Ižurnál: Pavoučí vlákno by mohlo najít široké využití v medicíně
6.1.2012 | WYOMING | Ižurnál
Ač se člověk snaží už dlouho sebevíc, zatím se mu nepodařilo vyrobit látku, která by byla tak pevná jako pavoučí vlákno. Pokud byste z něj například udělali lanko tlusté necelý centimetr, zastavilo by dopravní letadlo v plné rychlosti.
Jak říká jedna z největších znalkyň pavouků na světě, profesorka kalifornské univerzity v Riverside Cheryl Hayashi, pavoučí vlákno je ojedinělé také pro svou pružnost.
„Je to kombinace pevnosti, pružnosti a odolnosti, co dělá pavoučí sítě tak výjimečnými. Zejména je to vynikající materiál využitelný v medicíně. Tam je ještě výhodou to, že pavučina nevyvolává imunitní reakce. A tak je využitelná pro náhradní tkáně určené pro transplantace.“
Jenže přinutit pavouky, aby ve velkém tkali vlákno použitelné v medicíně, je nemožné. Pavoučí samičky jsou totiž kanibalky a navzájem se sežerou, než stihnou vlákno upříst.
A tak vědci z univerzity ve Wyomingu tak trochu obešli přírodu a vytvořili geneticky modifikované červy, kteří předou stejně silné vlákno jako jejich pavoučí kolegové. Brzo by se prý pavučina mohla používat především v medicíně.
„Tato zpráva je věrohodná, pavučina by se v medicíně opravdu využívat mohla, třeba jako šicí materiál v chirurgii. Teď navíc začíná řekněme století tkáňových náhrad, takže by bylo možné využít takové materiály i zde – třeba v oblasti cév nebo chrupavek,“ říká Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a předsedkyně České společnosti pro neurovědy.
Žádné imunitní reakce
Pavučina má přitom i tu výhodu, že v lidském těle nevyvolává imunitní reakce, protože není tvořena z buněk, jde o materiál čistě chemický, podobně jako třeba silon.
Podle profesorky kalifornské univerzity v Riverside Cheryl Hayashi by pavoučí sítě mohli v budoucnu používat i neurologové, protože by podle ní pomohla při regeneraci nervových buněk, vláken. Pomohlo by to třeba pacientům s porušenou míchou?
„To si nejsem tak docela jistá, protože už dlouho zkoušíme desítky materiálů, specifických, které se k tomu budou hodit. Je tady ale samozřejmě možnost kombinovat takový materiál s nějakým měkčím, takové složení by samozřejmě bylo možné použít i na přemostění míchy,“ myslí si Syková.
„Takovými zkoušenými materiály jsou třeba nanovlákna, jde hlavně o otázku velikosti vláken a jejich složení. Dělá se to z různých polymerních materiálů, třeba hydrogelů. Podobně jako se tká pavučina, je možné utkat síť z nanovláken z různých materiálů,“ doplňuje Eva Syková.
reklama
„Je to kombinace pevnosti, pružnosti a odolnosti, co dělá pavoučí sítě tak výjimečnými. Zejména je to vynikající materiál využitelný v medicíně. Tam je ještě výhodou to, že pavučina nevyvolává imunitní reakce. A tak je využitelná pro náhradní tkáně určené pro transplantace.“
Jenže přinutit pavouky, aby ve velkém tkali vlákno použitelné v medicíně, je nemožné. Pavoučí samičky jsou totiž kanibalky a navzájem se sežerou, než stihnou vlákno upříst.
A tak vědci z univerzity ve Wyomingu tak trochu obešli přírodu a vytvořili geneticky modifikované červy, kteří předou stejně silné vlákno jako jejich pavoučí kolegové. Brzo by se prý pavučina mohla používat především v medicíně.
„Tato zpráva je věrohodná, pavučina by se v medicíně opravdu využívat mohla, třeba jako šicí materiál v chirurgii. Teď navíc začíná řekněme století tkáňových náhrad, takže by bylo možné využít takové materiály i zde – třeba v oblasti cév nebo chrupavek,“ říká Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a předsedkyně České společnosti pro neurovědy.
Žádné imunitní reakce
Pavučina má přitom i tu výhodu, že v lidském těle nevyvolává imunitní reakce, protože není tvořena z buněk, jde o materiál čistě chemický, podobně jako třeba silon.
Podle profesorky kalifornské univerzity v Riverside Cheryl Hayashi by pavoučí sítě mohli v budoucnu používat i neurologové, protože by podle ní pomohla při regeneraci nervových buněk, vláken. Pomohlo by to třeba pacientům s porušenou míchou?
„To si nejsem tak docela jistá, protože už dlouho zkoušíme desítky materiálů, specifických, které se k tomu budou hodit. Je tady ale samozřejmě možnost kombinovat takový materiál s nějakým měkčím, takové složení by samozřejmě bylo možné použít i na přemostění míchy,“ myslí si Syková.
„Takovými zkoušenými materiály jsou třeba nanovlákna, jde hlavně o otázku velikosti vláken a jejich složení. Dělá se to z různých polymerních materiálů, třeba hydrogelů. Podobně jako se tká pavučina, je možné utkat síť z nanovláken z různých materiálů,“ doplňuje Eva Syková.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
