou velkou přehradu.
Zatopení vesnice ale dnes už bývalý heřminovský starosta Antonín Maňák vnímal jako ránu pod pás. „Naděje umírá vždycky poslední a my věříme, že nakonec zdravý lidský rozum zvítězí,“ prohlašoval.
V Nových Heřminovech se střídali politici i experti a veřejných schůzí byl nespočet. „Obec vlastně doteďka neví, co s ní bude, jakým způsobem se s ní stát chce vyrovnat,“ shrnoval výsledek jednání Radovan Jílka, další z bývalých starostů obce.
Stále se jen ukazovaly studie a mluvilo se o územních řízeních. Ivan Pospíšil byl v čele Povodí Odry. Teprve poměrně nedávno se začalo dít něco konkrétního, alespoň očima běžných smrtelníků.
Mapy jsou hotové, přehrada ne
„Musíme pokračovat v tom, co nám uložila vláda, to znamená v průběhu let 2012 až 2016 udělat vše proto, abychom potřebné pozemky v objemu 280 milionů korun vykoupili,“ řekl Pospíšil.
Cena přehrady se původně pohybovala kolem dvou miliard korun, dnes je na čtyřnásobku. Část obce nakonec zůstane, protože vláda schválila takzvanou menší variantu. Nejistota v Heřminovech se přesto pozvolna změnila na úplnou apatii.
„Situace je stále stejná. Prostě lidi už jsou tím velice unaveni, otráveni. A už se ani o tom nechtějí bavit,“ svěřila se jedna z obyvatelek, paní Vítězslava. Ona sama nakonec dům kvůli zatopení území opustit nemusí. Plánovaná hráz na řece Opavě ale vyhání některé obyvatele pryč z obce už teď.
15 let od ničivých záplav tak přehrada stále nestojí, i když za tu dobu získala všechna politická povolení. Pokračují výkupy pozemků, jsou namalované mapy, dokončená by ale přehrada měla být až kolem roku 2020.
Vzhledem k rozmarům počasí posledních let i vzhledem k průběhu dalších, menších záplav, ovšem zůstává otázkou, kolikrát by obří nádrž na řece Opavě doopravdy pomohla.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
