Ižurnál: Zablokované církevní pozemky ztěžují už 20 let rozvoj měst a obcí
10.1.2012 | KOSKOŘ | Ižurnál | Lucie Husárová, Simona Bartošová |
V Kosoři nedaleko Prahy chtěli postavit krátký obchvat, aby nákladní auta nejezdila přímo kolem školy. Po třech letech pokusů o dohodu to vzdali a u školy nechali udělat zpomalovací práh. Pozemek, přes který by měla 400 metrů dlouhá silnice vést, je totiž součástí církevních restitucí. A dokud se politici na zákonu o vyrovnání státu a církví nedohodnou, nebude v Kosoři nejen obchvat, ale ani nové veřejné osvětlení a bezpečnější elektrické vedení.
„My bychom vlastně měli vybudovat novou komunikaci, a to je tady dolů. Tady by v podstatě měl být propojka, který by odklonila dopravu od základní školy a vlastně ze zastavěné části,“ popisuje starosta Kosoře Karel Kindl a dodává, že nejhorší je, když není s kým jednat.
Kosoř má na svém katastru přes 50 procent pozemků, které jsou součástí církevních restitucí. A střídavě se tak dohaduje s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo Pozemkovým fondem.
Zatím se povedlo jen opravit a rozšířit jedinou silnici, která do Kosoře vede. Na nové osvětlení bude třeba čekat do té doby, než se politici na podobě církevních restitucí dohodnou. „Jakákoliv akce vždycky je se střetem s pozemkem možná restituce církve. To, že se táhnou restituce církve, to je neštěstí,“ řekl Kindl Radiožurnálu.
Místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech přitakává, že blokované pozemky obce jednoznačně diskriminují. Dobře znají tento problém hlavně v Červené Řečici u Pelhřimova. Obec se kvůli okleštění zablokovanou půdou vůbec nemůže rozrůstat.
Čtěte také: Vedení Věcí veřejných rozhodne, jestli podpoří církevní restituce
„Ta blokace způsobuje to, že s pozemky, ty spravuje prozatím Pozemkový fond, české lesy a tak dále, ale oni nemůžou být využívány. To znamená, že obec, byť by měla jakékoliv smysluplné nápady, tak de facto nemůže, protože ten majetek je blokován, prostě nemůže se s ním nakládat," vysvětluje Jaromír Jech a dodává:
„Svaz měst a obcí požaduje, aby stát co nejrychleji přikročil k tomu, že se dohodne s církvemi o vyřešení vlastně toho více než dvacetiletého problému.
Nad osudem zákona o vyrovnání státu a církví je stále otazník. Ve středu o něm bude znovu jednat vláda.
reklama
Kosoř má na svém katastru přes 50 procent pozemků, které jsou součástí církevních restitucí. A střídavě se tak dohaduje s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo Pozemkovým fondem.
Zatím se povedlo jen opravit a rozšířit jedinou silnici, která do Kosoře vede. Na nové osvětlení bude třeba čekat do té doby, než se politici na podobě církevních restitucí dohodnou. „Jakákoliv akce vždycky je se střetem s pozemkem možná restituce církve. To, že se táhnou restituce církve, to je neštěstí,“ řekl Kindl Radiožurnálu.
Místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech přitakává, že blokované pozemky obce jednoznačně diskriminují. Dobře znají tento problém hlavně v Červené Řečici u Pelhřimova. Obec se kvůli okleštění zablokovanou půdou vůbec nemůže rozrůstat.
Čtěte také: Vedení Věcí veřejných rozhodne, jestli podpoří církevní restituce
„Ta blokace způsobuje to, že s pozemky, ty spravuje prozatím Pozemkový fond, české lesy a tak dále, ale oni nemůžou být využívány. To znamená, že obec, byť by měla jakékoliv smysluplné nápady, tak de facto nemůže, protože ten majetek je blokován, prostě nemůže se s ním nakládat," vysvětluje Jaromír Jech a dodává:
„Svaz měst a obcí požaduje, aby stát co nejrychleji přikročil k tomu, že se dohodne s církvemi o vyřešení vlastně toho více než dvacetiletého problému.
Nad osudem zákona o vyrovnání státu a církví je stále otazník. Ve středu o něm bude znovu jednat vláda.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
