Ižurnál: V Afghánistánu vznikla první přírodní rezervace. Má lákat zahraniční turisty
26.10.2012 | AFGÁNISTÁN | Ižurnál | Helena Berková, Tomáš Pavlíček, Lucie Maňourová |
Afghánská vláda otevřela v provincii Bámján vůbec první přírodní rezervaci v zemi – oblast horských jezer Band-e Amir. Kraj navštíví ročně tisíce Afghánců, mnozí věří, že voda v jezerech je posvátná a že má léčivé účinky. Vláda doufá, že rezervace bude jednou atraktivní i pro zahraniční turisty.
„S Afghánistánem se pojí tolik beznaděje a smutku. Jenže koho by třeba před dvaceti lety napadlo, že Kambodža se stane oblíbeným cílem turistů. Asi je těžké představit si, že je to možné i v případě Afghánistánu, ale právě o to nám jde,“ řekl BBC zástupce pověřence OSN pro Afghánistán Michael Keating, který se stará o programy ochrany životního prostředí.
Podle bývalého českého velvyslance v Afghánistánu a Pákistánu Petra Přibíka je vytvoření rezervace pro oblast záchranou:
„Kdyby se tam stalo to, co se stalo v Kambodži, kdyby tam proudily tisíce turistů, nosily by tam peníze a poskytovaly by tam místním lidem práci.“
Tamní krajina je krásná, ale život v nadmořské výšce okolo tří tisíc metrů snadný není. Mnoho rodin odchází, protože je více než radikální hnutí Tálibán ohrožují sucho a kruté zimy.
„Vesničané hlavně chtějí zůstat na místě a bránit tomu, aby mladí lidé odcházeli za prací jinam. Chtějí přežít každou zimu, která je vždy krutá, a mít čím topit. V těchto oblastech není čas myslet na to, jak zachránit své životní prostředí,“ přiznává Přibík s tím, že obyvatelé rezervace musí vidět praktický přínos.
V Bámjánu stávaly dvě obří sochy Buddhy, které zničil Tálibán v březnu 2001 jen několik měsíců před invazí koaličních sil. UNESCO sice loni uvedlo, že už se ty sochy nedají obnovit, ale někteří o to přesto usilují. Například skupina německých archeologů představila plán, jak znovu postavit alespoň menšího Buddhu s použitím roztříštěných zlomků a nezbytného minimálního množství nového materiálu.
„Mělo by to naprosto smysl. Představuji si to tak, že pokud je Němci postaví z betonu a použijí části těch zničených, bude to most do minulosti, vysvětlí se to a já si myslím, že to bude magnet,“ dodává Přibík.
reklama
Podle bývalého českého velvyslance v Afghánistánu a Pákistánu Petra Přibíka je vytvoření rezervace pro oblast záchranou:
„Kdyby se tam stalo to, co se stalo v Kambodži, kdyby tam proudily tisíce turistů, nosily by tam peníze a poskytovaly by tam místním lidem práci.“
Tamní krajina je krásná, ale život v nadmořské výšce okolo tří tisíc metrů snadný není. Mnoho rodin odchází, protože je více než radikální hnutí Tálibán ohrožují sucho a kruté zimy.
„Vesničané hlavně chtějí zůstat na místě a bránit tomu, aby mladí lidé odcházeli za prací jinam. Chtějí přežít každou zimu, která je vždy krutá, a mít čím topit. V těchto oblastech není čas myslet na to, jak zachránit své životní prostředí,“ přiznává Přibík s tím, že obyvatelé rezervace musí vidět praktický přínos.
V Bámjánu stávaly dvě obří sochy Buddhy, které zničil Tálibán v březnu 2001 jen několik měsíců před invazí koaličních sil. UNESCO sice loni uvedlo, že už se ty sochy nedají obnovit, ale někteří o to přesto usilují. Například skupina německých archeologů představila plán, jak znovu postavit alespoň menšího Buddhu s použitím roztříštěných zlomků a nezbytného minimálního množství nového materiálu.
„Mělo by to naprosto smysl. Představuji si to tak, že pokud je Němci postaví z betonu a použijí části těch zničených, bude to most do minulosti, vysvětlí se to a já si myslím, že to bude magnet,“ dodává Přibík.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
