Ižurnál: Obce na Vysočině odmítají průzkum pro úložiště radioaktivního odpadu
15.2.2012 | Ižurnál | Dana Votýpková, Mirko Kašpar |
Starostové a obyvatelé několika obcí na Vysočině a odborníci ze Správy úložišť radioaktivního odpadu budou znovu diskutovat o vybudování hlubinného úložiště. Správa úložišť má v kraji vytipovány tři lokality, obce se ale proti záměru bouří a na svém území nechtějí povolit ani geologický průzkum.
„V roce 2007 u nás proběhla referenda. A občané v 10 obcích rozhodli, že to tady prostě nechtějí. V lokalitě Hrádek-Rohozná je šest obcí, v pěti z nich bylo referendum a jasně bylo řečeno – my to tady nechceme,“ říká rezolutně starostka obce Hojkov Milada Duchanová.
Strach má především o zdroje kvalitní pitné vody, ať již v domácích studnách nebo v Hubenovské přehradě, která vodou zásobuje padesátitisícovou Jihlavu. Existují také obavy z poškození dosud téměř nedotčené přírody.
Podle ředitele Správy úložišť radioaktivního odpadu Jana Prachaře ale z geologického průzkumu prakticky žádná rizika nehrozí.
Miliony korun, které obcím správa za souhlas s průzkumem slibuje, podle něj nelze chápat jako „úplatek“. Například Hojkov, kde žije asi 160 obyvatel, by dostával každý rok skoro dva miliony korun. „Jsou to zákonem dané příspěvky za zapojení obce do procesu výběru potenciální lokality,“ vysvětluje Prachař.
Ani částka ve výši ročního rozpočtu obce však starostku nepřiměla k souhlasu s geologickým průzkumem. „To by nás nepřesvědčili, všechno se přece za peníze koupit nedá,“ tvrdí starostka Duchanová.
„Souhlas obce s průzkumnými pracemi neznamená souhlas s vybudováním hlubinného úložiště. Správa úložišť radioaktivních odpadů nebude dělat průzkumy v obcích, kde občané a zástupci obcí nebudou souhlasit,“ uklidňuje ředitel Správy úložišť.
reklama
Strach má především o zdroje kvalitní pitné vody, ať již v domácích studnách nebo v Hubenovské přehradě, která vodou zásobuje padesátitisícovou Jihlavu. Existují také obavy z poškození dosud téměř nedotčené přírody.
Podle ředitele Správy úložišť radioaktivního odpadu Jana Prachaře ale z geologického průzkumu prakticky žádná rizika nehrozí.
Miliony korun, které obcím správa za souhlas s průzkumem slibuje, podle něj nelze chápat jako „úplatek“. Například Hojkov, kde žije asi 160 obyvatel, by dostával každý rok skoro dva miliony korun. „Jsou to zákonem dané příspěvky za zapojení obce do procesu výběru potenciální lokality,“ vysvětluje Prachař.
Ani částka ve výši ročního rozpočtu obce však starostku nepřiměla k souhlasu s geologickým průzkumem. „To by nás nepřesvědčili, všechno se přece za peníze koupit nedá,“ tvrdí starostka Duchanová.
„Souhlas obce s průzkumnými pracemi neznamená souhlas s vybudováním hlubinného úložiště. Správa úložišť radioaktivních odpadů nebude dělat průzkumy v obcích, kde občané a zástupci obcí nebudou souhlasit,“ uklidňuje ředitel Správy úložišť.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
